Ichi, slepá samurajka

Do třetice Fumihiko Sori a tentokrát zas úplně jinak. Z Ichi se vyklubalo krvavé potěšení s romantickou zápletkou o slepé samurajce ovládající hned dva skvělé nástroje. Už v úvodních titulcích mě zaujala hudba, která na japonský film zněla až příliš západně a navíc i velmi povědomě. Ano, byla to známá Lisa Gerrard, ve filmových kruzích známá především díky skladbě Now We Are Free ze soundtracku ke snímku Gladiátor. Už jen díky jejímu hlasu jsem byl příjemně naladěn a to byl teprve začátek. Kromě krásné a smrtící Ichi se tu setkáme i se slušně úchylným jednookým záporňákem, kterého hraje Shido Nakamura. Je to sice zas jiná variace na Zatoichiho, kterého před pár lety natočil Takeshi Kitano, ale to neznamená, že musí být horší. (7/10) (08.10.2009)

Nevím co jsem mu usekla, protože jsem slepá…. Při sledování tohoto filmu mám pocit, že Japonsko byla země plná magorů a bojovníků. Vybočuje snad jen dívka, u které mám pocit, že díky ladným pohybům dokáže tančit s katanou a za kterou zůstává jen pach krve. Není to film plný bojového umění. Chvilku ,,řež“, pak dojímavé vzpomínky. Všichni si nesou nějaká traumata. Prostě Japonská výpravnost. Jistě, nelehký osud Ichi stojí za předvedení, ale je to rozvleklé. A nechápu, co má symbolizovat postava Toumi. Velké finále sice nabízí akci, ale bez emocí. Takový western, jen bez koltů. Ale možná jsem jen čekal něco jiného. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (18.09.2009)

Nuda, nuda, nuda a nic než nuda. Mít to aspoň o půl hodiny méně, dalo by se to nějak snést, ale tahle opravdu ne! Celou dobu (a ta doba byla pekelně dlouhá) jsem se těšil až bude konec, což u mě značí nehorázně špatný film. Dostalo mě jak Shidō Nakamura hraje tak stupidní postavu jako je v tomhle filmu. Za Haruku Ayase jednu hvězdu, jinak to snad ani nestojí za řeč tento film. Kitanův Zatoichi je skvělý film, tohle je jen nadstavovaná ..ehm sračka. Musím jen kroutit hlavou kolik takovéhle vyloženě špatné filmy dostávají tady tak vysoké hodnocení od zdejších "odborníků", ale jak to tak bývá, není to poprvé a ani naposledy. Tomuhle filmu se obloukem vyhněte!!! 25%. (01.03.2010)

Pro mnohé je to příjemná "kopírka" Samuraje s ženskou postavou v hlavní roli. Pro mě to je "kopírka" která je lepší než Samuraj a to hlavně po příběhové stránce. Motivace a osudy hlavních hrdinů v tomto snímku mi byly mnohem více blízké a takové opravdovější. Velký plus i za to, že Ichi není nepřekonatelná šrotovací mašina, která každého sebelepšího soupeře sejme na jednu ránu, jako právě masér Zatoichi. Tady se, stejně jako třeba Azumi, zapotí, aby zvítězila a je tak mnohem více uvěřitelná. Skutečnost, že její společník, který má díky dávné tragédii problém vytáhnout katanu, je lepším bojovníkem než Ichi mě také mile překvapila. Finálový souboj s výrazným záporákem se mi zde rovněž líbil více, než v Samurajovi, kde jsem celý film čekal na souboj, který měl asi pět vteřin. Budu tedy, jako už celkem často, opět patřit k menšině, ale Ichi si mě získala mnohem více než Samuraj, který je sice velmi solidním filmem, ale emočně o dvě třídy níže. (07.04.2017)

Ode mě 88% a líbilo se mi víc, než Azumi. Film disponuje příběhem, atmosférou a určitým vnitřním kouzlem. Zásadní rozdíl je i v motivacích obou postav. Azumi zabíjí, protože je vytrénovaný zabiják a má poslání. Ichi hledá. Zabíjí, když musí. Při obraně vlastní nebo někoho jiného. Ichi je pomalejší, méně akčnější a méně krvavé, což někomu může vadit, mě to ale vyhovuje. (24.03.2011)