Lovci nacistov

"Dluh" je přesně tím typem filmu, na který se díváte, bavíte se u něj ale po celou dobu si říkáte o kolik mohl být lepší. Thriller o jednom velkém tajemství, které skrývají bývalí agenti Mossadu, ze své nepovedené akce při honu na nacistického zločince. Výborní herci, slušná režie a především výborná první půlka, která kdyby byla roztažena na celou filmovou stopáž a tvůrci by přidali nějakou "akci" mohl z toho být skvělý thriller. Takhle se jedná "jen" o nadprůměrný thriller, který trochu ubíjí spousta zbytečně rozvleklých míst. (28.12.2011)

Drama se solidní ponorkou, atmosférou nejistoty, strachu, občasným napětím (výborná pasáž s převozem!) a milostným trojúhelníkem. Čímž i zdůrazňuju, že se mi linie z minulosti líbila mnohem víc než ta současná. A dokládá to i konec, možná nečekaný, ale naprosto nezvládnutý a pro mě osobně nepřijatelný (blbost se zraněnou rukou či nanejvýš debilní rozhodnutí hlavní hrdinky). Ve výsledku slabší 4*. (27.08.2013)

Jakožto individuum, dlouhodobě obývající tento prolhaný svět, beru se shovívavým úsměvem snímek, v němž se někdo stydí za to, že kdysi nesdělil nadřízeným čistou pravdu. Navíc mi dělá jisté potíže litovat ty čestné kluky a holky z Mossadu, takže nemohu jít s hodnocením výš ani kdyby mi to můj filmový nevkus laskavě dovolil. (10.07.2012)

Půl filmu je fascinujícím výletem do srdce temnoty a půl filmu mechanickým zametáním zaschlého bláta historie pod úhledný žánrový koberec. Mattyho výklad má něco do sebe, snad bych jen dodal, že chemie agentů Mossadu a Vogela je nesmírně funkční a jiskřivá. Bohužel, jen dokud jsou všichni mladí. V roce 1997 z celé té magie zůstane pouze úporný a tezovitý thriller s nechtěně komickou koncovkou, která zazdí to krásné chvění z Východního Berlína. Každopádně scénami "gynekologického" výslechu a únosu Vogela přes čáru Madden zabil, nejen na své poměry, ale i na poměry žánru. Luxusnější starou školu jsem neviděl... no snad od Mnichova. [70%] (28.10.2011)

První polovinu zcela bezchybně fungující špionážní retro ždímající napětí z každého okénka filmu. Thomas Newman drnká na nervy hudebním podkresem a Matthew Vaughn zas přesně dávkovanými dialogovými sekvencemi v kulisách prošedivělého Berlína, který je setsakramentsky temným a nehostinným akváriem, do něhož bylo vpuštěno ústřední pestrobarevné trio se svojí mladickou nerozvážností. Jen škoda nedůstojného důchodcovského závěru, který perfektně vystavěnou psychologickou hru posílá šupem o řád dolů. PS: Ciarán Hinds je největší castingový omyl, který se jen tak neodpouští. (26.11.2011)