La Bohème

Nejsem milovníkem opery, ale ani jejím odpůrcem. Milovat a zamilovat si operu, znamená naučit se plout v různorodých proudech a barvách hlasu. Využívat proudu hlasu a větru gest a mimiky ke své potřebě. Nesnažit se bojovat, ale nechávat se unášet přírodními živly, které je schopen vyrábět člověk svépomocí. Hlas konejší, hladí, ale také bouří a ukazuje strach a ostatní neduhy. Film má oproti klasickému opernímu představení jednu nezpochybnitelnou výhodu. Tou je dosáhnutí kvality zvuku a zpěvu bez jediné chybičky, jediného zaváhání, nebo zakolísání. Taktéž k prostředí nemám výraznější výhrady. A na obrazovce se rozbíhá silný příběh o přátelství a o lásce. Silný, romantický, vášnivý, tragický. Hlavním mužským hlasem je básník Rodolfo (Rolando Villazón). Hlavním ženským hlasem je švadlenka Mimi (Anna Netrebko). Tenor a soprán se ve zvuku souznění proplétají v milostné vibrace vzletu, rozchodu a smíření. Další soprán koketuje, svádí a provokuje. Se sebevědomou drzostí a věčnou touhou miluje i opouští, tak jako Musetta (Nicole Cabell). Jsou zde hravé i žárlivé barytony: nešťastně zamilovaný malíř Marcello (George Von Bergen, zpěv Boaz Daniel) a bezstarostný hudebník Schaunard (Adrian Eröd, zpěv Stéphane Degout). A zlobné i smířlivé basy: klidný filozof Colline (Vitalij Kowaljow), lapený pan domácí Benoit (Tiziano Bracci) a bohatý Alcindoro (Ioan Holender, zpěv Tiziano Bracci). Opera Giacoma Pucciniho přišla na svět před více jak sty lety, a čeká jí ještě dlouhý opojný život v celé své kráse znovuzrození. (31.03.2016)

To, že je La Bohème jen průměrným filmem nespasí ani - jako vždy vynikající - Villazón, ani překrásná a talentovaná Netrebko. Je zvláštní, jak čarovně krásná Pucciniho hudba, může na filmovém plátně poměrně nudit. Robert Dornhelm se ve 115 minutách zcela marně snaží navodit jedinečnou atmosféru divadelních zpracování, kouzlí s kamerou, používá nesmyslné efekty a tím vším si ve výsledku sám ubírá. Proč se snažit připoutat pozornost na obličeje herců nebo přeplácené interiéry, když máte v zádech Pucciniho? (17.09.2009)

Vidím, že názory na toto ztvárnění úžasného Pucciniho díla se dost různí.. Přikláním se k těm nadšeným, pro mě to byl opravdu zážitek. V kině obrovská návštěvnost - já, moje sestra a čtyři babičky, které šly po pěti minutách poprosit pana promítače, aby ztlumil zvuk, čímž nám onen zážitek poněkud zkazily, ale nedalo se nic dělat, bylo jich víc. O kvalitách Pucciniho hudby není třeba diskutovat, takže k filmu - nejvíc na mě asi zapůsobilo výtvarné pojetí.. a Musetta. Nicole Cabell ji ztvárnila tak, že mě zachvátila obrovská nenávist k naivní Mimi (Anna Netrebko naprosto skvělá, jeden by jí uvěřil, že je vážně totálně blbá) a němý úžas nad Musettiným temperamentem a sílou. Kdyby film nebyl promítán jen jeden večer v rámci filmového klubu, druhý den jdu znova a pod pohrůžkou násilí přinutím promítače, aby ten zvuk pořádně napálil! (09.08.2011)

Opeře naprosto nerozumím a nechápu ji. Muzikál mi připadá nepřirozený, takže co pak říci o žánru, kde člověk umírá, ale na čistotu jeho zpěvu to nemá žádný vliv? Přes kvílení těch všech sirén skoro nejsem schopen vnímat hudbu a mohu ocenit snad jen tlumenější filmový herecký projev slavného Mexičana a Rusky v hlavních rolích italsky zpívané filmové verze opery podle francouzského románu inscenované rakouským režisérem. Není ten operní svět úžasně mezinárodní? A dá si tolik práce s tak triviální historkou... Příznivci opery ať si k mému hodnocení přičtou zbývající dvě hvězdičky. (02.09.2013)

Musím dát pět! Tady se skloubilo všechno pozitivní. Giacomo Puccini je záruka kvality. Režie skvělá a kamera... zase musím vyzdvihnout. Děj je dán předlohou a je opravdu silný. V tomto díle jde o hodnoty života a žití. Zamysleme se nad tím! A... Anna Netrebko a Rolando Villazón je třešnička na dortu. (08.09.2014)