X-Men: Prvá trieda

|| Scenár: Ashley Edward Miller, Zack Stentz, Jane Goldman, Matthew Vaughn / Characters by Stan Lee, Jack Kirby, Chris Claremont | Hudba: Henry Jackman | Produkcia: Gregory Goodman, Simon Kinberg, Lauren Shuler Donner, Bryan Singer | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Marvel Studios, Marv Films, The Donners' Company, Bad Hat Harry Productions | Rozpočet: 160 miliónov $ | Tržby: 352,598,595 $ || Filmová branž pracuje a vytvára svoje diela na základe potreby divákov v danej dobe. Je viac, než otázne, či tomu tak učinili aj u X-Men: First Class. Miestami je totiž nadmieru inteligentný a neschematický, divne romantický a žánrovo prepletený. Vzhľadom k tržbám je dostatočne masový i tak, ba čo je ešte pozivívnejšie, spolu s Nolanovým Dark Knightom potvrdzujú, že drvivá väčšina filmových nadšencov už potrebuje ten neopísateľný faktor X, ktorý vytvára nielen v komixovom filmovom svete vyššiu potrebu diváka premýšlať nad daným filmom viac, než kedykoľvek predtým. Bez analýzi sa tieto kusy nedajú v plnej miere užiť a ani pochopiť, a tak je divák konečne vábený vyhladávať takéto kusy novej kinematografickej éri, ale dokonca si z nich aj vyberať tie najlepšie. (np s pomocou filmovej databázi čsfd :D ) - a to je skvelé. Tvorcom mimochodom už ani nič iné nezostáva, než pridávať viac invečnosti a jedinečnosti, pretože originálnych diel je čoraz menej a menej. A 5. film o X-menoch by im už nikto nezožral. No s takouto dávkou biologických definícií možno i na viac videní :) (30.05.2011)

Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. (08.09.2011)

Fenomenální! Vaughn vrací sérii tam, kde původně začínala. Jako komiksovka, která používá mozek tam, kde jiní napínají svaly, přičemž ani na chviličku neslevuje z divácky atraktivní podívané, jíž nechybí vtip, nadsázka a… akce. Herecky, dějově a režijně vyzrálé, bez hluchých míst, či výpadku tempa. Více (snad) po druhém zhlédnutí. Teď se jen v myšlenkách kochám vzpomínkami na film, který uspokojil po všech stránkách. PS: Ani napodruhé není co dodávat. Snad jen to, že Fassbender vládne jako nikdo. Dokonalé v každičkém detailu. (02.06.2011)

Celý štáb zamířil do Zátoky sviní na Kubě, aby předvedl po vzoru filmu Forest Gump, jak lze také vylíčit naše po čertech temné dějiny, konkrétně Karibskou krizi. Zatímco soudružky o plyšovém Beastovi, klackovitém Xavierovi a měňavé Raven zarytě mlčely a do hlav nám vštěpovaly, že to všechno vyřešil sám velký Chruščov s Johnym F. K. (přitom jsem si nikdy nevšiml, že by byl mutantem, na rozdíl od Chruščova). Soudružky přiznaly jen magnet a vážku a to ještě v dost blbé formě. Jsa tedy nevyzbrojen, přivítal jsem tento film s povděkem. Vtípek s Wolverinem (řečí milovníků dabingu Rosomákem) se líbil, i když byl krátký a trochu suchý. Od školy uběhlo mnoho vody, a jak jsem díky filmu zjistil, těch sviní v zátoce přibylo víc. Naštěstí vše dobře dopadlo ve smyslu prequelu. Ano, podařilo se jim ukázat ty toužebně očekávané spojitosti mezi některými budoucími hrdiny a jejich adolescentními předobrazy. Ale abych si dál neplácal játra, tak film si rozhodně nenechte ujít. Splňuje to mnoho kriterií, proč jít do kina. (10.08.2011)

Matthew Vaughn je frajer. Vlastne si ani neviem predstaviť, že by sa s touto témou dokázal niekto pobiť lepšie, o to viac ak k tomu prirátam všetky problémy počas natáčania. Je veľká škoda, že v konečnom dôsledku mu u divákov nie veľmi zvládnutým marketingom výraznejšie poškodil až samotný FOX. Prvá trieda má totiž všetko, čo má správny blockbuster obsahovať, je nápaditá, vtipná, dramatická a v rámci žánru aj dostatočne inteligentná. Že McAvoy s Fassbenderom väčšinu času kraľujú, nie je vôbec prekvapením, ale ani ostatní herci počnúc Jennifer Lawrence a končiac Kevinom Baconom nie sú vôbec do počtu. I tá retro atmosféra 60tych rokov naozaj funguje a dojmy pretrvávajú silne pozitívne. Matthew Vaughn je proste frajer. (07.06.2011)