Madisonské mosty

Clint Eastwood byl vždy mistrovský vypravěč a v tomto filmu se vyjímčeně vydal do vod melodramatu. Vypráví příběh o vášnivé lásce bez budoucnosti, které propadne vdaná žena a životem svobodný fotograf. Film stojí převážně na vynikajících hercích ale kouzlo filmu dodává i melancholická hudba a citlivá režie, která však film vypráví až příliš pomalu. Pro citlivé romantické duše dokonalé dílo. (01.06.2010)

Nestačí byť dobrým človekom, mužom a starostlivým otcom. Na to aby bola žena vo vzťahu spokojná a šťastná treba asi niečo viac ako len nechať ju stáť pri hrncoch a každodennom kolobehu pozostávajúceho z maličkostí a drobností okolo detí a rodiny. Čím viac človek starne, tým ľahšie si uvedomuje prípadnú nenaplnenosť zvojho bytia a to môže byť niekedy veľmi deprimujúce. Zároveň akákoľvek vyhliadka na zlepšenie a vytrhnutie zo stereotypu môže byť neodolateľne lákavá... Ako bolo aj vo filme vyslovené, niečo také môže prísť len raz za život. Už od prvého momentu ako vkročí C. Eastwood do kuchyne M. Streep je jasné, že práve nastal takýto moment. Od zamilovania až po postupné vytriezvenie a reálne zhodnotenie ich vzťahu tak má divák možnosť sledovať herecký koncert oboch hviezd, najmä M. Streep, ktorá si toho Oscara právom zaslúžila. Emočná stránka s ohľadom na celú situáciu tu v priebehu deja pekne pomaly stále narastá, pričom ku koncu je to už skoro na nevydržanie. Úžasne vťahujúca atmosféra na záver exploduje v gejzíre emócií za doprovodu myšlienok hodné pamätania. Niečo takéto si dokáže divák plne vychutnať, len keď už má niečo odžité, má rodinu a deti, len vtedy pochopí tú jednoduchú krásu slov a pocity hlavnej hrdinky - Rodine a deťom som venovala celý svoj život, Robertovi chcem venovať to čo mi ostalo. Výrok, ktorý hovorí za všetko. Skrátka geniálne. (30.11.2015)

Clint Eastwood v Hollywoodu mj. přezdívaný „serial womanizer“ mě tímto snímkem fakt dostal. Kdo by řekl, že zrovna člověk s takovou pověstí dokáže vytvořit film, ve kterém je láska Roberta a Francescy téměř hmatatelná? Madisonské mosty jsou opravdu velmi intenzivní, a čeho se cením nejvíc, romantický, ale ne hloupý film. Takových by jste snad napočítali na prtech jedné nohy. A co se herců týče, Streepovou nemá cenu hodnotit, ta je talentovaná a vždy se dokáže profesionálně připravit, velkým překvapním je i v tomto případě Eastwood, který svůj nepříliš široký herecký rozsah do posledního odstínu využil k vytvoření charismatického a citlivého chlapíka, který je prostě sympatický. Po režijní stránce jsou Madisonské mosty standartní, zaměřují se na herce a nechávají jim hodně prostoru a závěr s auty na křižovatce, to je ale parádní, frajersky suvernéně odvedená, filmařina. (26.07.2012)

Herecký koncert pod taktovkou Clinta Eastwooda, který si střihl i hlavní roli vedle bohyně Meryl Streep. Co k tomu asi říct, dlouho jsem ho odkládala, ale dneska s moji maminkou jsme si ho pustily a jsem za to ráda. Nevím, jestli to taky někdo vidí, že takové filmy se prostě už netočí. Čím to je? Tou atmosférou? Těmi dobrými herci? Tím nápadem? (jakože tady ten nápad zas tak velkej není a je vidět, že těžit z čeho je...stačí to dobře natočit). Miluju je oba... takové charisma a ta chemie by se tam dala krájet... prostě nádhera. Hodně těžká životní situace a sama ani nevím, jak bych se rozhodla. Ona to ta Meryl nemá vůbec jednoduchý, to je samá Sophiina volba :) (03.06.2017)

Tohle byl ten film, u kterého jsem si uvědomil, že se zaškatulkováním Clinta Eastwooda to není až tak snadné. Jednoduchá zápletka rozehrává prostý příběh velké lásky dvou dospělých lidí. A Eastwood nás ji nechá sledovat z úhlu Meryl Streep. Vedlejší linie jejich dětí film pouze doplňuje, to podstatné je pouze mezi dvěma hlavními protagonisty. (22.06.2007)