Biely jazdec

Western ctící všechna pravidla svého žánru. Samozřejmě, že je to trošku pohádka - to proto, že je to western. Eastwood je v této poloze stejně výtečný jako vždycky, několik skutečně originálních nápadů, které se jinde nevidí, několik okamžiků, kdy napětí skutečně jen drnčí a tajemný pootevřený konec jako závěrečná ozdůbka. Není to absolutní vrchol, také nedávám 100%, ale 80, ale solidní western solidní Eastwood určitě. (09.10.2009)

Záhadný kazatel podává pomocnou ruku malé osadě utlačovaných zlatokopů. No proč ne. Zápletka by vydala na hodinu filmu, jenže Clint nijak netlačí na pilu a raději vsází na vybudování divákova vztahu k vedlejším postavám a k sobě (jakožto muži s nejasnou minulostí) samotnému... a že se mu to docela daří - děj tak pozvolna přechází až do typicky westernovského finále. Pohodový snímek, jehož výsledný zážitek přikrmuje překrásná příroda a Clintův mrazivý výraz ve tváři. 75% (28.09.2009)

Eastwoodův pokus navázat po letech na tehdy nosného Tuláka z širých plání, včetně oné mysteriozní linky, jenže na dvě hodiny je ten příběh o fajn skvělých zlatokopech a zlém fuj fuj movitém zlatokopovi, kterému se vedlo daleko víc, takový povrchní a plytký. Navíc mne překvapuje, že se zde setkáme s pedofilními prvky, a to docela jasně, byť dcera během děje dospěje do věku 15 let. Ta scéna u hrobečku psa je fakt jak z jiného filmu. Navíc (nejenom) dcera se chová jako debil. Jen tak si, kdoví proč, zajede na koni ke kutištím a záborům konkurenční party plné chlapů, a pak se děsně diví, že jen tak tak unikla hromadnému znásilnění. Nebo je fakt na palici scéna, kdy chlap najde větší kus zlata, a nenapadne ho nic jiného, než sebrat dva syny a jít se pochlubit do města soupeři. Co jako čekal? Nějaké uznání, nebo co? Jinak ale atmosféru to má, kameraman si s horským pozadím vyhrál, jak jen to šlo, ale prostě je to chabé. (22.11.2023)

Začiatok má veľa zbytočných chýb(vypchatý pes/nedobré prestrihy medzi pokojným životom v usadlosti a jazdou pištoľníkov), a celkovo strihač mohol odviesť lepšiu prácu, lebo v určitých miestach aj vo finále je veľmi rozvláčny. Na druhú stranu ale Eastwood buduje svoj mýtus tajomného cudzina( čo už dokonale využil Leone vo svojej trilógií) a necháva okolo seba rozohrávať vierotvornú vzťahovú drámu. Či už sa jedná o dobrosrdečného Hulla alebo Sarah s Megan. Hlavne Megan ako 14 ročné dievča zamilované do Kňaza v Eastwoodovom podaní patrí svojou úprimnosťou a čistotou k najsilnejšej zložke celého filmu. Finále je dokonalé a prostredie hôr a kopcov občas pokrytých snehom, inokedy len žiariacich zeleňou vytvára príjemnú atmosféru a zasaďuje tento western do pomerne netradičného ale o to viac funkčného prostredia. Aj napriek svojim chybám som si film užil a nevadí mi streliť plný počet, hoci objektívne je to o jednu hviezdu menej. Veľmi ma to ako fanúšika potešilo. (18.02.2017)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)