Réžia:
Todd PhillipsKamera:
Lawrence SherHudba:
Christophe BeckHrajú:
Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis, Justin Bartha, Heather Graham, Sasha Barrese, Jeffrey Tambor, Ken Jeong, Rachael Harris, Mike Tyson, Mike Epps (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Dva dni pred svadbou odchádza Doug (Justin Bartha) a jeho traja kamaráti (Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis) do Las Vegas na nezabudnuteľnú párty. Lenže, keď sa ráno prebudia s bolesťou hlavy a zistia, že si vlastne nič nepamätajú, ich luxusná izba je ako po výbuchu a ženícha nevedia nikde nájsť, začnú panikáriť. Bez najmenšieho záblesku, čo sa v noci stalo sa musí toto trio pokúsiť zistiť krok po kroku čo všetko v noci robili, musia nájsť Douga a odprevadiť ho na svadbu. Čím viac toho odhaľujú, tým viac si uvedomujú, do akých problémov sa dostali. (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 968)
Zasmál jsem se přesně pětkrát, což není žádná tragédie, protože při většině dnešních komedií se mi chce skutečně hořce, ale velmi hořce, plakat. Snad v žádném jiném žánru nemám pocit, že dobře už bylo a že kvalitní veselohry zažívaly svou zlatou éru před pár desítkami let a když se chci dobře pobavit, vracím se k osvědčené klasice. Tady totiž nepomůže bombastický rozpočet ani skvělé triky, tady je potřeba nápaditost, vkus a pokud možno i určitá scénáristická odvaha. Dnešní produkce velkých studií ale sází na osvědčené modely z minulosti, takže se točí remaky, kterým holt schází svižnost originálu, nebo další a další volně navazující díly, které už vaří opět z vody. Pařba ve Vegas v zásadě není špatná, ale takhle by měl vypadat žánrový průměr a ne svým způsobem kult se spoustou nadšeně bombastických komentářů a pětihvězdičkovou nadílkou. Nejspíš boduje ta chlastací tématika. Za sebe můžu říct, že za největší klad považuju, že s výjimkou jediné scény na policejní přednášce neklesá úroveň předvedeného humoru pod mojí hranici vkusu. Jinak nejde o nic výjimečného nebo originálního. Celkový dojem: 55 %. V podstatě jde o splácaninu typu strčíme tam gangstera, Tysona, tygra, novorozeně a on už si každý z toho něco vybere. ()
Jako zarytý abstinent, který navíc odmítá po setmění vystrčit nos z bezpečí domova, bych tomuto snímku měl napálit odpad již za námět, jenže tak povedená taškařice se vidí málokdy. Pokud tedy někdy opustím masku svého konzervatismu a vydám se na čestný souboj s alkoholem, drogami a hazardem, tak pevně věřím v to, že si to budu schopen užít v souladu se zhlédnutým manuálem. ()
Yeah ! Jednoznačně nejlepší komedie poslední doby.. Asi bych se neměl divit, protože Todd Phillips mě rozesmál už počiny jako jsou Road Trip, School for Scoundrels, nebo Starsky s Hutchem, ovšem tahle pařba je hravě strčila do kapsy... Nejvíc jsem se asi bavil díky Zachu Galifianakisovi, který se mi vryl do paměti už ve snímku Out Cold (2001). Doufám, že se díky téhle jízdě dostatečně zviditelní a uvidim ho v dalších, podobně šílených akcích 90%. ()
Jedno negativum by se z filmu a z celého večerního prožitku našlo: a to, že se zkrátka po tak třeskutě zábavné a překvapivě svěží komedii se silným alkoholovým odérem, u které se všechny tři zaplněné řady sedaček permanentně otřásaly smíchy, prostě nemůžete s kamarády zvednout, zaplout do víru nočního života, vypustit psy a zamluvit si na příští ráno jedno ´nerozbitný´ vokno. Nemůžete, protože právě to příští ráno jdete na sedmou do práce. Hnusnej poctivej život! Ale nic to nemění na tom, že tohle byla největší komediální jízda a pařba v roce 09. A soundtrack nemá chybu. 35 miliónů dolarů(rozpočet)/418 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/159 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) ()
