Expendables: Nezničiteľní

Sly Stallone plní na stará kolena přání všech fanoušků osmdesátek a po Rockym a Rambovi přináší poslední dárek – týmovku snů. No, snů, upřímně, všichni bychom rádi viděli v hlavních rolích trojlístek z kostela. Ale doba se změnila a musíme brát to, co se nabízí. A v rámci možností Sly volil dobře. Statham připomíná neurotickou frenetičnost Cranku, Li si pohodově vychutnává lehce komicky posunutou postavičku „půl chlapa“, Lundgren po letech není k smíchu, Crews baví tím svým lehce vyšinutým stylem mluvení a nejméně výrazný článek Couture alespoň stojí za pár dalších hlášek. A Sly je prostě Sly (na svůj věk vypadá neuvěřitelně cool), typický hrdina, který si drží morální kodex i v záplavě očividné digitální krve (tady Postradatelní oproti poslednímu Rambovi nejvíce ztrácí). Příběh není překvapivě až taková tupost, jak by se čekalo (možná je to i škoda). I tak je ale jisté, že ten film vznikl pouze proto, aby si jedna generace mohla nostalgicky v kině zavzpomínat. Pro někoho málo, pro mě potencionální srdcovka. P.S. Scéna v kostele je maximálně využitá – kultovní status zaručen. (18.08.2010)

Autorekapitalucia: Jedny z najlepsich akcnych scen roka (sekvencia v tuneli vladne) kde takmer kazda je svedkom Slyovej chuti hrat sa. Dalej najlepsia buddy chemia (A-Team zavistlivo mava zo zadnych rad, na druhej strane treba priznat, ze tam, kde sotatne filmy tuto buddy chemiu museli poctivo budovat, Sly a spol. zacinaju, tam kde ini so snazenim koncia uz len postavenim sa pred kameru) a fungujuce monology/dialogy. A aj ten strih toho az tak vela nepokazil (hlavne ked si porovnam kontaktne suboje v niektorych tohtorocnych nepodarenych arenovkach typu Tekken, kde mozno premierna dlzka zaberu bola este dlhsia ako v Expendables, ale neprehladnost na platne bola naopak vyssia). 8-9/10. (06.09.2010)

Mě takhle koncipovaný film nemůže nadchnout už z podstaty věci. Hrdinové, kteří sázejí pouze na svaly, pro mě nemůžou být (a taky nejsou) hrdiny. Expandables jsou oslavou tupé hrubé síly - a pro mně tedy poměrně postradatelným filmem. Ať žije moderní akční film, ve kterém se hledí na jiné věci, než jak dlouho je hrdina na steroidech a s jakou kadencí háže "vtipné" hlášky. V osmdesátých letech to nejspíš mělo své kouzlo (což cítím i dnes, když se na ty starší akčňáky kouknu), netuším ale, proč se vracet. PS: Ta kostelní scéna mi přišla neuvěřitelně strojená a křečovitá, ostatně jako celý film. PS2: Závěrečné akční inferno je v detailech fakt velkej nářez, bohužel celková přehlednost je na nule. (29.08.2010)

