Réžia:
Matthew VaughnKamera:
John MathiesonHrajú:
James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Kevin Bacon, January Jones, Nicholas Hoult, Rose Byrne, Lucas Till, Edi Gathegi, Jason Flemyng (viac)VOD (4)
Obsahy(3)
V roku 1962 počas kubánskej krízy vláda Spojených štátov amerických využila skupinu Mutantov s nadľudskými schopnosťami, aby s ich pomocou zastavila zločinného diktátora, ktorý chcel rozpútať tretiu svetovú vojnu. Ale prečo sa zo spriatelených mutantov stali nezmieriteľní protivníci? Čo predchádzalo chvíli, keď sa z Charlesa Xaviera stal Profesor X a z Erika Lensherra nenávistný Magneto a začala sa vojna medzi X-menmi a Bratstvom? (TV JOJ)
(viac)Videá (24)
Recenzie (1 821)
Horké období studené války, úsvit superschopností a dva muži, které spojuje přátelství a rozdělují ideály. X-Men First Class se zdánlivě pohybuje někde mezi freudovsky motivovanou bondovkou a Schindlerovým seznamem, ale ve skutečnosti vypráví zcela univerzálně o tom, co to znamená být odlišný nebo výjimečný- a jakou cenu takovou bytost nutí většinová společnost platit. Ideologie, které násilně potlačují práva menšin, jsou si ve své zrůdnosti podobné, ať jde o nacistickou nenávist k židům nebo nevraživost rasy homo sapiens sapiens k mutantům. Vaughn tyhle nuance vnímá a zručně je ilustruje, ale primárně jej fascinuje vztah mezi Erikem a Charlesem, formování jejich osobností a střet jejich světonázorů, zatímco ostatní postavy s výjimkou arcizáporáka macešsky zanedbává....Paradoxně právě proto je mi Vaughův počátek z xmenovského vesmíru nejbližší. ()
|| Scenár: Ashley Edward Miller, Zack Stentz, Jane Goldman, Matthew Vaughn / Characters by Stan Lee, Jack Kirby, Chris Claremont | Hudba: Henry Jackman | Produkcia: Gregory Goodman, Simon Kinberg, Lauren Shuler Donner, Bryan Singer | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Marvel Studios, Marv Films, The Donners' Company, Bad Hat Harry Productions | Rozpočet: 160 miliónov $ | Tržby: 352,598,595 $ || Filmová branž pracuje a vytvára svoje diela na základe potreby divákov v danej dobe. Je viac, než otázne, či tomu tak učinili aj u X-Men: First Class. Miestami je totiž nadmieru inteligentný a neschematický, divne romantický a žánrovo prepletený. Vzhľadom k tržbám je dostatočne masový i tak, ba čo je ešte pozivívnejšie, spolu s Nolanovým Dark Knightom potvrdzujú, že drvivá väčšina filmových nadšencov už potrebuje ten neopísateľný faktor X, ktorý vytvára nielen v komixovom filmovom svete vyššiu potrebu diváka premýšlať nad daným filmom viac, než kedykoľvek predtým. Bez analýzi sa tieto kusy nedajú v plnej miere užiť a ani pochopiť, a tak je divák konečne vábený vyhladávať takéto kusy novej kinematografickej éri, ale dokonca si z nich aj vyberať tie najlepšie. (np s pomocou filmovej databázi čsfd :D ) - a to je skvelé. Tvorcom mimochodom už ani nič iné nezostáva, než pridávať viac invečnosti a jedinečnosti, pretože originálnych diel je čoraz menej a menej. A 5. film o X-menoch by im už nikto nezožral. No s takouto dávkou biologických definícií možno i na viac videní :) ()
Když vzpomenu na prequely podobného ražení (akční sci-fi), tedy Star Wars Ep. III a Star Trek, přijde mi, že si s předcházející, resp. se znalostí dějově nadcházející látky pohrávaly krapet lépe. Vaughn si jde za svým, využívá svět genetických mutací lidí X, ale rozehrává s nimi partii dle svého gusta - stylovou a především dobovou hříčku, reflektující reálné události, která fakta z X-menů pouze zakotvuje do svých hnacích motorů. Dívá se na to pěkně, ocenit se dá jak kvalitní řemeslo, tak do jisté míry i originální přístup, avšak krom ústředního dua, se zdá, že ostatní X-meni hrají jen křoví. Na První třídu zkrátka lze nahlížet jen očima ústředního dua, objektivní náhled sociologického nádechu z venčí, oproti Singerovým X-Menům, zaostává. 8/10 ()
Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. ()
Galéria (174)
Zaujímavosti (83)
- Michael Fassbender sa mnohým zdal do úlohy Magneta príliš starý. Na konkurz prišiel s fúzmi, čo ho robilo ešte starším, ale Matthew Vaughn si presadil svoje a do úlohy Magneta ho predsa len dostal. (gogo76)
- Kevin Bacon (Sebastian Shaw) a Edi Gathegi (Darwin) spolu bojovali již ve filmu Rozsudek smrti (2007), kde byl Bacon kladným hrdinou a Gathegi naopak zápornou postavou. (Lorge)
- Český distribuční název snímku měl být původně „X-Men: Elita“. (tyzmrde)
Matthew Vaughn shoots....and scores! Again;) Těch 132 minut se neděste, jednak od 124. běží titulky, a druhak je Vaughn mistrem živého stylu - kupodivu možná až příliš rychlého, protože jakkoliv je třeba realismus přístupu zpravodajců k nově se objevivším mutantům nedebilní, je prostě příliš zkratkovitý. A vy jako divák máte čas o tom přemýšlet - i když se toho uděje docela hodně, přece jen to trvá přes dvě hodiny;) James McAvoy je vynikající herec, ale tak nějak mi úplně nesednul na Charlese Xaviera. Někdy v polovině filmu mi došlo, že to je vlastně v pořádku, protože dosud známý Profesor X toho má za sebou daleko víc než tenhle cápek, který se snaží dostat do postele každou pěknou ženskou, na kterou narazí....a který, i když k tomu má určité předpoklady, je stejně nucený k poněkud urychlenému zrání k zodpovědnosti za všechny ty "děti". Ze všech X-Meních filmů čiší metafora skrývání odlišností, a tady, kde jsou oba hlavní hrdinové na vrcholu sil a fyzické přitažlivosti, je homosexuální podtext zřetelnější než dřív. Ale nebojte se, nebude žádné krocení hor, jenom superschopností;) A na druhou stranu je tu taky k vidění spousta odhalené dámské kůže, a kdo by si mohl nevybrat z čtveřice Rose Byrne, January Jones, Jennifer Lawrence a Zoë Kravitz? Jen tak na okraj JJ vypadá už podstatně zraleji než před sedmi lety v Love Actually, a i když jí to pořád sekne, Rose její skutečná léta svědčí daleko víc;) Ale to by stačilo, zpátky na zem, ke chvále na výborně vystavěný příběh lnoucí k skutečným historickým událostem tak trochu v duchu Watchmenů. Ke správně temné hudbě Henryho Jackmana, ve které můžete občas zaslechnout trochu těch Kamenových motivů, které potom rozvíjel Ottman. K Vaughnovým vymazleným vtípkům a obrazovým vychytávkám. A hlavně ke skvělým výkonům trojice Fassbender-McAvoy-Bacon. Ne že by mladá vycházející generace hrála hůř než odporná smrt rozsévající svině Bacon nebo nenávistný a bolesti plný Fassbender - zvlášť Nicholas Hoult (Beast) a Edi Gathegi (Darwin) jsou výborní - ale nemají zkrátka ten prostor. Vždyť i ten Jason Flemyng (Azazel) je vidět víc...a páchá daleko větší a efektnější škody. Na mě to prostě výborně zafungovalo, a i když jsem necítil takový ten "osobní" vztah k jednotlivým postavám jako v prvních dvou filmech, přistihl jsem se, že se při závěrečné bitvě přimrazeně nakláním blíž k obrazovce. Je to prostě síla, i když má určité rezervy - lépe řečeno má určité rezervy, pokud jde o naplnění mých představ. Pokud má být First Class restartem, těším se na další díly v tomto pojetí, a srdečně doufám, že se nebude opakovat fiasko se změnou režiséra, které postihlo první trilogii:P Vaughn je totiž člověk, u kterého si sice narozdíl od Singera nejsem jistý, že má vizi, ale nepochybuju o tom, že má neskutečný cit pro to, co dělá filmy zábavnými a zároveň jaksi "seriózněji" chytlavými. To platí, ať jde o obraz, o atmosféru, nebo o obsazení vedlejších (opravdu vedlejších) rolí. Hodnotím na zcela plně nabitých 80%, protože tohle je obsažná filmová zábava "at its finest". () (menej) (viac)