Réžia:
Matthew VaughnKamera:
John MathiesonHrajú:
James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Kevin Bacon, January Jones, Nicholas Hoult, Rose Byrne, Lucas Till, Edi Gathegi, Jason Flemyng (viac)VOD (4)
Obsahy(3)
V roku 1962 počas kubánskej krízy vláda Spojených štátov amerických využila skupinu Mutantov s nadľudskými schopnosťami, aby s ich pomocou zastavila zločinného diktátora, ktorý chcel rozpútať tretiu svetovú vojnu. Ale prečo sa zo spriatelených mutantov stali nezmieriteľní protivníci? Čo predchádzalo chvíli, keď sa z Charlesa Xaviera stal Profesor X a z Erika Lensherra nenávistný Magneto a začala sa vojna medzi X-menmi a Bratstvom? (TV JOJ)
(viac)Videá (24)
Recenzie (1 821)
Když mi bylo deset, chtěl jsem být Michelangelem a všechny mlátit nunchakama. Ve čtrnácti bych nejradši v posilovnách i spal, jen abych se co nejvíc přiblížil Arnoldovi. A dnes bych chtěl být Magnetem, protože co ten frajer mnohdy bez mrknutí oka předvádí, to není první liga, ani extraliga, ale nějaká spaceliga. No jo, jenže já bych chtěl být i Wolverinem, tím sekáčem, co s doutníkem v hubě pošle každýho během tří vteřin do hajzlu, až celé publikum vyprskne smíchy (cameo roku). No a kdybych měl režisérské choutky, tak chci točit stejně tak dobře jako Matthew Vaughn. Už předešlé Kick Ass bylo naprosto skvělé a První třída X-menů si to rovnou štráduje do mé Top5 letošního roku. Strašně se mi líbí, když film jede, je tam rušno, živo, divák má lehký úsměv na rtech a najednou do toho přijde scéna, kdy se vše zpomalí, zvážní,celý sál úplně utichne a jen sleduje McAvoyův a Fassbenderův koncert. Tohle se stane asi třikrát a vždycky to má ohromně hutnou atmosféru, emoce a sílu. Efekty jsou dávkovány v pravidelných intervalech a poměrech, na několik drobnějších pak připadne jeden ohromující. Závěrečná smršť vmáčkne diváka do sedadla, je to jako polibek v chemické laboratoři. Spousta emocí uprostřed explozivní válečné vřavy, valí se jedna příčina za druhou, proč známe Singerovy X-meny tak, jak je známe. Parádní zážitek a přál bych tomu aspoň půlmiliardu dolarů a co nejdříve další díl. 160 miliónů dolarů(rozpočet)/352,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/16 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) ()
Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. ()
Fenomenální! Vaughn vrací sérii tam, kde původně začínala. Jako komiksovka, která používá mozek tam, kde jiní napínají svaly, přičemž ani na chviličku neslevuje z divácky atraktivní podívané, jíž nechybí vtip, nadsázka a… akce. Herecky, dějově a režijně vyzrálé, bez hluchých míst, či výpadku tempa. Více (snad) po druhém zhlédnutí. Teď se jen v myšlenkách kochám vzpomínkami na film, který uspokojil po všech stránkách. PS: Ani napodruhé není co dodávat. Snad jen to, že Fassbender vládne jako nikdo. Dokonalé v každičkém detailu. ()
Tak nějak jsem čekal, že Meťjů Nakope prdel i Iksmenům. Můj předpoklad byl natolik optimistický, že jsem dokonce nelenil a podělil se o značnou skývu chleba vezdejšího s místním zlodějským multikinem, aniž bych netrpělivě vyhlížel na těch fuj, fuj sdílecích serverech nějakou dívatelnou ilegální kopii, kterou bych okradl ty ubohé, živořící umělce o pár nul na jejich nuzných honorářích. Ačkoliv se tak nestalo, ani moc nelituji toho, že mé děti budou kvůli této neuvážené investici týden hladovět a já budu muset odbouchat pár přesčasů u pásu. Vónova noha při kopu uvízla "jen" ve standardu hutných, řemeslně perfektně zvládnutých komiksových adaptací a já se konečně dozvěděl, mimo to, že by se dala docela zdařile ošukat i úplně modrá kikina se žlutýma očima, jak to ve skutečnosti bylo s vyřešením Karibské krize, proč má Magneto na hlavě nočník, jak dopadl vzdušný souboj Ječivce a Masařky či jak se Profesor X nominoval na telepatickou paralympiádu. Jediný estetický šok jsem utrpěl z obsazení toho slizkého Skřeta MekEvoje, z něhož mi natékají sliznice a objevuje se atopický ekzém. Ten byl ale naštěstí plně zastíněn velkolepým návratem pana Slaniny do áčkových vod a dokonalou kreací Herr Fassbendera, který i se svým čistě árijským vzhledem zvládl židovského hocha jako černoch Ježíše v seriózní biblické adaptaci. ()
