Réžia:
Matthew VaughnKamera:
John MathiesonHrajú:
James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Kevin Bacon, January Jones, Nicholas Hoult, Rose Byrne, Lucas Till, Edi Gathegi, Jason Flemyng (viac)VOD (4)
Obsahy(3)
V roku 1962 počas kubánskej krízy vláda Spojených štátov amerických využila skupinu Mutantov s nadľudskými schopnosťami, aby s ich pomocou zastavila zločinného diktátora, ktorý chcel rozpútať tretiu svetovú vojnu. Ale prečo sa zo spriatelených mutantov stali nezmieriteľní protivníci? Čo predchádzalo chvíli, keď sa z Charlesa Xaviera stal Profesor X a z Erika Lensherra nenávistný Magneto a začala sa vojna medzi X-menmi a Bratstvom? (TV JOJ)
(viac)Videá (24)
Recenzie (1 821)
Občas příliš uspěchané, a proto místy až moc povrchní, ale pořád obdivuhodně zvládnuté popcornové potěšení. Vaughn je mistrem v tom, jak pestré a zároveň plné dokáže točit filmy. Efektní, nesmírně svižné i zábavné, přitom v těch jednotlivých scénách takřka dokonale zasyťující. Asi nikdo jiný neumí tak přesvědčivě přepnout z uvolněné tréninkové koláže do pocitově vyčerpávající psychologické scény a obojí naplno prodat během jedné jediné pětiminutovky. Sledovat Magneta i mladého Xavieraa v téhle podobě byla velká radost. 90% ()
Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. ()
Mutant and Proud! Sympatický ekvivalent k Singerovým filmům. X-Men: First Class nejsou ani horší ani lepší - jsou prostě a jednoduše jiní. Celková fragmentarizace je ze začátku bezpochyby velice sympatická a díky ní uhání děj kupředu až nečekaně rychle - nová prostředí, nové postavy, trefné dialogy a bezchybná retro atmosféra - to vše činí z X-Menů něco víc, než jen letní zábavu na jedno použití. Odpustit se dá leccos - rozkolísanost triků (o ně tu až tak moc nejde), nedotažení některých charakterů, ale s čím budu asi pořád zápasit je fakt, že se ke konci z tohoto multiplexu všeho, co mám tak rád, vytratila ona svěžest a po hodině budování něčeho, přijde Vaughn s béčkovým finále, které je tak cheesey až se to nedá téměř skousnout. Nemluvě o zvratech, které by mohly počkat do dalšího dílu. Takhle je závěrečný twist zbytečně uspěchaný a nezasloužený. Nicméně kašlat na posledních 15 minut - X-Men: FC šlapou jako hodinky a na podruhé možná Xavier a spol. pohnou nejenom s obrovským satelitem, ale i s mojí mozkovnou více. PS: skutečně neskutečně bondovské (i jeden hudební motiv to podporuje) + tolik odhalených dámských hrudí se na filmovém plátně neobjevilo už pěkně dlouho. ()
Když vzpomenu na prequely podobného ražení (akční sci-fi), tedy Star Wars Ep. III a Star Trek, přijde mi, že si s předcházející, resp. se znalostí dějově nadcházející látky pohrávaly krapet lépe. Vaughn si jde za svým, využívá svět genetických mutací lidí X, ale rozehrává s nimi partii dle svého gusta - stylovou a především dobovou hříčku, reflektující reálné události, která fakta z X-menů pouze zakotvuje do svých hnacích motorů. Dívá se na to pěkně, ocenit se dá jak kvalitní řemeslo, tak do jisté míry i originální přístup, avšak krom ústředního dua, se zdá, že ostatní X-meni hrají jen křoví. Na První třídu zkrátka lze nahlížet jen očima ústředního dua, objektivní náhled sociologického nádechu z venčí, oproti Singerovým X-Menům, zaostává. 8/10 ()
X-Men: První třída přináší další maximálně vydařený komiksový nářez. Filmové adaptace, zejména Marvelovských komiksů mají v posledních letech žně, jako snad nikdy. A ve většině případů se velmi daří. Luxusní casting. Zejména ten mužský. James McAvoy, spolu s Michaelem Fassbenderem, vytváří základ pro silnou hereckou základnu. Fandové skupin známých jako "McFassy" či FassAvoy" patří na netu zcela jistě mezi jednu z nejpočetnějších "Shippers.":), Charismatický Nicholas Hoult a Lucas Till a v neposlední řadě také parádní záporák v podání Kevina Bacona. A jako kratičké cameo potěší Hugh Jackman coby adamantiem zocelený Wolverine, který zde, i touto krátce trvající scénou, potvrdil pozici toho nejdrsnějšího a nejcharakternějšího X-Mena vůbec. Scénář vynikající a já jen přemýšlím, jak by X-Meni dopadli, kdyby u nich po První třídě zůstal Matthew Vaughn. Po Apokalypse mám dojem, jakoby Bryan Singer čím dál více zabředal do patosu a klišé. To, co on tak dokonale a mimořádně začal, jakoby už nebyl schopen tou stejnou kvalitou pokračovat i nadále. Henry Jackman vytvořil úžasný, "catchy" soundtrack. Zejména scéna s Erikem v Argentině je pro mě jednou z nejdokonaleji natočených scén v "X-Men Series." Jak začne fenomenální "Magneto Theme", vždycky mě mrazí. Fassy dokáže mnohé už jen očima a ten jeho pohled mluví za vše: "Das Beste.", "Sie hatten keine Namen." X-Men: First Class je vizuálně vybroušený a herecky silný snímek o počátcích legendární party, který pro mě zatím zůstává tím nejlepším z nové trilogie. "Go fuck yourself." One of the best cameos ever! ()
Galéria (174)
Zaujímavosti (83)
- Když Mystique (Jennifer Lawrence) navštíví Magneta (Michael Fassbender), vezme na sebe podobu "starší ženy". Tou není nikdo jiný, než Rebecca Romijn, která ztvárnila Mystique ve filmech X-Men (2000), X-Men 2 (2003) a X-Men: Poslední vzdor (2006). (Olafa)
- Poté, co Shaw (Kevin Bacon) zabije Erikovu matku, tak Erik (Michael Fassbender) vypustí svojí sílu tak moc, že zničí kartotéku vedle Shawa, ovšem po pár dalších scénkách je kartotéka opět v pořádku. (R3do)
- Matthew Vaughn vycúval z réžie X-Men: Posledný vzdor (2006) hlavne pre nedostatok času, no neskôr prijal ponuku na réžiu Prvej triedy, na ktorú mal paradoxne času ešte menej. (gogo76)
Reklama