Hlad

Vynikající záležitost! Film otevřeně vyzývá k hlubší formální a naratologické analýze (délka, kompozice a obsah záběrů, pomalý a rychlý střih korespondující s jejich obsahem, rytmizace jednotlivých scén a záběrů, rozhovor Bobbyho Sandse s knězem jako styčný bod celého filmu a mezník jednotlivých "polovin"). Jako by snad Hlad připomínal velmi volné pokračování Osamělosti přespolního běžce. Stejně jako Colin Smith je i Bobby Sands (oba prošli sportovní zkušeností přespolního běhu) obětí nejen vězeňského systému. (21.03.2010)

Hlad musím chtě nechtě konfrontovat s českou filmovou tvorbou posledních let, především se mi nabízí srovnání s nedávno viděným Protektorem a Občanským průkazem, které přímo drtivě válcuje a ukazuje, v čem spočívá slabina dnešního českého filmu. Ty totiž mají dílem nevěrohodný scénář, dílem jsou ukecané a vypadají jako tuctové televizní inscenace. Hlad je film, který působí naprosto přesvědčivě, vyvolává přesně ty emoce, které vyvolat chce, a je přitom ve vyjadřování úsporný. Je vyprávěný obrazem a jediný zásadní dialog mezi hladovkářem a vězeňským knězem je přímo lahůdkou v tom, kolik rovin, jinotajů, oťukávání a informací v sobě obsahuje. Tohle drama dokáže na rozumné ploše 95 minut poskytnout celkový obraz problému a diváka doslova pohltí. Téma týrání, frustrace vězněných i dozorců, kteří jsou limitováni politickými pokyny lidmi, kteří nemají ve vzdáleném parlamentu o skutečné situaci reálnou představu a ani snahu se jí zabývat. Je to souboj vůle, ideologie, myšlenek, obětování, zastrašování a síly. Kontroverzní film, který není pro každého. Celkový dojem: 95 %. (19.05.2011)

Víra, politika, zaslepenost, nenávist, násilí, neústupnost, marnost, svoboda, život, smrt. . . . I.R.A.CIONALITA... . . . Záměrně v tomto případě vůbec nesoudím téma! Posuzuji jen tenhle film jako autentickou uměleckou licenci mr. McQ. Depresivní, minimalistickou stylizací velmi depresivní silný film. - - - - - (Poprvé viděno 9.5.2011 na >jiném prostoru< , hodnocení 1510., minimaligistický komentář zde jako stošestaosmdesátý - 10.5.2011) (10.05.2011)

Hunger na mňa zapôsobil ako poriadna popálenina od cigarety a vryl sa mi pod kožu ako už dlho nič. Ide o totálnu klubovku pre náročnejších divákov, ktorý budú "chrochtať blahom", pretože tak ako napr. Fish Tank, tak aj Hunger je až moc reálny a nechá vás o filme rozmýšľať. Steve McQueen svojou kubrikovsko-tarantinovskou réžiou dokáže všetku tú pachuť z filmu preniesť až k vám domov. Tú špinu, fyzickú a psychickú muku som cítil neustále a ku koncu mi z toho začala až tuhnúť krv v žilách. Síce sa film zo začiatku tváril trochu inak než sa nakoniec vykryštalizoval celkovo to dopadlo veľmi dobre. Druhá polovica filmu patrí neskutočnému Michaelovi Fassbenderovi, ktorý zažíva zrejmé svoje najlepšie herecké roky. Klobúk dolu pred jeho výkonom. (06.03.2010)

Tento film bolí. Je to neskutočne pôsobivo natočený depresívny film. Či už v zobrazení väzenskej brutality alebo následných dôsledkoch rozhodnutia mladého muža držať hladovku, ale i v spôsobe natočenia. Steve McQueen je silný v sugescii a detailoch a minimom dialógov ( je tu len jeden dlhý rozhovor väzňa s kňazom ) dáva do popredia obrazové prostriedky. Páči sa mi, že sa nestavia do pozície sudcu, len nám približuje osud muža, ktorý si zvolil svoju cestu. (26.02.2010)