Film má zápletku jako vystřiženou z komiksů ze 60. a 70. let, což zaručuje výskyt takových naivních atributů, jako je šílený záporák a jeho plán na spuštění 3. světové války, přesto se dílo úspěšně snaží působit co možná nejvíce realisticky, samozřejmě v rámci daného kontextu, tedy komiksové adaptace. Na námětu z pera Sheldona Turnera a Bryana Singera je navíc vidět, že páni autoři mají načteno tak, že mohli operovat s ustálenými komiksovými „dogmaty“, ale zároveň neměli problém si je upravit dle vlastních nápadů. ____ Film se maximálně snaží přiblížit svému zdrojovému materiálu, což se týká jak celkového vyznění komiksů, ve kterých se zdůrazňuje paradox mutantů chránících lidi, kteří se jich ale bojí a nenávidí je, tak i různých drobností, jako například žlutočerných kostýmů, upraveného letadla Blackbird, hlášek typu: „jsme děti atomu“, srovnávání Homo Sapiens a Homo Superior s dvojicí neandrtálec-cromagnonec, a především pak postav. To vše už tu sice bylo, ale ve First Class je to promícháno tak, jak jsme to ještě nikdy neviděli, film je pojatý "dospěle" a vyváženě, působí celkově svěže, a jeho vztah k oněm komiksům ze 60. a 70. let se dá asi nejlépe vyjádřit srovnáním Abramsova filmu Star Trek a seriálu Star Trek: The original series:) ____ Děj se například odehrává na úplném počátku historie mutantů, takže se divák dozví, jaké to bylo předtím, než se Magneto rozhodl strávit zbytek života navlečený do klaunské helmy a stal se největším protivníkem X-Menů, než se Hank McCoy proměnil v modrou kouli chlupů známou jako Beast, než se z Charlese Xaviera stal pan profesor, než tento profesor usedl na kolečkové křeslo … _____ Je logické, že ve filmu jsou k vidění právě takovéto scény. V komiksech se to sice mnohem víc hemží epickými bitevními scénami, v těch ale nikdy nikdo nezemře (čest naprosto ojedinělým výjimkám, jako je smrt Gwen Stacey). (Opačný extrém zase představuje směšně nepovedený snímek X-Men: Poslední vzdor, kde umírají i ty nejdůležitější postavy, ale divákovi je to prostě jedno.) Čímž ale rozhodně nechci říct, že v První třídě nejsou k vidění epické bitevní scény. Jsou, a jsou prvotřídní. Každopádně: v komiksech prostě postavy nestárnou a často ani neumírají, jinak by zkrátka nebylo možné je už desítky let vydávat pravidelně každý měsíc znovu a znovu. Díky potřebě neustále tisknout nová čísla se nápady bezostyšně recyklují, týmy se přeskupují, z padouchů se stávají hrdinové, z hrdinů padouši a často trvá několik čísel, než se vlastně něco pořádného stane. Ve filmech na takového otálení není čas, proto zde uvidíte i několik skutečně radikálních zvratů, jako jsou ty popsané výše. ____ Příběh je celkově dost zručně vystavěný. X-Men se vždy více či méně dotýkali politiky a historických událostí. Například Profesor X je údajně inspirovaný Martinem Lutherem Kingem, a samozřejmě celou historií X-Menů se táhne paralela mezi nenávistí k mutantům a antisemitismem/rasismem. Proto se také v roce 1981 ukázalo, že Magneto je Žid, který přežil koncentrační tábor (čímž se mohla důkladně rozvinout jeho psychologie a odůvodnit nenávist k lidem). Do této koncepce naprosto perfektně zapadá nápad zasadit příběh do roku 1962 a vlastně celý děj nechat točit kolem takzvané Kubánské krize týkající se rozmístění amerických raket v Turecku a sovětských raket na Kubě. To zahrnuje také použití historických záběrů prezidenta Kennedyho a celkově pokus vtisknout filmu feeling 60. let. (Některé scény jednoznačně evokují tehdejší bondoky). V tomto směru lze jenom litovat, že tvůrci nešli ve svém úsilí ještě dál, měli klást mnohem větší důraz na dobovou módu a tehdejší technické vymoženosti (pohon jaderné ponorky tu vypadá, jako kdyby ho navrhoval Tony Stark). Každopádně z dnešního pohledu oplývají 60. léta určitým nádechem fantastiky, který se svým způsobem do komiksové adaptace perfektně hodí. Je to doba, kdy svět stál na pokraji zkázy, studená válka vrcholila, a strach z jaderného konfliktu byl naprosto hmatatelný. Tehdy se mohlo stát cokoliv, třeba i to, že do Kubánské krize vstoupí mutanti. _____ Ačkoliv film se na první pohled točí především kolem vzniku týmu mutantů známého coby X-Men, ve skutečném středu dění stojí Magneto, respektive Eric Lehnsherr, a jeho honba za pomstou. Magneto je v tomto filmu natolik dominantní postavou, že by se snímek rovnou mohl jmenovat X-Men Origins: Magneto. Ostatně Bryan Singer se nijak netají tím, že při vymýšlení První třídy použil hodně myšlenek z tohoto projektu, poté, co byl Magnetův samostatný film zrušen. Působivosti Magneta ještě přidává perfektně obsazený Michael Fassbender, stejně dobrý výkon předvádí jeho nemesis v podání Kevina Bacona. Sám Xavier hraje spíše až třetí housle, ale vadí to? Vůbec. _____ First Class je prostě povedený film, a vůbec nevadí, že se jedná o "obyčejný" letní popcorn. () (menej) (viac)
Galéria (174)
Zaujímavosti (83)
- Michael Fassbender si během příprav napsal vlastní biografii pro svou postavu Magneta. (Brousitch)
- Když Mystique (Jennifer Lawrence) navštíví Magneta (Michael Fassbender), vezme na sebe podobu "starší ženy". Tou není nikdo jiný, než Rebecca Romijn, která ztvárnila Mystique ve filmech X-Men (2000), X-Men 2 (2003) a X-Men: Poslední vzdor (2006). (Olafa)
- Pre rolu Sebastiana Shawa boli zvažovaní dvaja herci - Kevin Bacon a Colin Firth. Avšak filmári sa rozhodli pre Bacona, lebo sa lepšie hodil do konceptu, keďže je Američan, na rozdiel od Firtha, ktorý je Brit. (Armageddon)
Reklama