Ježiš je normálny!

Abych řekl pravdu, nevím, jak mám tento film hodnotit. Námět? Zpracování? Obsah? O hereckých výkonech se mluvit nedá, protože to je dokument. Jako dokument je film zpracovaný docela dobře, Námět dokumentu je zajímavý. Ovšem co mě děsí, je obsah filmu. V nebetyčné demagogii spatřuji obrovské nebezpečí. Hlavní řvoucí protagonista je pro mne ztělesněním ďábla. Je do nebe volající, že uzdravoval jen zdravé lidi, zatímco u lidí na invalidním vozíku se o to ani nepokusil. Kdyby to opravdu fungovalo, tak bychom neměli lidi s amputovanými končetinami, protože dle filmu, v pohodě dorůstají lidem končetiny nové. Takovými a ještě horšími nesmysly je film doslova prošpikován. Měl jsem co dělat, abych se na něj dodíval až do konce. (08.02.2009)

Tak to byla síla! A tuto sračku opravdu pouštějí v kinech. To snad ani není možné! Dokument o pošahaných fanaticích, kteří jen řvou "Ježíš je BOREC". Pak se začnou třepat, polovina z nich jsou mongoloidi, takže ani nevědí co dělají. A ke všemu tyto shity vtloukávají do hlavy už i děckám! Viz. sezení s malými dětmi, kteří ještě snad chodili i do školky. Malá Terezka chtěla jít na wc a ta pošahaná fanatička ji na to řekla tohle : "Terezko musíš to vydržet, Ježíš taky kvůli potřebě neslezl ze kříže" No je tohle NORMÁLNÍ? A nebo ty kecy toho malého chlapečka, který prý viděl světlo a snad i pána Boha, jasně bylo vidět, že se tyto kecy učil nazpaměť. Takové lidi, kteří se zúčastnili těchto sezení bych veřejně ukamenoval. Vzývám tě SATANE, aby jsi se ukázal a těm panbíčkářům už konečně ZAVŘEL HUBU! Uctívám tebe, Králi Zla, tělem, jímž jsi byl stvořen - k obrazu Ďábla. S nevinností, vášnivě, Tebe já uctívám, Králi Zla! Uctívám Tebe, Pane Zlomyslnosti, Duší, jíž jsi byl tvarován. Krásný jako kalich lilie, při temném slunci odhalen. Tebe já uctívám, Pane Zlomyslnosti! Při žízni, krutém dychtění, Po věcech nekonečných, neslýchaných. Sny záhuby a loupení --- Písně, v nichž slovo boha očekávat nemůžeš. Písně zločinu --- a písně dychtění --- Při chmurných očích Ďábla, Jež pusté a neplodné se třpytí. Tebe já uctívám, Králi Zla, Těmito rty, suchými a hořkými, Jako pusté oči Ďábla! Já uctívám Tebe - invokuji Tebe, Já pokořuji Sebe před Tebou, Formulemi, jež jednou probudí chtíč chaosu - Já uctívám Tebe. Já uctívám Tebe --- Já invokuji Tebe! (17.01.2009)

Tento komentář rozdělím do dvou částí a ke každé se vyjádřím zvlášť. Ta první se bude týkat mého názoru na uskupení typu Hnutí víry. Normálně na čistě filmovém portálu ČSFD nedávám nijak detailně najevo své emoce související s některými společenskýmu jevy, ale v tomto případě činím výjimku, protože svým specifickým způsobem na mě udělal tento "dokument" (uvozovky vysvětlím později) silný dojem. Tak tedy především... křesťanství se mi hnusí v jakékoliv podobě. Existuje mnoho důvodů, proč je mi odporné, a není třeba ony důvody hluboce rozebírat. Avšak v případě Hnutí víry vystoupala míra mého zhnusení vrcholu. Nemám ráda manipulativní styl prezentace křesťanství, nemám ráda jakékoliv vnucování víry (zvláště pak dětem), nesnáším tupý fanatismus kdy ovečky dané církve zaslepeně řvou aleluja za doprovodu primitivních písniček s ještě primitivnějšími texty. U tohoto dokumentu jsem prožívala vyloženě fyzický pocit hnusu a trapnosti. Nejsilněji pak na mě působily scény, kde malý chlapeček dostane jakýsi brečivý psycho-záchvat za nadšeného povzbuzování kazatelky a který později vysvětluje jako setkání s Ježíšem. Upřímně mě to děsilo, stejně jako něco ne nepodobné epileptickým záchvatům v podání návštěvníků "léčivé" seance s podivným uřvaným pastorem. Opravdu mě to děsí a ačkoliv nikomu neupírám právo na víru (byť se mi může zdát sebestupidnější), tohle mi opravdu nepřijde normální. A k pitomcům z Anděla se snad nebudu ani vyjadřovat. Jeden čas jsem pracovala v knihkupectví, před kterým vyhrávali, a některé směny byly díky nim takřka k nesnesení. Tolik můj hate, přejděme k dokumentu jako takovému... i když o dokumentu se tak docela mluvit nedá. Já osobně jsem docela náročná ohledně svých požadavků, co se dokumentů týče. Dokumentární forma má dle mého názoru pojmout mnohem více, než že jenom zobrazí nějaké záběry. Zvláště pokud se to týká určitého společenského jevu, měla by být nabídnuta polemika nad tématem, jeho hlubší rozbor, rozhovory s dokumentovanou skupinou lidí, event. názor nějakého odborníka, v tomto případě například religionisty. Zkrátka dát aspoň částečně odpověď na otázky, které divákovi po shlédnutí záběrů vyvstanou v mysli. Všechno toto nám Nvotová nabídla v míře malé nebo žádné. Natočit setkání její bývalé náboženské třídy v diskuzi s bývalým učitelem, přidat záběry ze setkání jedné sekty a poskládat to dohromady ještě neznamená vytvořit kvalitní dokument. (23.05.2013)

tohleto je opravdu demence.. triumfální centrum víry, křesťanství tak ve 100x nucenější formě. Mě to příde skoro jakoby všichni ty lidi hráli nějaký divdlo, děali že se jich dotkl ježíš. Ježíš je přece totální borec borců. Mít někoho takovýho doma tak se ho snad zřeknu. Všude v dokumentu je ukázaný jsou lidi krmený kecama o tom jak za všechno může bůh, všichni se rádoby vyléčí díky ježíšovi. jak kdyby se zfetovali upadnou do "spánku".. A nejhorší je jak i děti jsou vychovávány pod obrovským tlakem že za všechno může bůh. Je to smutný... (06.03.2009)

Dokument místo toho, aby se k danému tématu stavěl kriticky, tak se mi zdá, že s tim i sympatizuje. Chápu, nostalgie lidí, co si dali školní sraz po tolika letech, musí být veliká. Celý dokument dokáže charakterizovat diktátor, který něco řekne a pak to několikrát zopakuje. Toto jednání mam zafixované jako vymývání mozku, ale řiká se, že 1000x opakovaná lež se stane pravdou. Nesmim samozřejmě zapomenout na malého chlapečka v závěru, který po neustálem zpívání mozkožroutních písní neudržel ani slzy - gratuluju, máme tu nového náboženského fanatika. Odpad nedávam za kvalitu, ale z principu! (24.07.2012)