„Prihraj džob tuná môjmu kamošovi, rád sa hrá v džungli.“ Film, na ktorý som sa v tom roku tešil asi najviac (okrem Predátorov), nakoniec nedopadol až tak dobre, ako som chcel. Pre mňa a mne podobných (fanúšikov narodených v 80. rokoch, ktorí všetky tie akčné veci sledovali v kine, na videu a o polnoci na Nove a na stenách mali plagáty Van Dammea a Terminátora) je to povinná jazda za 4*. Ale vidno, že ešte ani počas natáčania (!) Stallone tak úplne nevedel, pre akú cieľovú skupinu bude film určený. Vo filme sa preto absurdne bije milé (ale nevtipné, hoci by zjavne byť vtipné chcelo) vzájomné doberanie sa jednotlivých členov tímu s prekvapivo brutálnymi akčnými scénami, ktoré ako keby vypadli z Ramba 4. Je tam viacero ďalších čudných rozhodnutí (akčná legenda Jet Li viac strieľa, než má kontaktných fyzických súbojov) a hlášky sú skôr silené, než prirodzeným spôsobom rozkošné („Čo má za problém?“ – „Chcel by byť prezidentom.“). Na päsť do oka je aj scenár plný klišé, ale tvárme sa, že ide o poctu akčnaikom z 80. a začiatku 90. rokov. Otázny je kasting, kde je síce jednom bombastické žánrové meno vedľa druhého, ale napr. takí Crews a Couture sú napriek ich snahe len do počtu, medzi Stalloneom a Stathamom je chémia skôr na papieri, než pred kamerou, s Dolphom Lundgrenom je v priebehu snímky narábané veľmi zvláštnym spôsobom (uvidíte) a tak je široko ďaleko najlepší Mickey Rourke, ktorý sa bohužiaľ z nasledujúcich dielov vytratil a nielen tím, ale i séria kvôli tomu prišla o dušu. Každopádne je to pre akčného fanúšika splnený sen, asi ako Avengers pre komiksového. Akcie je veľa a hoci jej chýbajú pamätné okamihy, je mohutná a na filme je vidieť slušný rozpočet. Výprava je v pohode (viac sa mi páčilo New Orleans, než kvázi exotický ostrov, na ktorom prebieha najviac akcie), odsýpa to, je to svižné, má to viacero zaujímavých nápadov a scéna v kostole, no, čo dodať. Hihňáte sa ako školáčky na prestávke, chechtáte sa ako korytnačky, lúskate si prstami, dupkáte nohou a hovoríte si, že Stallone to dal. Každopádne, konkurenčná tohoročná tímovka A-Team ma dostala oveľa viac. (15.10.2010)

Ve světě akčních pohádek nehledí se tolik na zákony fyziky, psychologie, medicíny, ekonomie, geografie, umění válečného a gramatiky. I já zvládnu pochopit, že míra hrdinství roste se svalovou hmotou, počtem zabitých nepřátel, počtem zničených budov a objektů vůbec, počtem výbuchů, objemem plamenů a se zkracující se vzdáleností, na kterou je zabíjení prováděno. Každý ví, že v takovém univerzu je pistole kontaktní zbraň a samopal chrání intimní prostor. Budiž, proč ne... Abych však ocenil zručnost a nadlidskost hlavních hrdinů, rád mám přehled o jejich akcích, vychutnám si plynulost a návaznost pohybů těch bojových organických strojů. Mám však šanci tam, kde záběr "pif-paf-puf-pif-paf" je vystřídán záběrem na několik klátících se chlapíků? Nooo, moc asi ne. Postradatelní jdou mnohdy ještě dál, zdá se, že nabízejí záběr "pif", záběr "paf", záběr "puf" a zase "pif", záběr "levý hák", záběr "pravý hák", záběr "kravata", zaběr "zvedák". Než jsem pochopil, kdeže se to ta akce děje, již jsem se na ni díval odjinud. Nebo v té automobilové honičce... bylo pro mě těžké poznat, v jakém pořadí ta auta vlastně jedou a jestli se náhodou navzájem neztratila. Podobne negativní pocity ve mně budilo, když mi film laškovně sděloval: "Pozór, dělám vtip." Myslím, že to není legrační, že chce být Arnold prezidentem. Spíš bude smutné, až se jím stane. A co je to vlastně za žoldáka, že jde na nějaký pralesní ostrov zachraňovat zbytky svojí duše? To zase jistě byla nějaká odkazová taškařice, která říká milovníkům žánru: "Taky to mám rád, chlape." Nebo tu Rourkovu zpověď mysleli vážně? Nu, jistě se dostane do nebíčka, za takové věrohodné pokání. Ale tak... vybuchovalo to občas pěkně, třebas na tom molu. Svalnáči byli tak mohutní, že se kolikrát ani nevešli do záběru. Jet Li se vešel a občas byl i vtipný. A potěšil mě ten odkaz na film Na samotě u lesa. Ta jeho hláška: "Tebe bych, Dolfiku, vždycky přepral," odjinud jistě nebyla, hotový děda Komárek. Mělo to něco do sebe. (19.08.2010)