Iči
Réžia:
Fumihiko SoriScenár:
Taeko AsanoKamera:
Keidži HašimotoHrajú:
Haruka Ajase, Takao Ósawa, Šidó Nakamura, Jósuke Kubozuka, Akira Emoto, Gó Ridžú, Tetta Sugimoto, Riki Takeuči, Čiba Kazuma, Šóičiró Masumoto, Megumi Jokojama (viac)Obsahy(1)
Ichi (Ayase Haruka) je slepá Goze, která aby přežila, vydělává si hraním na šamisen. Není však dobrá jen v hraní na šamisen, ale i v boji s mečem, který ji slouží jako slepecká hůl. Už několik let hledá jistého mistra Laidó, který ji nechal jako malou v domě Goze, aby se tam naučila hrát a zajistil ji tak nějakou budoucnost. Někdy ji navštěvoval a učil ji boji, ale Ichi se nikdy nedozvěděla, kdo to byl a jestli to třeba není její otec. Proto ho hledá, aby zjistila jeho pravý původ. Náhodou se dozví, že by se měl objevit ve městě Bitou. Jenomže čekat ve městě, které je zrovna terorizováno klanem Banki, není dvakrát bezpečné. Ichi bude muset využít své dovednosti, aby vůbec přežila, i když se jí snaží pomáhat jistý Toma (Osawa Takao), který ji náhodně potkal. Jenže i on má své problémy a jistý hendikep, kterého se bude muset, aby přežil, zbavit. (Kiyoshi)
(viac)Videá (2)
Recenzie (77)
Ano, Ayase Haruka je nevšedně hezká, ale tím to nekončí. Má slušný herecký repertoár, a tady si dokonce troufla hrát Zatóičiho, nenalíčená. A víte co? Byla uvěřitelná. Kdo ovšem zklamal, byla režisérka. Film se přes akční obsah nepěkně vlekl a brnkal na notu, která mi trochu vadila. Rozpačitý, unylý dojem. ()
Do třetice Fumihiko Sori a tentokrát zas úplně jinak. Z Ichi se vyklubalo krvavé potěšení s romantickou zápletkou o slepé samurajce ovládající hned dva skvělé nástroje. Už v úvodních titulcích mě zaujala hudba, která na japonský film zněla až příliš západně a navíc i velmi povědomě. Ano, byla to známá Lisa Gerrard, ve filmových kruzích známá především díky skladbě Now We Are Free ze soundtracku ke snímku Gladiátor. Už jen díky jejímu hlasu jsem byl příjemně naladěn a to byl teprve začátek. Kromě krásné a smrtící Ichi se tu setkáme i se slušně úchylným jednookým záporňákem, kterého hraje Shido Nakamura. Je to sice zas jiná variace na Zatoichiho, kterého před pár lety natočil Takeshi Kitano, ale to neznamená, že musí být horší. (7/10) ()
Akční, lehce "fantasy" film z období feudálního japonska, doby samurajů. Jedná se o variaci na "Ichi" - slepý rónin s neuvěřitelným sluchem a ultimátní iaidó dovedností. Já jsem si to užil velmi, protože tohle je můj oblíbený žánr a moc chyb se tu neobjevuje - je to sázka na osvědčenou jistotu. Ale ani to nepůjde do filmotéky - historické, kulturní a bojové reálie jsou zde na vedlejší koleji a jen v rámci nezbytnosti. Příjemné, ale ne nezbytné pokoukání. ()
Mix samurajskej drámy a milostného príbehu, ktorý je veľmi vkusne, chce sa napísať až nežne natočený. Nič nemení, naopak, je čítankový, ale zvolenú kombináciu zvláda (aj vďaka charismatickej ústrednej dvojici) na výbornú. Pokojne si to dajte aj s odrastenejšími deťmi, ešte aj tá nevyhnutná krv tam strieka tak, že nerozruší viac, než veta v knihe "a zabil svojho nepriateľa". ()
Nečakane príjemná záležitosť. Na jednej strane solídna mäsiareň s dobre natočenými a patrične brutálnymi bojovými scénami (Japonci sa konečne naučili robiť digitálnu krv tak, že vyzerá skoro ako ozajstná), na strane druhej atmosférický, priam krehký príbeh o láske. Chémia medzi hlavnými postavami funguje tak dobre, že filmu odpustíte aj to, že ide vlastne o klasickú kurosawo-leonovskú schému a zloduchovia sú len stupídne prehrávajúci a smiešne grimasy strúhajúci šašovia. ()
Galéria (25)
Súvisiace novinky
Miikeho samurajská jatka
To zas půjdeme do kina v igelitových pláštěnkách a pod DVD přehrávače budeme strkat vědra, aby nám všechno nezacákala krev. Japonský úchyl/génius Takashi Miike po spaghetti-westerny inspirovaném… (viac)
Reklama