Alice

Alice, éterická bytůstka v podání Mii Farrow, která dodala filmu ten správný nádech, byla určitě velmi dobrá volba, ale dostat se do myšlení, citů a emocí ženy je dost náročná záležitost a Woddy se snažil, seč mu síly stačily. Já se taky snažila, ale tentokrát mě Alice minula, až na pár pěkných momentů, které nestačí k mojí úplné spokojenosti i přes tu podmanivou hudbu, která se linula celým filmem. Já se přidávám docela se smutkem k těm, kteří se nudili. (29.12.2012)

Ještě před několika minutami by mě nenapadlo, že mi jednou bude dělat problémy najít na filmu Woodyho Allena nějaké pozitiva. Ještě před několika minutami jsem doufal, že Alice bude víc než jen povrchní, nekompaktní pohádkou o zneviditelňování a elixíru lásky. Bohužel... . Největším problémem Alice je samotné téma – špatně zvolené a nadto ještě nešikovně zpracované. Na Allenových „vztahových“ filmech jsem vždycky obdivoval především preciznost, s jakou dokázal „psychoanalyzovat“ své postavy. Byl to jednoduchý, ale účelný racionální styl. V Alici si mé sympatie nikdo nezískal, a sami asi uznáte, že sledovat sto minut osudy vám zcela lhostejných postav je přinejmenším pěkný opruz. Nehledě na skutečnost, že psychologický rozbor je zde příliš doslovný a není nám skryto právě to „tajemno“ obestírající každý vztah. Netvrdím, že fantasy prvky do hořkosladkého dramatu nepatří (viz. úžasná Purpurová růže z Káhiry), ale pouze za předpokladu splynutí s okolním děním. Tady kupříkladu „supermanská“ scéna působí téměř jako parodie. Alice ani zdaleka nepřipomíná čistou komedii (za celou dobu jsem se skutečně zasmál jenom jednou). Možná to celé mistr myslel úplně jinak, možná se Alicí snažil částečně ospravedlnit nevěru (což by vzhledem k jeho komplikovaným rodinným vztahům ani nepřekvapilo), ale proč TO není jasné ze samotného filmu? Proč myšlenka organicky neprorůstá celým dějem, ale pouze nám jenom řekne ahoj v jeho závěru? Nebýt stále skvělé režie a výtečné kamery (plus jazzu zajisté), neváhal bych použít k charakterizaci Alice následující věty: Je to jedna epizoda Ally McBealové se čtyřnásobnou délkou. Skoro Woody, skoro. 55% Zajímavé komentáře: Tosim, ripo (15.12.2005)

O žene, ktorá ešte hlboko po tridsiatke nie je rozhodnutá čo so sebou a ešte stále hľadá svoje Ja... Áno, uznávam, Mia Farrow tu predviedla niečo, čo sa dá považovať za éterické a svojské, pretože aj keď je svojím výzorom skôr taká sivá myška, dokázala pútať moju pozornosť po celý čas. Takže čo sa týka herečky - skvelá voľba. No ten obsah... u W. Allena nie som zvyknutý na niečo takéto banálne a povrchné, chýbala tomu obvyklá inteligenčná iskra, tak ako je tomu u iných filmoch tohto režiséra. Tiež tomu chýbal typický Allenovský ostrovtip a satirický nadhľad. Slabý priemer s odretými ušami. 50/100 (04.07.2017)

Ach, tak šťastný šťastný konec, že jsem ho skoro nemohla přežvýkat. Jestli jsou ženy takovéhle ženy, tak se nechám přeoperovat. Jenomže jestli jsou muži takoví muži, tak nevím na co. Možná bych si mohla nechat odstranit všechny pohlavní orgány a potom budu nikdo jako nikdo. Film, který mě opravdu nebavil až znechutil, a to o to víc, že se chvílemi tvářil zajímavě (zejména múza a potom také kamera). (05.08.2010)

Taký nemastný neslaný film o jednej domácej puťke, ktorá sa doma nudí a nevie čo zo životom. Samozrejme najprv ju láka nejaká tá nevera, aby si oživila nudnú rutinu, ale nakoniec nájde vyšší zmysel života. Buhužiaľ to je podané strašne mdlo. Hlavná hrdinka je klasická Allenovská neurotička, ale keďže je to tentoraz žena, tak Allen vynechal humor. A bez neho je to strašná nuda. Z dramatickej stránky film neponúka nič objavné a ani nijak naozaj dramaticky podané. Tretiu hviezdičku dávam len pretože to je Allenovka a všetky zložky filmu sú na profesionálnej úrovni, ale pokiaľ nie ste domáca puťka, tak vás to asi neosloví. 5/10. (01.08.2021)