Reklama

Reklama

Epizódy(4)

Obsahy(1)

Televizní zpracování humoristického románu Zdeňka Jirotky Saturnin, ze kterého až nůžkami střihačů vznikl stejnojmenný celovečerní film. Jiří Oulický, drobný pražský úředníček, jehož nejmilejší zábavou bývá poklidná večerní partička kulečníku s přítelem doktorem Vlachem, si nedávno najmul sluhu. Nebo přesněji - Saturnina. Protože Saturnin není obyčejný sluha, který by postával u dveří a říkal: "Dobré ráno, milady", anebo: "Jak jste se dnes vyspal, milostpane?" Saturnin je nezkrotný živel, poťouchlý dobrodruh s ďábelským smyslem pro humor, člověk nesmírně si vážící lidí moudrých a opovrhující osobami značně hloupými. A tak je více než jisté, že život Jiřího Oulického už nikdy nepoběží ve starých kolejích. Na hausbótu, v kavárně, v rezidenci Jiřího dědečka, všude je to jen a jen Saturnin, kdo má přinejmenším morálně navrch. (dopitak)

(viac)

Recenzie (107)

gumolit 

všetky recenzie používateľa

Sakra kto by nechcel za sluhu Saturnina? Ale taký exot asi ťažko existuje.Priznám že mne sa filmová verzia páčila viac než kniha no zase niektoré veci mi chýbali aj keď charaktery postáv boli skvelo herecky obsadené hlavne Saturnin.Samozrejme nie je to humor pre každého je taký klasický suchý s príchuťou Anglicka a málokto ho pochopí a sadne mu no ja ho mám rád. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Nelíbí se mi tahle verze, protože připomíná spíše rozhlasovou hru. Ano, příjemně starosvětskou, ale rozhlasovou. Všechny vtipy jsou bez ladu a skladu odvyprávěny. Chybí tomu inscenační nápad, převedení slovních vtipů do obrazových. Už jen ten začátek - představte si, jak by jinak vypadala úvodní scéna, kdybychom ve velkém detailu viděli tvář doktora, na níž občas přistane šlehačka, a on naprosto vážně vypráví svou o koblihách. A jak kamera odjíždí, vidíme v celku, jak celá kavárna spolu bojuje a svádí šlehačkovo-koblihovou bitvu. Prostě se na to sice příjemně dívá, ale vtipy jsou zabité, občas dokonce stokrát zopakované, aby je pochopil i největší blbec (ví Bůh-výbuch), a jedinými pozitivy jsou dokonalý Vízner a ke konci setapouch. ()

Reklama

cherita 

všetky recenzie používateľa

Já si myslím, že Jirotkův román je nezfilmovatelný, a to v jakékoliv podobě, byť výborně obsazené. Už je to sice dlouho, co jsem ho četla naposled, ale co si pamatuju, přímá řeč se tam vyskytuje jen minimálně a navíc je plný postřehů a myšlenek, které nemůžete vyslovit nahlas, aniž by neztratily svoje kouzlo. Příkladem za všechny budiž ta krásná úvaha o koblihách a třech typech lidí, kterou vám tvůrci naservírují hned v úvodu. Jakmile byla poté ještě názorně předvedena v praxi, došlo mi, že tenhle seriál se mou srdcovou záležitostí asi nestane. Ale když zapomenu, že je natočený podle jedné výborné knihy, jde o dost příjemnou záležitost. Tak příjemnou, že ráda zapomenu u každého dílu… film je na tom podobně ()

fmash 

všetky recenzie používateľa

Vůbec bych si netroufnul tvrdit, že seriál Saturnin je kdovíjak kvalitní. Havelkův „neherecký“ projev mě současně irituje i uklidňuje, střih mě spíš jenom irituje a Víznera moc nemusím. Asi to bude tím, že mám prostě Saturninovy příběhy rád a dnes spíše nevídanou vlídností humoru, který je přitom bez přemíry umělého sladidla - vždy se rád podívám znovu. ()

Elyurias 

všetky recenzie používateľa

Je pravda, že postavy příliš nesplnily mou původní představu, ale to neubírá jejich představitelům na zásluhách za herecký výkon. O. Vízner mě nejednou rozesmál, ačkoliv jsem zábavné scény znala předem z knihy, stejně mě vždy mile překvapily :) Jsem moc ráda, že do filmu zařadily alespoň zkrácené verze teorií doktora Vlacha, protože patří v knize mezi mé nejoblíbenější pasáže (zejména teorie koblihová :D ) ()

Zaujímavosti (6)

  • Místo, kde kotvil hausbót, bylo Dětský ostrov v Praze. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
  • Nemocnice byla Dětské centrum při FTN v Praze. Dědečkova vila se nacházela v Hýskově. Jsou tu scény i z Valdštejnské zahrady. [Zdroj: filmovamista.cz] (SONY_)
  • Ondřej Havelka a Oldřich Vízner si celé natáčení vykali, až teprve na konci nabídl jako starší Vízner Havelkovi tykání. Vízner tykání až na konci nabídl z toho důvodu, aby si od „svého pána“ udržel patřičný odstup a lépe se mu tak hrálo podřízeného. (sator)

Reklama

Reklama