The Hunchback of Notre Dame
Réžia:
William DieterleKamera:
Joseph H. AugustHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Charles Laughton, Cedric Hardwicke, Thomas Mitchell, Maureen O'Hara, Edmond O'Brien, Alan Marshal, Walter Hampden, Harry Davenport, Katharine Alexander (viac)Obsahy(1)
Do Paříže přichází tlupa potulných cikánů, aby si na tržišti přivydělali peníze ke svému kočovnému životu. Krásná Esmeralda tančí k potěše především pánské části přihlížejících, a líbí se nejen kapitánu lučištníku Phoebovi, ale i herci Grengoirovi, který se marně snaží svou hrou zaujmout diváky. Jenomže cikáni nejsou ve městě žádoucí a vojáci se je snaží vyhnat z města. Esmeralda se uchýlí do kostela matky boží a prosí pannu Marii o slitování se svým národem. Zde jí zastihne vysoký církevní hodnostář Frollo, který při pohledu na ní pocítí touhu a chce Esmeraldu získat. Dívka mu uteče. V městě je již tma a nebezpečno. Frollo totiž posílá za Esmeraldou svého služebníka hluchého a znetvořeného hrbáče Quasimoda. Tomu se sice podaří dívku chytit, ale únosu zabrání Grengoire, který přivolává pomoc a vojáci hrbáče zatýkají s tím, že bude druhý den pranýřován, za únos. Esmeralda je odvedena ke králi podsvětí a současně s ní je sem nedobrovolně odveden i Grengoire, kterého považují za špeha a chtějí jej pověsit. Esmeralda ho zachraňuje, a stává se podle nepsaného zákona pařížské spodiny jeho ženou…… (marťan)
(viac)Recenzie (40)
Viděla jsem všechny filmy, které se týkaly "Zvoníka u Matky Boží". Měly pouze jiné názvy a jiné dramatické pojetí. Ale !!! Podle mého názoru nejlepší ztvárnění role "zvoníka - chudáka a opovrhovaného hrbatého ošklivce " zahrál nejlépe právě Charles LAUGHTON. Maska úžasná, procítěná láska ke krásné cikánce od člověka na kterého bylo těžko spočinout pohledem, aniž byste nemuseli zrak odvrátit. To zahrál Charles tak úžasně, že zůstal v této roli nenahraditelný. Proto dávám 5*. ()
V pořadí asi pátá z bezpočtu adaptací Hugova románu, pro mne ovšem číslo 1. Velmi napínavé i když znáte konec, kvalitní obsazení a řada vyloženě hororových, stále vcelku děsivých scén. Středověk jednoduše nebyl pěknej. Až tady mi taky došla ta podobnost mezi osudem Quasimoda a Střihorukého Edwarda. 85% ()
Charles Laughton byl sice dobře namaskovaný a zahrál Quasimoda dobře, ale hlava mi nebrala jakou zpotvořeninu udělali z Hugova románu. Chudák se musel obracet v hrobě. To by jako lidé nevydýchali, kdyby se drželi knihy, nebo co? Prostě z toho udělali jakýsi vejškrabek, který zachránil jen Laughton, aby to nebyla totální zhovadilost. ()
Charles Laughton překvapil svým hrbáčem, znám ho spíše z poněkund jiných rolí. Za nejsilnější scénu považuji Quasimodovo "zcizení" Esmeraldy z rukou mistra popravčího. Celkové zpracování odráží zuřivost středověku. Jsou zde velmi pěkné masové scény. Žádný propadák se nekonal, ovšem ani žádné nadšení, ze kterého bych pak nemohl spát. ()
Pro mě osobně v podstatě stejně úmorné a nesnesitelné jako starší verze z roku 1923, a to primárně z toho důvodu, že literárně opovrhuji Hugovou předlohou. Ten příběh je úplně debilní, a ve filmu to podle mě vynikne ještě víc, když scénář z knihy vypreparuje jen to "zfilmovatelné" a vše ostatní je nemilosrdně vypuštěno. Kromě všech románových nedějových vsuvek - které, řekněme si to na rovinu, byly beznadějně zastaralé už v době vzniku filmu, natož dnes - tato filmová adaptace ale kupříkladu také zcela opomíjí postavu Esmeraldiny matky (podobně jako je zde radikálně upozaděna i její kozička, a kupodivu i Phoebus je zde víceméně nedůležitou postavou, která sotva stihne Esmeraldu letmo zaujmout, zatímco v románu by za něj ta chuděra dala život); jinak mi ale celkově tato adaptace přišla vůči předloze o něco věrnější než zmiňovaná starší verze a snad i filmařsky o něco zdařilejší. Ani zde si však filmoví tvůrci neodpustili radikálně pozměnit závěr - zatímco v románu je Esmeralda popravena a Quasimodo hyne žalem po jejím boku, zde je jí v závěru udělena královská milost (na základě Gringoirových tištěných letáků!), a kamera ji sleduje odjíždět spokojeně v doprovodu Gringoira (!), zatímco chudák Quasimodo si ve finálním záběru zoufá, opírajíc tvář o kamenné rameno chrliče, proč i on nebyl stvořen z kamene (což je mimochodem replika převzatá z románu, jen zasazená do jiného kontextu). Celkově podle mě neexistuje důvod, proč ten film chtít ještě dnes vidět (podobně jako nechápu zdroje popularity předlohy, kterou osobně řadím mezi nejpřeceňovanější knihy, co znám). Mimochodem Maureen O'Hara mi coby Esmeralda nepřišla vůbec hezká a nechápal jsem, co na ní kdo vidí, podobně jako mi maska Quasimoda přišla lepší v té starší verzi. ()
Reklama