Camino

Camino je velice inteligentní film, který nabízí velmi neotřele různé pohledy na otázku víry a náboženství. Zpočátku je zobrazen život mladé Camino jako jedna velká idylka, hlavní hrdinka vypadá jak z reklamy na zubní pastu a i náboženství se nejprve jeví jako rozumně fungující instituce. Později se však objevují nové kontexty, které samozřejmě staví náboženství do nového světla. Ani dogmaticky věřící matka už na konci filmu není tak sympatická, jak se na začátku zdálo. Pro mě největší překvapení 44th MFF KV. (12.07.2009)

Snímek plný bolesti, fanatismu, utrpení a slz, ale také naděje, víry, lásky a krásných úsměvů, podložený skutečnými událostmi a doprovázen často až démonickou hudbou, při které mrazí v zádech...ano, místy mmožná až trochu kýčovité, ale to nemění nic na tom, že jsem přestal na dvě hodiny dýchat..!!! Nejde o žádnou propagandu náboženství, organizace Opus Dei, jejíž součástí byla i rodina v tomto filmu, byla později obviněna z náboženského fanatismu. Javier Fesser byl za tento snímek poctěn hned třemi cenami Goya - za nejlepší film, scénář a také režii - a tuto cenu získali i herci Carme Elias, Nerea Camacho a Jordi Dauder. Camino má už na účtě 18 vítězství na různých filmových festivalech. (04.11.2009)

Strašně dlouhý film, ale ani chvíli jsem se nenudila! "Kdo má Boha, nic mu nechybí - Jen Bůh stačí." - citát z filmu. Celej film se táhne silně nábožensky založenou rodinu až mě snad začal přesvědčovat o tom jestli to jsou všechno jen bláboly nebo jestli to je něco, co člověka přesvědčí že věci jsou založený na jedné věci a tak to platí! Neuvěřitelný příběh dvanáctileté holky, která statečně bojuje se svou nemocí, hodně emotivně natočený film. (27.12.2010)

Mám ráda neotřelé filmy, které mě přivedou na spoustu nových myšlenek. Jenže tady měl scénárista myšlenku jen jednu jedinou a tu bezočivě stále vnucoval. Necítím potřebu státi se mučedníkem, abych musela trpět při sledování filmu. Na druhou stranu oceňuji, že se s bigotními katolíky setkávám pouze ve filmu, nikoliv v reálném životě. Jako poděkování posílám jednu zaslouženou hvězdičku. (25.11.2021)

Velké překvapení letošního festivalu. Tak dlouhé a nenásilné ždímání slz z řad diváků jsem už dlouho nezažil. Film jsem si vybral hlavně podle traileru, ve kterém jsem spatřil cosi magického a jsem rozhodně rád, že jsem jej zvolil do svého programu. Skutečný příběh vážně nemocné dívky je především o víře, lásce a smrti, obsahuje však prvky fantasy, které se mi dost líbily, i když jich tu není mnoho. Např. scéna kdy Camino sní, že ji rodiče vysadili na ulici a pronásleduje ji temný anděl na hřbitov, je jako vystřižená z nějakého hororu. Tyhle snové úniky mimo svět, ve kterém všichni žijí, mají také svou symboliku. Oceňuji je ale hlavně z hlediska jistého odlehčení té drsné reality, která se odehrává na plátně před vašima očima. Postav je ve snímku mnoho, ale těmi hlavními jsou především hlavní hrdinka Camino, její až místy fanatická věřící matka a otec, který je v podstatě slaboch, ale svou dceru věrně miluje. Je však zbytečné vůbec popisovat o čem to vlastně je, protože tohle je jeden z filmů, který každý musí vidět na vlastní oči, aby byl zasažen velkou dávkou emocí. I když již na počátku tušíte, jak to asi dopadne, v průběhu sledování filmu i ateista začne věřit, že se stane zázrak. Jak už jsem řekl dříve, příběh je hodně silný a v podstatě přes 2h sledujete, jak malá holčička bojuje v bolestech o přežití, s vírou, se svou matkou, sama se sebou, a přesto to ani chvilku nenudí. Při tomto snímku budete soucítit, nenávidět i milovat. Ještě jednu věc bych rád vyzdvihl a tou je výborná dramatická orchestrální hudba, kterou složil Rafael Arnau. (9/10) [MFFKV 2009] (07.07.2009)