Domov šedých motýlů

Když se smrt rodičů stane úlevou a následky traumat přesto číhají v útrobách na další příležitost se předvést, je čas upnout naděje k bourcům morušovým a obětavosti člověka, který nepřestává věřit, že i z nemožného se může stát možné... Tíživé jako kámen na noze utopence, který přehodnotil svůj původní úmysl. (21.10.2013)

Severské snímky o napravování zlomených chlapců určitě stojí za vidění a Domov Bourců morušových (ten český překlad názvu je hrůza) je jedním z nich. Vše postupně graduje, vše se dozvíte v pravou chvíli. Není tu místo na sentiment, ani na lepší časy. Zkrátka se smiř a hoď to za hlavu. Ono v životě ani nic moc jiného dělat nejde. Vynikající duchaplný a strastný film. 80% = 4/5 (19.06.2014)

Nezapůsobilo to na mne. Vcelku jednoduchý příběh je vyprávěn uměle složitě se spoustou po dlouhou dobu nesrozumitelných retrospektiv. Navíc mne žádná z postav nezaujala natolik, aby mne její osudy opravdu zajímaly, neřku-li, abych se o ni obával. Je to tak seversky chladné, až to na mne působilo dojmem, že vypravěči spíše jen propočítaně posunují figurkami, než že opravdu vyprávějí. (01.01.2010)

Snad první film z finské produkce, jenž jsem měl možnost vidět. Začíná to jako celkem povedené mrazivé drama, jenže asi tak v polovině slušně rozjetému příběhu začne docházet dech a my jen marně čekáme na nějakou silnější scénu či nečekané vyvrcholení. Zásadní problém je asi, že scénář neustále odbíhá od hlavní dějové linie a zaměřuje se na nejrůznější vedlejší postavy, jejichž problémy ale víceméně také nedořeší a tak konec působí dost suše a useknutě. Také herecké výkony nejsou vyrovnané. Ústřední dětský (nebo spíše dospívající) hrdina je sice dostatečně přesvědčivý, ale to se rozhodně nedá říct o všech ostatních. Paradoxně zejména starší herci jsou o dost slabší než ti mladí a snímek tak vypadá strašně televizně. Abych, ale jen nekritizoval tak musím vyzdvihnout dobře zvolený hudební doprovod a celkově to určitě není špatný film, jen zkrátka nevyužil svůj potenciál na 100 procent. Škoda :-( (28.09.2009)

Další důkaz toho, že Seveřani psychologická dramata jednoduše umějí. A finský Domov šedých motýlů sem po právu patří. Jedná se o příběh čtrnáctiletého Juhaniho, který je svým otcem poslán do dětského domova na malém ostrově, kde sídlí pouze ředitel, jeho manželka a dvě dcery, hospodyně a osm dalších problémových jinochů. Juhaniho pronásledují traumatické zážitky z dětství, kdy byl svědkem rodičovských hádek a smrti mladšího sourozence. Mrazivá atmosféra, výborná kamera, nádherná hudba a především vynikající herecké výkony představitelů chlapeckých rolí jsou zárukou toho, že na Domov šedých motýlů jen tak nezapomenete. Jen se připravte na to, že to s vámi řádně zamává. P. S.: Jen je velká škoda, že zrovna tento film se nedostal na velká plátna, to už by ten zážitek byl absolutní. (15.09.2009)