Štvrtý druh

Tenhle film se hrozně těžko hodnotí. Mám v sobě takový tok myšlenek a emocí, že pořádně nevím jak tohle zhodnotit. Po dlouhé době první film, u kterého jsem cítil zděšení. Na horory koukám často, jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, ale sleduji je kvůli strachu, zděšení nesnáším. Jako horor mě Čtvrtý druh rozsekal na kousky, bál jsem se jako malé dítě. Kdyby tvůrci nezařadili skutečné záběry do filmu, neuspěl by. Strach a hrůzu totiž nenahání hraná část, ale ta reálná, nebo spíše hraná podpořená reálnou? Těžko říct. Film šíří strach do myslí diváků nikoliv snad obrazem, který sledují ale podsouváním myšlenek. Největší hrůzu si tedy způsobí divák sám a to ve své hlavě. Málokdo by přijmul fakt, že se mu stává to samé jako obyvatelům alijašského městečka. Příjmout fakt, že nad lidmi je vyšší druh, který má špatné úmysly je hrůzostrašné samo o sobě. Film si mě podmanil a tento komentář je toho důkazem. Pokud mám dodržet odstup, tak se musím zamyslet nad hlavním prvkem - reálným záběrem. Těžko usoudit zda je skutečným. Těžko hodnotit zda by psycholožka přišla po dvou letech na setkání s režisérem nenamalovaná, mastná a s výrazem smrtky. Těžko hodnotit zda by vůbec chtěla spolupracovat. Největší otázkou tak je proč se vlastně nechala natáčet v roce 2002 a film byl zrežírovaný o sedm let později stejným člověkem, se kterým se bavila ve studiu. Film znesl spousty otázek, které se netýkají jeho děje, ale okolností při natáčení. Proto neřeším "šum při únosech", ale zda byl film realný příběh, podpořený reálným záběrem, nebo jeden velký fake začínajícího režiséra, který chtěl za každou cenu Blair Witch 2. Mimochodem, neznám žádnou policejní jednotku na světě, která by propůjčila záběry vyvraždění rodiny, pochybnému filmu o únosech mimozemšťanů. (psáno v době masivní reklamní kampaně, která tvrdila, že film je podle skutečných událostí a obsahuje real záběry) 70% 23.01. 2010 (23.01.2010)

Neveril som tomuto filmu už od počiatku a ani po asi tridsiatke veľmi slušných hodnotení. Milla Jovovich je však Milla Jovovich a film od obľúbenej herečky treba ihneď vydieť. Aké bolo moje prekvapenie, keď ma film zaujal tak veľmi ako som chcel už pri slávnych predchodcoch tohto žánru – imaginárnych dokumentov (The Blair Witch Project, The Poughkeepsie Tapes a Paranormal Activity). Napriek známym hercom a možno práve kvôli nim ma viac filmovejší ako dokumentárny The Fourth Kind dostal presne tam kde chcel. Tvorca zaujímavo miesi dokumentárne zábery s hranými a to niekedy aj z rôznych uhlov a tak sa stane, že na obrazovke sledujeme naraz štyri zábery (dva dokumentárne, dva hrané). Naviac film ponúka, a to možno aj neplánovane, aj druhú verziu toho čo sa deje. Tieto filmy buď zaujmú alebo nie. Pri Blair Wich ma zaujal jedine koniec, pri The Poughkeepsie Tapes len tak priemerne celí priebeh, pri Paranormal Activity nočné scény, duchárska tabuľka s písmenami a na internete vyhľadaná správa o podobnom prípade. The Fourth Kind zaujal od začiatku aj vďaka zaujímavo zvolenému prostrediu Aljašky a ostatné už prišlo samo. (16.01.2010)