Každý film má vnějšek a vnitřek. Vnějšek Pařby ve Vegas je očividný – čtyři chlápci, propitá noc, ztracený ženich atd. Zato vnitřek je pozoruhodný: ____ V čem se odlišuje filmový divák od filmové divačky? Odpověď dává chování libovolné partnerské dvojice v hypermarketu. Zatímco žena je přisátá u regálů a osahává suroviny, muž s rukama na vozíku postává a vyhlíží okolí. Žena sbírá (bobule...), muž čeká (na kořist...). Podstatné je, že sloveso „sbírat“ souvisí s prostorem, kdežto sloveso „čekat“ s časem, a že chování kterékoliv partnerské dvojice v hypermarketu je principiálně identické s jejím chováním v kině. Vztah ženy k nakupování i k obrazům je stejný. Je to vztah taktilní a pojímající, nebezpečné blízký a téměř intimní; žena touží dotýkat se věcí na plátně a přivlastnit si je, přiblížit se tělesnému vzezření hvězdy a zmocnit se prostoru, který obývá - zároveň se tak ženy stávají snazšími obětmi jak vizuální, tak ekonomické exploatace. Naopak mužský fetišismus (možnost popřít, co bylo viděno, a přesunout vědomí do náhradního předmětu) figuruje jakožto způsob, který umožňuje udržet si distanci od objektu touhy. Ženská blízkost a splývání s obrazem je tedy jiného druhu než mužské vidění, které zůstává distancované a reflexivní. Když se zamyslíme nad dramaturgickým rozvržením Pařby ve Vegas, tak muži, ti čtyři chlápci, jsou zde ti, kteří nejsou schopni ovládnout prostor a musí zpětně sestavovat jakousi databázi, kde byli a co tam prováděli. Snaží se jinými slovy zkrotit prostor a vůbec se jim to nedaří – protože muži prostoru vládnout nemohou, ten je doménou žen. Nastávající nevěstu trápí naopak čas a vážné obavy, že ženich nestihne obřad. Kdyby se situace hypoteticky obrátila a na pařbu jely ženy, kdežto ženich zůstal doma, film by ztratil smysl a vůbec celou zápletku, neboť ženy by prostorovou skládačku předešlé noci zakrátko vyřešily a ženicha by čekání rovněž nijak zvlášť nenervovalo, poněvadž čekání je mu bytostně vlastní. Namáhavé sestavování jakési databáze prohýřené noci oněmi čtyřmi nešťastníky je vepsáno i do samotného filmu, který je rozřezán na deset dílků a opětovně složen v následujícím pořadí: 1-9-3-5-2-7-4-6-8-10. Rafinovaná a vůči divákovi možná trochu zlomyslná proměna Pařby ve Vegas z lineární road trip do spletité detektivky ilustruje to, čemu říkáme „narativní databáze“. Jde o jistý druh filmu, ve kterém se nám předkládá řada relativně oddělených událostí, přičemž smyslem jejich sledování není zjistit, kdo co udělal, jestli se hrdina najde či zda se hrdinka vdá, ale spíš najít způsob, jakým lze uchopit každý kousek vyprávění a umístit jej do správné mřížky ve vztahu k ostatním. Namísto toho, abychom hráli klasickou přímočarou hru, hrajeme tetris – zasouváme jednotlivé kousky na správné místo v prostoru a máme v tomto smyslu pocit prostorového zakončení. Sepisuje-li Bradley Cooper v jedné scéně na lísteček, na co všechno si s kámoši pamatují, fakticky nic nesepisuje, ale podobně jako detektiv rozmísťuje všechny prvky zápletky na nástěnku – hraje tetris. () (menej) (viac)
Galéria (69)
Zaujímavosti (77)
- V Brazílii je film (a jeho pokračovania) známy ako "Se Beber, Não Case!" Čo znamená: "Ak piješ, nežeň sa!" (Zeker)
- Keď Alan (Zach Galifianakis) spieva pesničku "Who Let the Dogs Out?", tak dvere do kúpeľne sú otvorené, no o chvíľu sú už zatvorené. (ShortyIC)
- Mike Tyson, ktorý hrá sám seba, sa neskôr priznal, že bol počas natáčania závislý na kokaíne a svoje repliky prednášal len s veľkou ťažkosťou. Tyson neskôr povedal, že práca na filme ho presvedčila, aby zmenil svoj životný štýl. (HelenOfTroy)
Reklama