Madisonské mosty

Ústřední dvojice Eastwood a Streep jsou tak výborní, že filmu odpustíte jeho rozvláčné tempo a sáhodlouhé dialogy. Film v závěru funguje velmi slzopudně, ale od Estwooda bych přece jen čekal větší hloubku a zaujetí. Takhle je to sice pěkný film, ale dá se vidět pouze jednou. Napodruhé se ukoušete nudou. Mé hodnocení: 60% (19.03.2009)

AAAAAAAAAAAaa sice je to opravdu dobrý film, ale je až nevkusně dlouhý. Fakt jsem se začal dost nudit a ke konci jsem se megavařil. Celý film stojí na dialozích, takže se jen kecá a kecá a za chvíli to přestane bejt zábava. Herecké výkony jsou báječné, ale ono to fakt ne a ne skončit. Jinak ale dobré. (10.04.2006)

Naprosto ultimatni romantarna, ale i kdyz je to fakt silnej dojak, obzvlast s blizicim se koncem, Clint nijak zvlast netlaci na pilu, nesnazi se s divaka zdimat city a o to je film pusobivejsi. Pribeh je hodne jednoduchej, odehravajici se hlavne behem ctyr dni, kdy se hlavni dvojka postupne poznava, ale jelikoz Clint je dobrej herec, navic tady je fakt perfektni a dokonce se uspesne zbavil toho svyho drsnackyho vyrazu a hraje tu docela odlisnou postavu a vzal si k sobe, sice ne nejak extra velkou kocku, ale herecky jeste o tridu lepsi Streep, dokaze to ty dve hodiny zaujmout, dojmout a nenudit. (01.10.2009)

Lze skutečně pohladit duši člověka? Je možné dotknout se jí tak, abychom to doopravdy cítili? Je, zeptejte se Clinta Eastwooda. Budu pokračovat ve své tradici a opět zapěji ódu na jeho schopnost přenést na plátno něco víc, než jen pouhé obrázky. Bavíme se o něčem neviditelném, co posouvá film do stavu beztíže. Nádherný i bolestný, především však skutečný příběh nám přednesli Meryl s Clintem. Oba zaslouží absolutorium, zejména Meryl mě pak svou hereckou dokonalostí dostávala do kolen, na nichž jsem zblízka viděl odlesk svých dojatých očí. Je na rozsáhlou debatu, co všechno pro nás může znamenat láska. Však také oba dva hojně diskutují. Mimochodem - dialogy jsou napsány přímo fantasticky. Život je zkrátka nádherný. I tím, že v daný okamžik je možné stát jednou nohou v nebi, a druhou zároveň v pekle. Kdo nemá ponětí, o čem tento film je, ten neví ani to, o čem je láska. (26.07.2011)

Musím se přiznat ke dvěma věcem. Za prvé: Nejsem zrovna fanda bolavých love story. A za druhé: Jsem fanda Clinta Eastwooda. Na film Madisonské mosty si brousím zuby už drahně let, ale k tomu, abych je skoukl vcelku jsem se dostal až teprve teď, na začátku prosince 2009. Je dost možné, že kdybych se k tomu dostal někdy v létě, tak mě tenhle film tak hluboce nezasáhne. Ovšem od letošního léta se v mém životě (v tom milostném) několik věcí změnilo. Něco jsem si zažil. Zkrátka, abych si neplácal játra o sobě, musím říct, že Madisonské mosty jsou krásný film, který režisér drží pevně v rukou. Tato romance dvou lidí, kteří až v pokročilejším věku našli jeden druhého, přičemž jim osud v podstatě nedovoluje, aby žili se svým dokonalým protějškem, je klasickou ukázkou mistrova stylu, tedy toho, že se ani při nadměrné stopáži a absenci nějakého rozmáchlého děje nenudíte. Režisér a herec v jedné osobě, Clint "Sympaťák a i v pětašedesáti letech štramák" Eastwood zde má opět charizmatu na rozdávání a k tomu, aby se z filmu stala úžasná podívaná, si našel pomocnici z nejpovolanějších, jako vždy úžasnou Meryl "V každém okamžiku strhující" Streepovou, která nejenže nevypadá jako nějaká bláznivá, nesnesitelná histerka (čili tak, jak by vypadala většina hereček v podobné roli), ale naopak s ní celou dobu musíte soucítit a díky jejímu preciznímu herectví musíte chápat, že na konci opravdu prožívá to vůbec nejtěžší rozhodnutí ve svém životě. Když k tomu přidám její nakažlivý smích, Clintův zářivý a upřímný úsměv, krásnou hudbu a lokace, tak se prostě musíme smířit s faktem, že tohle je jeden z nejlepších filmů žánru romantických dramat. Děkuji, Mistře Eastwoode, opět jste mě dostal... (01.12.2009)