kdyby to byl dobrý film, byl by to vynikající film, ale že je to špatný film, je to přímo tragický film. zní to jako paradox, ale hned vysvětlím, co tím míním. stejně jako většina dobrých a úspěšných hororů či sci-fi hororů nestaví ani Čtvrtý druh na původním námětu, ale velkou měrou čerpá z postmoderní mytologie. miliony Američanů jsou přesvědčeny o tom, že mimozemšťané navštěvují Zemi a unášejí lidi. jen o málo méně jich věří, že sami byli uneseni. existuje velmi detailní model pro představy, jak přesně takový únos vypadá, jakým způsobem jej lze prošetřit a jaké jsou souvislosti. Čtvrtý druh tento model přijímá, lehce adaptuje a o několik kroků dotváří. koncept má proto už v základu velký potenciál oslovit početné masy diváků, jelikož předjímá jejich vlastní pověrčivost, zneužívá jí a útočí do slabých míst, kde polevuje obrana diváka. nevím, jak ostatní diváci, ale já jsem silný skeptik. přesto, abych si mohl užít fantastický film, ať už sci-fi, horor, nebo hybrid obou žánrů, musím být otevřený. musím vstoupit do hry, v níž balancuji mezi aktivní snahou uvěřit věrohodnému, a přirozeným nutkáním zpochybňovat, vyvracet a odmítat vše, co se naopak jeví jako falešné. nejvyšší metou pro filmaře pracujícího s naznačeným konceptem by přirozeně měla být autenticita. v tomto ohledu ovšem Čtvrtý druh naprosto selhává. pozorný divák s trochou soudnosti filmu věřit nemůže ani při dobré vůli. dokumentární části jsou ledabylé a velmi nešťastně napojené na nesouladné ilustrační pasáže s Millou Jovovich. těm by pro změnu neuškodilo více kameramanské zručnosti, vyspělejší využití zvukových efektů a v neposlední řadě větší důraz na výpravu a kresbu unikátního aljašského prostředí, která by zachytila tamního genia loci. ze všeho nejvíce ovšem film trpí špatnými hereckými výkony. vada je to o to patrnější, že přesně na herectví stojí působivost filmu. divák musí napřed uvěřit herci, aby teprve mohl přijmout širší souvislosti. mizerné herectví a laciné pozlátko televizní konverzačky nejenže nedovoluje ani přístupnému divákovi pohroužit se do relativně atmosférického nitra filmu, ale nad to obnažuje absurditu premisy v jeho základech. /// bylo velmi férové připomenout na začátku filmu divákovi, že jde o jeho svobodnou volbu, zda uvěří, nebo ne. bohužel, volba je zcela jasná, od začátku až do konce. (02.09.2012)

Herečka Milla Jovovich stvárňuje vo filme "Štvrtý druh" postavu skutočnej doktorky Abigail Tylerovej. Snímok mapuje dramatické udalosti, ktoré sa odohrali od prvé do deviateho októbra roku 2000 v malom meste Nome na Aljaške. Vo filme sú použité autentické zábery z archívu doktorky Tylerovej, ktorá v dobe incidentov zdokumentovala viac ako šesťdesiat päť hodín videí a audio materiálu. Kvôli súkromí niektorých osôb boli mená a profesie pozmenené. Všetky zdramatizované scény vychádzajú zo skutočných udalostí. Čomu nakoniec uveríte je len na vás. *** (23.01.2017)

Nejhorší na tomto filmu je, že kvůli zoufalé snaze vyvolávat dojem reality se v závěrečných titulcích dostalo uznání hercům, kteří předvedli mizerné výkony (v čele s režisérem, který v záběrech rozhovoru s doktorkou vypadá jak někdo, kdo ve čtyři ráno v zaplivaném nonstopu lavíruje na hranici opilosti a doléhajícího spánku, ale ještě v pošetilé snaze sbalit tu buchtu na baru finguje zaujetí jejími řečmi), zatímco skvěle zneklidňující představitelka "reálné" doktorky zůstala nejmenována. Angažování Mily Jovovich naznačuje, že půjde o hystericky vypjatý film, a v tomto ohledu tvůrci nezklamali. Dalším vodítkem kvality je fakt, že se snímek natáčel v Kanadě a jihovýchodní Evropě, což ho přiřazuje do kategorie laciných videobraků s pány Van Damme, Lundgren a Seagal. Stejně jako tyto fláky se ani "Čtvrtý druh" nepokouší zahrát za málo peněz hodně muziky, jako to dělají produkčně nuzné horory ambiciózních fanoušků i profesionálů. Vyvolávání dojmu reality zde není užito jako omluva pro minimální prostředky při natáčení či formální rámec pro nápadité uchopení žánrové premisy, ale prostě jen plytká snaha svézt se na aktuálním trendu. Narozdíl od "Záhady Blair Witch" či "Cloverfieldu", "REC" i "Paranormal Activity" film po odhalení faktu, že je jen vykonstruovaná fikce, nemá už co nabídnout. A co se týče tématu únosů lidí mimozemšťany, "Čtvrtý druh" nesahá ani po prach na podrážkách mrazivě naléhavému snímku "Oheň v oblacích" (1993). Více v recenzi na Aktuálně.cz. (24.01.2010)