Pěst legendy

Díky výborné atmosféře, kvalitní akci, úžasný hudbě a propracovanýmu Anglickýmu dabingu, mne to bavilo po všech stránkách. Nevadí mi recyklace instrumentálky v tomhle filmu, protože to k soubojům sedí a dodává akci šťávu, Jet Li je skutečně na vrcholu svých schopností a na 94 rok jsou bitky dynamické, kontaktní a plné zlomenin. Nejvíc mne bavil fight s mistrem a část s oslepeným zrakem a finále s Japonským generálem. Postavy mi též byli sympatické a i když je příběh vážný, nese se snímek v přátelském duchu. (26.11.2015)

Je možné, aby nudný příběh, který je navíc rámován ještě nudnějším vyprávěním, mohl přebít zážitek z kung-fu bitek, které choreograficky aranžuje machr svého oboru Yuen Woo-Ping? Fist of legend je toho bohužel smutným důkazem. Režisér Gordon Chan mohl projevit alespoň trošku větší invence mezi přecházením z jedné bojové scény do druhé. Ač se totiž nezdá, tak mezery mezi kopanci a údery pěstí nejsou ničím jiným než hustou vatou, kterou se prodrat vyžaduje od diváka spoustu námahy, která ke konci přechází v téměř až utrpení. Že je Jet-Li herec, ehm neherec by ani nevadilo... protože když bojuje, tak mu do tváře hledí možná tak jeho protivník (který si to taky moc neužije, protože ho za další půlsekundu sejme Jetova končetina), ale on má na hustotě výše zmíněné vaty největší podíl. Takže ani exoticky vypadající původní název, ani hromada Asijců všude kolem nedokáže zvýšit míru poetiky, kterou ostatní filmy oplývají a Fist of legend ji postrádá. Zvláště, pokud máte k dispozici pouze anglicky namluvenou verzi... (10.06.2005)

Konečně seriózní bojový film se vším všudy, bez předimenzovaného létání a nepotřebného Jackie Chanovského humoru. Choreografie Fist of Legend je vskutku dokonalá, nádherná konfrontace stylů (i když pro mé laické oko jsou si kung-fu i karate dosti podobné), promyšlená technika, věrohodnost i improvizace a vše pod záštitou efektní akrobacie Jeta Li. Radost pohledět... Scénář, tedy zejména dialogy jsou, jak už bývá zvykem, slabší, ovšem i přes to plné hodnocení s přihmouřenýma očima uděluji, neboť bojová složka filmu mě prostě dostala. Samozřejmě, že Fist of Legend nelze označit přimo jako revoluční dílo, ale konečně se jedná o pořádný a důstojný bojový film, něco, na co jsme po Drunken Masterovi touževně čekali.. 9/10 (05.07.2008)

Hongkongské kung-fu filmy kdysi vznikali jak na běžícím páse (ročně jich klidně vzniklo i 300), pochopitelně ovšem vznikla i díla, která vynikají nad ostatními. Především první dva díly série Tenkrát v Číně patří skutečně mezi to nejlepší, při výběru toho skutečně nejlepšího by ovšem nejspíš došlo na jiný film Jeta Li- Pěst legendy.   Režiséru Gordonu Chanovi výrazně pomohl choreograf Yuen Woo-ping. Byla to právě Pěst legendy, která (tehdy ještě) bratry Wachowské přiměla Woo-pinga najmout pro choreografii u jejich Matrixu. Právě ve stylu soubojů jde mezi Pěsti legendy a Matrixem díky tomu najít jisté paralely, v Pěsti legendy přitom chybí pověstné Wire-fu a akční scény se drží při zemi. Díky bohu za to.   Předělávka snímku Pěst plná hněvu, kde Jet Li nahradil Bruce Lee stojí na naprosto vypilované choreografii, která je promakaná do nejmenšího detailu. Pěst legendy skutečně patří mezi vrchol akční hongkongské školy, kdy je každá akční scéna odlišná od té předchozí a Li v nich působí jako nebezpečná zbraň, které se člověk nechce postavit do cesty. Z málokoho šel v rámci akčního filmu takový respekt jako právě z Jeta Li v Pěsti legendy.   Pěst legendy přitom musí povinně obsahovat nějaký ten děj, který je v rámci hongkongských filmů pochopitelně jaksi vedlejší, protože hlavní je čekání na Jeta Li v akci. Když ovšem dojde na motiv Zhenovy pomsty a jeho lásky k japonské dívce, který má překážku v podobě rasové nenávisti mezi Číňany a Japonci, ten děj přeci jen funguje i v rámci žánru. Pěst legendy zůstává jednoduchým filmem, přeci jen ovšem v emocionálních pasážích nezůstává hluchá. A naštěstí pořád zůstává většinu času našlapanou akční jízdou, kdy Jet Li pomalu vytírá podlahu s každým, kdo se mu připlete do cesty.   Pěst legendy zůstává vrcholem hongkongské akční školy, který Jeta Li předvedl ve vrcholné formě a z Yuen Woo-Pingovi definitivně otevřel zasloužené dveře do Hollywoodu. Hlavní hvězda, choreograf a mezi nimi režírující Gordon Chan zvládli vytvořit vrchol tehdejší hongkongské tvorby, která si svůj dnešní kultovní status vysloužila naprostým právem...... (27.10.2021)

Jet Li ve vrcholné formě a navíc bez drátů - choreograf Yuen Woo Ping vsadil na reálné bitky, takže žádné létání vzduchem ale pěkně rychlé a surové souboje při zemi (i když z některých kopů a výskoků zůstává rozum stát). Musím taky upozornit na výborného záporáka, jehož tríček s lámáním páteře o koleno mi připoměl dětská léta, jež jsme s bratrem propařili v duel modu u Mortal Kombatu. (02.11.2008)