Single Man

Nebudu se chovat jako jedna zdejší nejmenovaná Tv stanice….NOVA :o) a prohlašovat, že se jedná , když už ne o utkání desetiletí, tak min roku a to zopakovat před každým zápasem, i když naše repre hraje s Maltou….takže nenazvu výkon Colina Firtha jeho ŽIVOTNÍM. Na ten ( ve svých 50 letech ) má ještě čas, nicméně se jedná o jeho doposud nejlepší herecký výkon. To je holý fakt! Taková paleta emocí, mimika, žádná rozmáchlá gesta…., to se jen tak nevidí. Co se týče snímku samotného, po technické stránce ( kamera, zvuk, střih, hudba ) není snímku co vytknout, ( chvílemi jsem úplně chrochtal blahem ).To je vypiplanost sama. Proč tedy to nízké hodnocení, přes ty superlativa, kterými jsem snímek doposud zahrnul. Občas se to přihodí, že snímek na člověka nezapůsobí, tak jak by očekával. V tomto případě mi to přišlo i líto, cítil jsem se ochuzen a podveden. Pravdou ale bude, že největším kamenem úrazu a překážkou pro plné vychutnání si a sympatie k snímku bude fakt ( alespoň v mém případě tomu tak bylo ), že Ford ve většině případů klouže těsně pod povrchem. Chtělo by to zabrousit mnohem hlouběji, jít na dřeň věcí. Škoda, víc dát nemůžu, tak to jednoduše cítím…..i přes to, že v dosti momentech jsem si říkal, že přesně takhle má vypadat a zaslouží si přízvisko „ UMĚLECKÝ SNÍMEK „ . Našlápnuto měl, bohužel zůstalo pouze u toho našlápnutí. Tak snad někdy příště Forde.. Potenciál, ten by tam rozhodně byl….. (20.07.2010)

Moje tolerance vůči estetice šedesátek má svou hranici a ta byla zase jednou výrazně ohrožena. Co na tom, že Firth je dokonalost sama a Julianne dokáže přesvědčivě splynout se všemi epochami historie...? Smyslné obrazy bývalého módního návrháře oscilující mezi pop artovými plátny a dusivou sexuální frustrací tehdejší generace, sice mají cosi do sebe, ale v tomto případě by méně mohlo být více. (09.04.2011)

Vynikající filmová adaptace románu Christophera Isherwooda. Formálně dokonale vytříbený snímek o hluboké skutečnosti, která byla již nesčetněkrát popsána v literatuře, tedy o tom, že mezní situace bývají zpravidla doprovázeny existenciálními stavy, v nichž je stěžejní ona fascinace bezvýznamným detailem, vůní, pocitem, tak jak to známe kupříkladu z Camusova Cizince. I tady se titulní postava pod vlivem vyhoření zapříčiněným ztrátou nejbližšího člověka (hrubé by bylo zjednodušení na pouhý vztah dvou homosexuálů) při rozhovorech soustředí na bezvýznamnosti, konkrétně si třeba v jedné z typických scén v době kubánské krize a aktuální jaderné hrozby při rozhovoru o jaderných krytech všímá až v jakémsi riefenstahlovsky podávaném kultu těla hry svalů náhodně zahlédnutých tenistů. Celá ta fascinace bezvýznamnými detaily slouží stresované mysli jen k jednomu jedinému - k odvedení pozornosti od hlavního stresoru, který vědomí člověka není sto zvládat. Stejně jako pováleční existencialisté reagovali na hrůzy holocaustu a druhé světové války, reaguje i hlavní postava na svého démona reality. ,,Vlastně se většinu času cítím být sám. Vždy jsem se tak cítil. O samotě se narodíme, sami též zemřeme." Tenhle pocit je vlastně bytostně depresivní a působí až nihilisticky, ne nadarmo se celá dějová linie točí okolo fenoménu ryze existenciálního - aktu sebevraždy. Debutující režisér Tom Ford nezapře svou reklamní minulost, jelikož po formální stránce používá přehršel postupů a neotřelých technik z reklamní filmové branže. Vynikající jsou především herecké výkony, hudba a retro stylizace, zvláště pak postižení přesněji neidentifikovatelné nálady a atmosféry plynoucí k divákovi ze snímku. Za ni si tehle svojský film pátou hvězdičku téměř zasloužil... ,,Párkrát jsem ve svém životě zažil chvíle úplné jasnosti. Když na pár krátkých sekund ticho přehluší ten hluk, to víc cítím něž myslím. A věci vypadají tak ostře a svět vypadá tak svěže, jako kdyby všechno právě teď vzniklo." (16.06.2010)

Tohle bylo horší než tahání nervů u zubaře. Nevybavuju si, kdy jsem naposled nějaký film nedokoukal, ale tady mě to přišlo jako kdyby se mě ten film vysmíval do ksichtu, jak mě okradá o můj čas. Ano možná , kdybych se uměl vcítit do hlavního hrdiny, možná kdybych to viděl jako divadelný hru, hodnocení by bylo jiné, nicméně "na možná" se nehodnotí a tohle plácání odněkud nikam uchránil od odpadu jen naprosto strhující herecký výkon mistra Firtha. (11.10.2011)

Dosť si zakladám na tom, aby film nielen vyjadroval, ale aj vyzeral-to popierať nemienim. Napriek tomu som naklonený aj výtvorom, ktoré sú tzv. esteticky holé-teda nedbajú na svoj vzhľad a sústreďujú sa v prvom rade na minuciózne zachytenie (ku príkladu) existenciálnej problematiky. Avšak prípady v ktorých dochádza k súladu krásy vonkajšej s tou vnútornou sú proste k nezaplateniu. Posledné vety naznačujú, že práve "Single man" by mohol byť tým nezaplatiteľným produktom dosahujúcim žiadaný rezultát. Veru, neni to tak a na rovinu-mrzí ma to. Obyčajne prežívam rôzne modely sugestivnych spomaľovčiek, plačlivých husľových variácií, meniacich sa rastrov, fascinácií detailom, retrom, motívom, ale aj keď ma tieto blahé pomôcky/priority dokážu privádzať do rozpakov, ich prehnaná početnosť chtiac-nechtiac škodí. To priamo súvisí aj s nedodržaním si zdravého odstupu debutanta Forda, ktorý ešte (logicky) nerozozná únosnú mieru v správnom/vyváženom prerozdeľovaní/dávkovaní vyjadrovacích prostriedkov a myslí si, že keď do svojej senzibilnej výpovede naperie všetko pod tlakom (respektíve hromadne), tak automaticky dosiahne akési emočné rozpoloženie. Pri nezávažných témach takéto pokusy nevadia-oživia ich, pri závažných áno-zastrú ich, ale kladné prijatia chápem a všetkým (aj Tomovi) ich nesmierne prajem. U mňa to však škrípe, pretože od slzopudného a rozcíteného defilé vyžadujem čosi viac, ako len koncentrovane načančaný, vierohodne skompletizovaný reklamný spot s pár lapidárnymi zábleskami. Plus, k akademicky vycíbrenému výkonu Colina Flirtha si kvôli všadeprítomnej "Gucci" nažehlenosti vzťah nevytváram, o skutkovom preukázaní právoplatnosti súžitia dvoch rovnakých pohlaví ani nepolemizujem-nato je to príliš povrchné a ako bolestný príspevok o strate partnera, následnej osamelosti so samovražednými sklonmi to usilovne háji svoje farby a zasahuje ma presne mierenou ranou. Kiež by ta rana bola hĺbková a nebol to len gumový projektil. (15.03.2011)