X-Men: Prvá trieda

Tak nějak jsem čekal, že Meťjů Nakope prdel i Iksmenům. Můj předpoklad byl natolik optimistický, že jsem dokonce nelenil a podělil se o značnou skývu chleba vezdejšího s místním zlodějským multikinem, aniž bych netrpělivě vyhlížel na těch fuj, fuj sdílecích serverech nějakou dívatelnou ilegální kopii, kterou bych okradl ty ubohé, živořící umělce o pár nul na jejich nuzných honorářích. Ačkoliv se tak nestalo, ani moc nelituji toho, že mé děti budou kvůli této neuvážené investici týden hladovět a já budu muset odbouchat pár přesčasů u pásu. Vónova noha při kopu uvízla "jen" ve standardu hutných, řemeslně perfektně zvládnutých komiksových adaptací a já se konečně dozvěděl, mimo to, že by se dala docela zdařile ošukat i úplně modrá kikina se žlutýma očima, jak to ve skutečnosti bylo s vyřešením Karibské krize, proč má Magneto na hlavě nočník, jak dopadl vzdušný souboj Ječivce a Masařky či jak se Profesor X nominoval na telepatickou paralympiádu. Jediný estetický šok jsem utrpěl z obsazení toho slizkého Skřeta MekEvoje, z něhož mi natékají sliznice a objevuje se atopický ekzém. Ten byl ale naštěstí plně zastíněn velkolepým návratem pana Slaniny do áčkových vod a dokonalou kreací Herr Fassbendera, který i se svým čistě árijským vzhledem zvládl židovského hocha jako černoch Ježíše v seriózní biblické adaptaci. (14.06.2011)

Matthew Vaughn je frajer. Vlastne si ani neviem predstaviť, že by sa s touto témou dokázal niekto pobiť lepšie, o to viac ak k tomu prirátam všetky problémy počas natáčania. Je veľká škoda, že v konečnom dôsledku mu u divákov nie veľmi zvládnutým marketingom výraznejšie poškodil až samotný FOX. Prvá trieda má totiž všetko, čo má správny blockbuster obsahovať, je nápaditá, vtipná, dramatická a v rámci žánru aj dostatočne inteligentná. Že McAvoy s Fassbenderom väčšinu času kraľujú, nie je vôbec prekvapením, ale ani ostatní herci počnúc Jennifer Lawrence a končiac Kevinom Baconom nie sú vôbec do počtu. I tá retro atmosféra 60tych rokov naozaj funguje a dojmy pretrvávajú silne pozitívne. Matthew Vaughn je proste frajer. (07.06.2011)

Možná by se nemělo hodnotit hned při vyjití z kina, ale tohle je prostě pecka. Vaughn zvládá jak Singerovo hledání sebe sama, tak i kick-assovský popcorn na jedničku. Je asi pravda, že to mohlo být víc retro, ale to jen těžko jde brát jako výtku. Není to dokonalý film, ale to nepotřebuje, když si vystačí i takový, jaký je. A snímek natočený se zápalem a pár chybami je lepší než nějaké vykalkulované, technicky dokonalé kusy mramoru. Rád si nadhodnotím a přihodím i tu pátou hvězdu. (30.05.2011)

Hned na úvod si neodpustím varování, které jsem jistě zmínila už u Iron Mana nebo Thora: Marvelovský vesmír mě jako celek baví natolik, že jsem jeho jednotlivé části (filmy) schopna vnímat v mnohem pozitivnějším duchu, než kdybych neviděla, jak do sebe místy zapadají. (Asi i proto pro mě vrchol tohoto dvouhodinového Vaughnova díla představovala ani ne desetivteřinová scéna, kde Hugh Jackman alias Wolverine odmítne hlavní hrdiny se slovy: "Go fuck yourself.") Teď už ale k filmu samotnému. Nutno říct, že hned v počátku mě X-Meni trochu zklamali svou roztříštěností. Příběh neustále přeskakoval mezi Charlesem a Erikem a žádného vlivem uspěchaného vývoje nedokázal představit natolik, aby člověk skutečně plně pochopil jeho psychologické rozpoložení v době osudového setkání. Ono slovo "psychologické" je v tomto případě poměrně důležité; X-Meni mnohem méně než předchozí Iron Man nebo Thor hrají na odlehčené scény (a je to jen správně; na pozadí skutečných historických událostí by zdaleka tak dobře nevyzněly), zato se více soustředí na vývoj jednotlivých postav. Těch je sice nakonec tolik, že krom hlavní dvojice v téhle zrychlené stopáži nikdo nedostane adekvátní prostor, i tak je ale nutno říct, že mě realistický vývoj příjemně překvapil. Zhýčkán běžnými blockbustery by člověk zkrátka očekával, že se hlavní hrdinka do svého osudového muže zamiluje na první pohled nebo že bude v celém příběhu vždy jasně znatelná hranice mezi dobrem a zlem. Dá se ale závěrečná vymezená skupinka považovat skutečně za záporáky? Těžko říct, já osobně jsem chápala postoje obou úhlavních nepřátel a s oběma jsem se dokázala ztotožnit. (A s tím "zlým" snad ještě více.) Sečteno, podtrženo, X-Meni jsou více než důstojným stavebním kamenem marvelovské dimenze, po úžasném traileru jsem možná ale čekala přece jen trochu víc. O výjimečný počin, který by nad ostatními komiksovými díly vynikal, se zkrátka nejedná, což je ale nakonec asi i jediné, co se dá filmu vyčíst. Dodatek: Nevím, proč jsem měla za to, že tohle jsou první X-Meni, kteří vznikli v produkci Marvelu, a děkuji Trpishovi, že mě vzkazem vyvedl z omylu. Některé části výše napsaného komentáře jsou tedy obsahem trochu mimo, celý ho přepisovat se mi ale nechce. (03.06.2011)

Vaughn to opět dokázal a nakopnul tuhle comicsovou značku přesně tak, jak potřebovala. Stylem se postavil někam mezi Singerovi "intelektuální" díly a Ratnerovu akční jízdu a navíc to celé zabalil do retro hávu. A ono to opravdu funguje. Celé to výborně šlape a Vaugn zvládá excelentně jak akčnější, tak emotivnější pasáže. Scénář je navíc výborně napsaný a párkrát mě i mile překvapil (přátelství Xaviera a Mystique) a celé se to opírá o výborné obsazení, kterému ale bezpochyby vládne Michael Fassbender, který udělal z Magneta totálního drsňáka, kterýmu musíte prostě chtě nechtě fandit (tady to má holt sympaťák McAvoy prohraný). Jen škoda, že půlka, ve které dochází na představení prvních žáků, trošičku drhne a není tolik našlapaná jako úvod a emociálně vyždímaný konec. I tak ale Matthew Vaughn dokázal, že je opravdu Pan režisér, který si dokáže hravě poradit s kterýmkoliv žánrem. 90% (20.06.2011)