USA,
1992, 131 min
(Alternatívna 126 min)
Réžia:
Clint EastwoodScenár:
David Webb PeoplesKamera:
Jack N. GreenHudba:
Lennie NiehausHrajú:
Clint Eastwood, Gene Hackman, Morgan Freeman, Richard Harris, Jaimz Woolvett, Saul Rubinek, Frances Fisher, Anna Levine, David Mucci, Rob Campbell (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Bývalý pištoľník a lupič Munny sa už viac ako desať rokov nedotkol svojej zbrane, žije na farme a snaží sa čo najlepšie postarať o svoje deti. Jedného dňa v blízkom mestečku porežú prostitútku. Šerif páchateľov, ktorými sú dvaja kovboji, odsúdi len na symbolické zaplatenie pokuty, ostatné prostitútky sa však poskladajú na vypísanie odmeny za ich likvidáciu. Vysoká suma priláka mladého pištoľníka Schofield Kida, ktorý požiada Munnyho o spoluprácu. Ten súhlasí len pod podmienkou, že sa pridá i jeho bývalý parťák Ned... (STV)
(viac)Zaujímavosti (39)
- Na téma střetu pistolnické iluze se skutečnosti Clint Eastwood (William Munny) řekl: "Munny není skvělý v zacházení s puškou. Je OK, ale není to žádný prvotřídní střelec. To není western, kde hrdina sestřeluje klobouky lidem z hlavy, popřípadě se strefuje do letícího ptáka. Je to spíš skutečný život, kde nic není dokonalé. Ti chlapi jsou zabijáci jen proto, že to dělali předtím, ne proto, že mají lepší mušku než kdokoli jiný. Všichni ti vrazi, kteří se stali legendami, byli skutečně jen chlapi, kteří stříleli lidi zezadu. Ne aby stáli tváří v tvář nepříteli uprostřed ulice, jak to dělávali ve starých westernech. Ne, prostě stříleli lidi zezadu." (NIRO)
- Americký časopis Time nazval tento film jako "Clintessence", což má znamenat kvintesenci všeho, co Clint Eastwood v tomto žánru představoval. (SeanBean)
- William Munny (Clint Eastwood) byl inspirací pro vytvoření postavy Svatého zabijáka v komiksové sérii „Preacher“ od Gartha Ennise. (Buhehe)
- Když Clint Eastwood později hledal nového scenáristu pro nový projekt studia Malpaso, byl mu doporučen David Webb Peoples. Eastwood požádal o ukázku z jeho tvorby a Peoplesův agent mu poslal scénář s názvem „Vraždy Williama Munnyho“. Jednalo se o ten samý scénář, který byl už Malpasem odmítnut, pouze pod jiným názvem. (ClintEastwood)
- Už na konci 70. let si scénář našel cestu do studia Malpaso a ke Clintu Eastwoodovi, tam ale narazil na odpor Soni Chernus, která ho pro přemrštěné násilí zamítla. Chernus sama se podílela například na scénáři k filmu Psanec Josey Wales (1976) a také seznámila Eastwooda s producenty seriálu Rawhide. Eastwood proto dal na její rady. Práva na natáčení však v té době vlastnil Francis Ford Coppola. Na Eastwooda scénář udělal dojem a poté, co ho Coppola odmítl realizovat, získal Eastwood v roce 1983 práva na jeho zfilmování. Eastwood si scénář uschoval, protože chtěl, aby hlavní hrdina byl o něco starší. Tak scénář čekal na své zfilmování dalších devět let. (ClintEastwood)
- Původní scénář Davida Webba Peoplese nesl název „The Cut-Whore Killings“ (Podřezaná prostitutka). (ClintEastwood)
- Matka Clinta Eastwooda se účastnila natáčení jako kompars – nastupovala do vlaku. Clint však scénu později vystřihl s omluvou, že film je „příliš dlouhý a něco musí jít pryč“. Vše bylo odpuštěno, když matku osobně přivedl na vyhlašování Cen Akademie a při přebírání sošek jí před všemi poděkoval. (džanik)
- Munnyho (Clint Eastwood) děti se jmenují Will a Penny. Jde o odkaz na western Will Penny (1967), ve kterém kovboj-pistolník (Charlton Heston) pomůže vdově s dětmi. Také jména některých dalších postav vycházejí z dřívějších filmů. (džanik)
- Boty, které nosí Clint Eastwood (Bill Munny), jsou ty samé, které nosil v seriálu Rawhide, a se kterými dá se říct poprvé vkročil na žánrovou půdu westernu. (džanik)
- Gene Hackman (malý Bill Daggett) si dělal starosti s vyobrazením násilí ve filmu. Poukazoval na vzrůstající násilí za použití zbraní v amerických městech. Clint Eastwood, dlouholetý zastánce kontroly držení zbraní, ho ujistil, že tento film nebude oslavovat zbraňové násilí. (džanik)
- Clint Eastwood poprosil Genea Hackmana, aby si za vzor pro svoji postavu malého Billa Daggetta vzal tehdejšího náčelníka losangeleské policie, Daryla Gatese. (džanik)
- Scénář Davida Webba Peoplese byl ovlivněn především snímkem Taxikář (1976) od Martina Scorseseho a románem „Střelec“ od Glendona Swarthouta (zfilmován roku 1976 Donem Siegelem). (džanik)
- Scénář koloval Hollywoodem nějakých 20 let, během kterých ho četl a zavrhl mj. i Gene Hackman (malý Bill Daggett). (džanik)
- Většina deště byla vytvořena uměle, protože se natáčelo v kanadském Calgary, které zrovna procházelo obdobím sucha. Sníh, který vidíme ve scéně, kdy se William Munny (Clint Eastwood) zotavuje z výprasku, přišel nečekaně (a nebyl ve scénáři). (džanik)
- Film se natočil za 39 dní (o 4 dny tím „předběhl“ plán). (džanik)
- Scénograf Henry Bumstead postavil městečko Big Whiskey za pouhých 32 dnů. Nikdy předtím nic nepostavil tak rychle. (džanik)
- Aby se zdůraznila autentická atmosféra, nesměla v době natáčení na scénu městečka Big Whiskey žádná motorová vozidla. (džanik)
- Vlakové sekvence se točily v kalifornské Sonoře, kde je dodnes funkční úzkorozchodná trať. (džanik)
- Richard Harris zrovna v televizi sledoval Tuláka z širých plání, když mu zavolal Clint Eastwood s nabídkou na roli anglického Boba. (džanik)
- Hudbu složil Lennie Niehaus, avšak hlavní motiv napsal sám Clint Eastwood. (džanik)