Zombieland

|| Scenár: Paul Wernick, Rhett Reese | Hudba: David Sardy | Produkcia: Gavin Polone | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Relativity Media, Pariah | Rozpočet: 23,6 miliónov $ | Tržby: 102,391,542 $ || Tak to jaká haluz bazzmek :D Hoďka a pól smršti scén, ktoré si robia srandu zo všetkých doterajších filmových zombie počinou. Už samotné úvodné titulky sú hodné samostatnej zombie-kultovosti :D Forma dokonalá, no škoda nedotiahnutej dejovej linky, kôli ktorej som vlastne počas celého filmu cítil akúsi divnú prázdnotu. Chýbala náplň, ktorú obsahuje premňa zatial najlepší zombie-počin, Dawn of the dead. (01.12.2009)

Zombieland je postmoderní vize filmové zábavy dnešní mladé generace, která v sobě spojuje dva očividně pokleslé žánry - zombie úchylárnu a teenagerskou komedii, jejíž klišé a manýry tenhle projekt docela spolehlivě sráží až na mnohdy neúnosnou mez, neboť dráždí jak typicky looserovský hrdina, který řeší především to, kam zasunout, jakož i průhledná snaha scénáristů přihrát mu do bytu nejkrásnější mladou sousedku a vydyndat nějaký ten dramatický oblouk, na jehož konci je romanticky vzniklý párek trhlého geeka a sexbomby, uvěřitelný leda tak v Big Bang Theory, o používání pouze těch nejatraktivnějších dopravních prostředků či bezútěšném sklonu v násilí nemluvě... Na režii Rubena Fleischera je znát jeho videoklipová minulost, sází na efekt a zkratku, vypráví především obrazem, jak už to u videoklipů bývá, a řada pasáží snímku jsou vlastně ucelené videoklipy. Ta estetika překvapivě patří k tomu nejlepšímu, co snímek nabízí, jelikož Ruben Fleischer ovládá své řemeslo skutečně obstojně, na všechny ty zpomalovačky a efektní crashe se tedy dívat dá. Vrcholem je pak cameo Billa Murrayho, ten člověk má skutečně úžasný smysl pro humor a sebeironii. A kvůli tomu stojí tahle hororová komedie za vidění... (16.01.2010)

Jaké tři hodnoty jsou pro každého zdravého a úspěšného muže v životě nejdůležitější? Je to kamarádství, ženy a práce; či, chceme-li jít k podstatě věci, homosexuální, heterosexuální a asexuální láska k věcem a lidem kolem nás. Hlavní hrdina Zombielandu, ostýchavý geek, ani jedno z trojího nemá, nicméně postupně vše nabývá: kamaráda nalezne ve Woody Harrelsonovi, ženu v Emmě Stone a práci v zabíjení zombíků. Zombieland zcela jistě není typickým hororem, žánrem, který zpravidla odráží noční můry v dobách hospodářských a společenských krizí (kapitalisté jako upíři z Drákuly vysávající dělníky za Velké hospodářské krize, nebo zmutované monstrum Godzilla zrozené z hirošimských traumat), nýbrž do sebe zapouzdřeným a z důvodu geekova pobývání ve virtuálním prostoru s realitou rozkmotřeným filmem, vykreslujícím iniciační fázi puberťáka na přechodu k dospělosti, tj. psychologický vývoj postavy, která se z outsidera stává insiderem. Zombieland, ona bezútěšná provizorní krajina, není pro hlavní postavu noční můrou, ale splněným snem, který si osobně vyprojektoval, včetně „desatera“ pro NE-přežití ostatních, a který přes ichformu kontroluje: disneylandem, ve kterém se přemisťuje mezi různými druhy umělých atrakcí, potká komiksového hrdinu a sám přebírá vlastnosti kreslených postaviček. Závěrečná sekvence v zábavným parku je pak takzvanou „mise en abyme“, kdy určitá minimální část díla zobrazuje a odráží jeho celek. Zombieland představuje extrémně nevybíravou podobu vzdoru mládeže vůči dospělým a světu vůbec: perverzní fantasii, v níž jsou svévolně jednající autority svrženy a suverénem se stává každý jednotlivec sám pro sebe, jak s tím např. počítá Kantova etika, díky čemuž nemusí mladík soupeřit o dívku a kamarády s ostatními, protože jsou k jeho radosti všichni mrtví, počítaje v to i ostrahu kvelbu. (-spoiler-) Žánrový předěl mezi komedií a hororem opisuje geekův osobní předěl mezi simulací a životem; vypořádání se s fobiemi mezi sebou však oba vztahy prohazuje: konečně je život krásný a smysluplný a nedávné geekovské vegetování snad nadobro zmizelým hororem. (06.11.2009)

Slávu provolávající zámořské ohlasy sice chápu, ale odmítám se k nim přidat. Zombieland totiž jede tak na půl plynu, i když by s klidem mohl 85 minut tlačit pedál skrz podlahu. Nápady ze soudku černohumorného tvůrci vysypou během úvodních titulků, aby se pak hodinu víceméně nic nedělo, dojelo se k B. M. a pak do zábavního parku. Sem tam se vzpomene popkultura (Facebook, herci, filmy), občas se přeladí do videoherního módu (jízda na horské dráze je datadisk Painkillera), ale opravdu málokdy se vynoří něco opravdu kulervoucího, co bych nevypustil z hlavy navěky a chtěl si kvůli tomu snímek pouštět znovu… na to mi vlastně stačí trailer. PS: Woody Harrelson patří k absolutně nej frajerům roku, o tom žádná. (03.11.2009)

Nikdy bych neřekla, že zombie-komedie pro teenagery mě může bavit, ale stalo se tak. Z čeho hlavně Zombieland těží, je neokoukaný přístup ke známé látce, ale co je důležité - netlačí na pilu. Komedie tam je, ale je relativně uvěřitelná, něco jako zombie film "jako ze života". Proto funguje nejen jako komedie a akční film, ale dalo by se říct, že se sem tam mihne i drama nebo rodinný film. Woody Harrelson tomu se svou rolí kraluje, Murray má naprosto geniální miniroli (perfektní hláška: "Litujete něčeho?" Bill: "Možná Garfielda") a ostatní neznámí herci jsou sympatický, což je fajn. Akční scény mě bavily, hlavně pak finále na pouti nemá chybu. Rozhodně film, co stojí za povšimnutí, už teď jsem zvědavá, jak se povede díl druhý. (07.02.2011)