Expendables: Nezničiteľní

„Prihraj džob tuná môjmu kamošovi, rád sa hrá v džungli.“ Film, na ktorý som sa v tom roku tešil asi najviac (okrem Predátorov), nakoniec nedopadol až tak dobre, ako som chcel. Pre mňa a mne podobných (fanúšikov narodených v 80. rokoch, ktorí všetky tie akčné veci sledovali v kine, na videu a o polnoci na Nove a na stenách mali plagáty Van Dammea a Terminátora) je to povinná jazda za 4*. Ale vidno, že ešte ani počas natáčania (!) Stallone tak úplne nevedel, pre akú cieľovú skupinu bude film určený. Vo filme sa preto absurdne bije milé (ale nevtipné, hoci by zjavne byť vtipné chcelo) vzájomné doberanie sa jednotlivých členov tímu s prekvapivo brutálnymi akčnými scénami, ktoré ako keby vypadli z Ramba 4. Je tam viacero ďalších čudných rozhodnutí (akčná legenda Jet Li viac strieľa, než má kontaktných fyzických súbojov) a hlášky sú skôr silené, než prirodzeným spôsobom rozkošné („Čo má za problém?“ – „Chcel by byť prezidentom.“). Na päsť do oka je aj scenár plný klišé, ale tvárme sa, že ide o poctu akčnaikom z 80. a začiatku 90. rokov. Otázny je kasting, kde je síce jednom bombastické žánrové meno vedľa druhého, ale napr. takí Crews a Couture sú napriek ich snahe len do počtu, medzi Stalloneom a Stathamom je chémia skôr na papieri, než pred kamerou, s Dolphom Lundgrenom je v priebehu snímky narábané veľmi zvláštnym spôsobom (uvidíte) a tak je široko ďaleko najlepší Mickey Rourke, ktorý sa bohužiaľ z nasledujúcich dielov vytratil a nielen tím, ale i séria kvôli tomu prišla o dušu. Každopádne je to pre akčného fanúšika splnený sen, asi ako Avengers pre komiksového. Akcie je veľa a hoci jej chýbajú pamätné okamihy, je mohutná a na filme je vidieť slušný rozpočet. Výprava je v pohode (viac sa mi páčilo New Orleans, než kvázi exotický ostrov, na ktorom prebieha najviac akcie), odsýpa to, je to svižné, má to viacero zaujímavých nápadov a scéna v kostole, no, čo dodať. Hihňáte sa ako školáčky na prestávke, chechtáte sa ako korytnačky, lúskate si prstami, dupkáte nohou a hovoríte si, že Stallone to dal. Každopádne, konkurenčná tohoročná tímovka A-Team ma dostala oveľa viac. (15.10.2010)

Největší akční pořez, který si divák může dopřát, je na světě. Dokázal to člověk, od kterého by to nikdo před takovými deseti lety nečekal. A co víc, Sly natočil nejen akční náhul, kde je sice akce občas nepřehledná a s herci, který byste dohromady v životě nedali...ale hlavně ho prošpikoval celou kopou hlášek od shora až dolů, zleva doprava..no prostě všemi směry tak dokonale, že i ten největší akční lajdák si nějaký scénky musí všimnout. Nejvýraznější je asi ta se Schwarzeneggerem....ale to už musí člověk vidět sám. Pro mě Expendables znamená slovo, které splnilo nad míru veškerá očekávání a hlavně zajímavou značku, pod kterou se hlásí všichni akční herci, který jsem znal od mládí až do dneška. A doufám, že v tom Sly bude pokračovat...pořád má komu psát a volat. A pokud si udrží ironicky písatelský střevo i do dvojky, tak se není vůbec čeho bát. Pravda je, že film se orientoval spíš na herce, než na samotný příběh, ale to se dalo taky čekat. Pokud si někdo představoval inteligentní čistě akční film, který bude mít zajímavý příběh, natočený v dnešní době, tak je s mou hlubokou poklonou idiot. Sly prostě dal do kupy partu lidí a natočil nejen sen fanoušků akce, ale taky dokázal, že napětí mezi ním a Schwarzeneggerem nikdy neskončí. Bohudík. (17.09.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)

Asi nejsem cílovka. Ty vysvalené, propocené, občas poněkud jednodušší či rovnou úplně vypatlané machistické kreatury jsem vždycky nesnášel a v Expendables bohužel jiní hrdinové nevystupují. Stalloneho partička, které v žilách proudí víc testosteronu a rozpuštěných steroidů než krve, mi nijak neimponuje, nebavím se nad ní a u její mise ani nedokážu vypnout mozek. Maximálně postradatelná a maximálně pronuděná záležitost. 50% za letadlo. (18.09.2010)

Spokojenost na všech frontách. Od prostoru pro jednotlivé borce (pravda, kostel mohl být o minutku dvě delší), přes vtipné hláškování a utahování si ze sebe sama, až po pořádnou akční nálož, ve kterou se to ve správný moment vždy rozjede. Dalo by se tomu vyčítat kdeco, ale těm nostalgickým klasikám vlastně taky. Chvílemi jsem měl chuť hlasitě tleskat a křičet na celý sál. Zvláště 'přesdršťovka' v závěru si o to říkala pernamentně. 4 a 1/2. Asi pudu znovu. Edit: Šel jsem znovu a nadšení drhne. Hlavně užvaněnost první půlky a upozaděnou některých členů týmu (Couture, Crews) trošičku vadí. Ale od momentu, kdy Stallone vtrhne do sklepní kobky, je to jeden z vrcholných akčních úseků (asi nejenom) roku. Na zábavnost ale jinak vyhrál Joe Carnahan… (26.08.2010)