Biely jazdec

Kolik stojí čisté svědomí? Vynikající Clintův western o záhadném kazateli, který přijíždí do zlatokopnického městečka, kde brání skupinu domorodců před bohatým tyranem. Eastwood se tímto filmem rozhodl vrátit k westernovému žánru, který byl považován od roku 1979 a smrti Johna Waynea, definitivně za mrtvý. Všechny pochybnosti však svým temným filmem vyvrátil a pomohl oprášit ryze americkému žánru zašlou slávu. Úspěch a kladné ohlasy byly značné a i když ta pravá a poslední westernová jízda měla přijít až o sedm let později, tak tohle je skvělá generálka. (17.11.2009)

Na to, že to mal Clint pod palcom som čakal trošku viac, teda o dosť viac. Filmu chýba tempo, počasie si tam robí čo chce a postavy sa správajú maximálne neprirodzene a strojene. Keď som zmieril s tým, že k žiadnemu zvratu až do finálnej prestrelky nedôjde, zhruba po pol hodine filmu, som čakal len na ňu. A aj tá ma riadne sklamala. Jediné čo za niečo stojí sú krásne obrazy prírody. (03.08.2010)

v době svého vzniku určitě zajímavý a poutavý filmový příběh rozšiřující naše povědomí o osídlování divokého západu, který však během let značně utrpěl a odhalil všechny své slabiny .. na rozdíl od rolí ve westernech klasika tohoto žánru = Sergio Leone .. tahle díla Clinta nás dnes už asi tolik nepobaví a hlavně ani moc nenadchnou … (11.07.2010)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)

Westernové drama, které ač oplývá přidanou hodnotou lidštěji působících charakterů a motivací, ctí pravidla původního žánru. Clintův hrdina je  parádní šedesátkový osamělý cizinec s tajemnou a krutou minulostí, přijíždí ale na místo, kde nejsou jen načrtnutí obyvatelé Divokého Západu, ale skuteční lidé se skutečnými osudy, tedy ti kladní. Ti záporní jsou jako vystřižení z rodokapsu a zejména finální banda opláštěných šerifů žoldáků rozhodně nedělá drsnému akčnímu westernu ostudu. Western v osmdesátých letech skomíral a ač jej svým Bledým jezdcem Eastwood rozhodně nevzkřísil, tak jej určitě ani nepohřbil. Podařené. (14.02.2023)