Camino

Sledovat mladinkou Nereu Camacho, jak umí spontánně odehrát radost ze života i ze smrti, byl zážitek, ale mé 4* jsou tentokrát hodně na hraně, protože posledních 20 minut bylo bezostyšné natahování diváka na skřipec a potlesk v pokoji umírající hřebíčkem do rakve mého do té doby převládajícího dojetí. Z popela to pak vytáhly Camininy finální haluzky - jako bezelstně vztyčený prostředníček směrem k nebesům. (27.12.2009)

keby dali sucasneho papeza Frnatiska do komisie pre udelovanie oskarov, urcite by tomu filmu dal nie jedneho ale vsetky oskary ake len su, preto ze ten film je zrkadlom skostnateneho zakonzervovaneho katolicizmu, co sa uz viac ako dvesto rokov zmieta v krrcoch ťaýiac z utrpenia ludi a bez útechy. Som rád ze som ten film videl. A budem ho chvalit v duchumalej Camino a sirit o nom zvest, aj za cenu ze ma obvinia z prehnaneho lavicoveho krestanskeho liebaralizmu .. nech !!! :) (18.12.2013)

Neuvěřitelně stupidní citový terorismus, který používá úplně stejnou škálu emocí a přesvědčovacích prostředků jako náboženský fanatismus, proti němuž brojí. Camino je obludným triumfem dořečenosti, citového vydírání a té nejtupější agitky. To, že agituje za "bezideologičnost" ji sice může šlechtit, ale nic nezmění na tom, že Camino je hloupá a záludná reklama na dětskou nevinnost a Conversky. Všechno je v ní uzpůsobeno tak, aby působilo – přitom zdánlivě vysoké je v tomto filmu jen odpudivě přízemní. Já osobně se tváří tvář takovým patvarům dostávám do stavu bezmezné zuřivosti. Jeden z nejdebilnějších filmů, které jsem kdy viděl. (22.02.2010)

Strašně dlouhý film, ale ani chvíli jsem se nenudila! "Kdo má Boha, nic mu nechybí - Jen Bůh stačí." - citát z filmu. Celej film se táhne silně nábožensky založenou rodinu až mě snad začal přesvědčovat o tom jestli to jsou všechno jen bláboly nebo jestli to je něco, co člověka přesvědčí že věci jsou založený na jedné věci a tak to platí! Neuvěřitelný příběh dvanáctileté holky, která statečně bojuje se svou nemocí, hodně emotivně natočený film. (27.12.2010)

Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Kvůli délce jsem mylně předpokládala, že bude film plný zbytečných scén, u kterých budu umírat nudou. To se však naštěstí nesplnilo. Camino je dívka, kterou má každý rád a její matka je chválena za to, že z ní vychovala dobrou křesťanku. Pak se ale ukáže, že má zhoubný nádor a nemá naději na přežití. Camino, která vždy všechno brala s optimismem, se ptá, proč jí to Bůh dělá, na což jí matka odpoví, že to dělá proto, že ji miluje a že jí závidí návrat do nebe. Vštěpuje jí do hlavy, že má milovat Ježíše, ať se děje co se děje, Camino slibuje a před sebou vidí svého Ježíše. Realita je prokládána sny a prorockými slovy Camino, v nichž je občas těžké se zorientovat, ale dobře tam zapadají. Očekávala jsem sice něco jiného, ale i přesto se mi ze sálu vůbec nechtělo odcházet. (09.07.2009)