Vo štvorici po opici

V otázce „pít, či nepít“ mám na dalších pár měsíců jasno. Zůstávám abstinentem. Ono vážně není nic milého, když se probudíte s opicí, vedle slepice a s tygrem v koupelně, nemluvě o proměně interiéru luxusního hotelového pokoje ve skladiště nepříjemných skutečností. Touto sérii parádně rozvržených záběrů film po dlouhém jízdě po ranveji začíná konečně stoupat do komediálních výšin. Bohužel jich nikdy nedosáhne. Eliminace hrdiny, od kterého na základě jistých dispozic čekáte, že bude tím hlavním, vede k přesunutí pozornosti na zbývající dvojici trotlů doplněných jedním magorem. Všichni tři dostávají náležitě do těla a jakýkoliv soucit s nimi je prakticky vyloučen. Chceme se těm blbečkům přece smát, ne jich litovat. Tvůrci si tohoto faktu zjevně byli vědomi a patetizování dokázali ve většině případů předejít parodováním (romantický song, kdy opačné pohlaví zastupuje jenom ona slípka). Tradiční prohlubování homosociálních vztahů a náznak vztahu homosexuálního (Alanova záliba ve Philovi) jsou přesto přítomny a působí nepatřičně. Stejně tak „povinná“ proměna jedné z postav. Nikoliv té hlavní, jež vlastně ani neexistuje. Zamlouval se mi systematický výsměch všem „zakázaným“ tématům: 11. září, jiná barva pleti, policejní ochrana, holocaust, manželství, malé dítě, orální sex, anální sex, simulovaný anální sex se zvířetem (čtete dál, nebo jste už prchli do nejbližšího kina?). Sbohem, politická korektnosti v amerických komediích. Popkulturních odkazů si užijete dosyta – Alan se slunečními brýlemi například připomíná poslední dostupnou verzi Joaquina Phoenixe a „rainmanovská“ scéna z kasina sice již byla parafrázována v Hrdinech, ale zde funguje také. To byly ty lepší vtipy, mnoho dalších je hodně předvídatelných, přestřelených či úplně pitomých. (Zženštilého čínského padoucha omlouvá jenom to, že s nečekanou a nejspíše nezamýšlenou trefností zastupuje (pod)průměrného popcornového diváka, kterému skutečně přijde směšný hlavně ten „tlustoprd padající na hubu“.) Nejednou mohlo být z vytvořené situace vytřískán pár vtípků navíc (Alan v rezidenci Mika Tysona). Co postrádám nejvíc, je scéna/hláška, při které publikum v sále mře smíchy. Ale jestli ne celý film, některé projekce by ve správném prostředí (na filmovém festivalu), ve správnou dobu (okolo půlnoci) a se správně (nejlépe v lihu) naloženým publikem do dějin vejít mohly. Je to sranda, nepopírám, ale spíše ptákovina na páteční večer pojatá ve stylu Zahulíme, uvidíme, nežli vyšperkovaná záležitost k opakovanému sledování jako Zbouchnutá. Lepší tři hvězdičky mě, člověka netušícího, co znamená „být sťatý pod obraz“, nechť berou ti, kdo se s alkoholem kamarádí a kterým "poselství" filmu pravděpodobně nepřijde těžko akceptovatelné, jako jasné čtyři. 70% Zajímavé komentáře: kOCOUR, Bebacek, Tayen, ScarPoul, Triple H, DavidS., Wargoo (18.06.2009)

Naprosto věrohodný dokument o těžkém "dni poté", který všichni tak moc dobře známe. Úvodní dvacetiminutovka by se sice dala sfouknout již během titulků, ale za to co se děje během titulků závěrečných jsem ochoten autorům odpustit mnohé. Dokonce i to, že při všem tom vysvětlování se nějak zapomnělo na slepici. Nebo jde o otevřená vrátka pro případné pokračování? (17.06.2009)

Komedii, ve které od začátku do konce souzníte s postavami, kde se nadsázka efektivně prolíná s věrohodně znějící historkou, kde naprostá většina humoru vychází z motivace postav a situací, ve kterých se ocitají, kde neznámí herci propůjčují svým postavám jedinečně vtipné charaktery, způsobem, jakým by to dokázala málokterá hollywoodská hvězda, komedii, jejíž příběh je vyprávěn vkusně a šíleně zároveň tak, že do sebe nakonec vše smysluplně zapadne... prostě, bych se výmáčkl - takovou komediim která mě rozesměje, pobaví, dojme a něco ve mě zanechá, takovou je dnes, přátelé, třeba hledat teleskopem. Díky pánům Lucasovi a Moorovi (scénář), Toddu Philipsovi a v neposlední řadě ústřední herecké trojici je na světě o jeden výše popsaný exponát více. Jděte a využijte ho. P.S.: A ať vás ani nenapadne odejít před koncem titulků, holoto. Připravili byste se o zážitek odpovídající intenzitě pravého háku Mikea Tysona. You spin my head right round, right round, when you go down, when you go down town... 90% (25.08.2009)

O pařbě ve Vegas se ze začátku vůbec nemluvilo, a najednou to začalo v Americe trhat rekordy až to překročilo výdělek 100 milionů dolarů. Tak se to nacpalo i k nám do kin a vydrželo to tady jenom týden. Dost možná taky proto, že o tom prakticky nikdo nevěděl a najednou se vynořilo něco o čem nikdo neslyšel, včetně mě. Jenže během promítání v českých kinech tenhle film tady měl přes 90 procent a mně přišlo divný, že právě komedie má tolik, že jsem se na to musel podívat a ono na tom něco fakt je. Ačkoliv herci zas tak profláklý nejsou, komedie je to parádní. Asi jako v každé klasické komedii, tak i zde se objevuje jeden vůl, na kterýho se snáší veškerá pozornost a který ze všech stran nejvíc hláškuje a že mu ty hlášky padají z huby jak na běžícím páse, tak i tak padá a roste film s ním. Po prvním shlédnutí jsem se den na to podíval na film znova a kupodivu se mi to nepřestalo líbit. Tohle je opravdu komedie, na kterou se nezapomene. Možná vypadá levně, ale má toho v sobě fakt hrozně moc...a to jsem ani nemluvil o muzice, která je do komedie zanesena naprosto dokonale. (16.08.2009)

Lehounce nadprůměrná komediální jízda, která mě ze začátku příjemně naladila na očekávané orgie, aby mi vzápětí odprezentovala jen jejich následky. Nepomohlo ani, o jak bizarní šlo svinčík. Mluvit o tom, jaký že bordel jsme včera způsobili, případně projíždět kompromitující fotky a videa, je možná dobrou zábavou v užším okruhu přátel, kde si můžeme situace zasadit do nějakého širšího kontextu a k "hrdinům" máme i určitý citový vztah. V případě Pařby ve Vegas jde kolikrát spíš o nudné plkání, které drží pohromadě divákova zvědavost "co přijde dál", náhodné úchylnosti jako nahý japončík vyskakující z kufru auta s páčidlem v ruce a očekávání nějaké brutální pointy, která dá téhle zmatené naháněčce smysl. S postupem času naopak přibývá pár trapných hollywoodských klišé a několik povedených džouků a hlášek stojí osamoceně jako kůly v plotě. Patřičné vyvrcholení se nedostavuje a v ústech zůstává mírná pachuť a sucho - dobře známé to příznaky "kvalitní" kocoviny. (17.08.2009)