Zemský ráj to napohled

Omezit existenci disidentů na chlast, sex a vězení je prostě blbost. Navíc jako komedie složená z drobných epizodek bez jakéhokoli dramatického oblouku je to prostě příliš dlouhé. Výprava interiérů vypadá pečlivě, ale „davové“ scény s hrstkou lidí jsou k smíchu (když na davy nemám rozpočet, musím si zkrátka poradit bez nich). Nevím, zda někteří herci zápasili se stínem předobrazů svých postav, ale nakonec mi z nich nejpřesvědčivější připadá Tereza Voříšková. Ale něco tak absurdního jako je striptýzová scéna matky a jejích dvou dcer se hnedtak nevidí (50%). (21.12.2009)

Myslím si, že z období socialismu lze natočit nespočet filmů se silným citovým prožitkem, ale pro mě osobně je tento film jedno velké zklamání. Film vnímám jako splácaninu o jedné rodině, kde pár jejích členů bojuje proti režimu. Bohužel toto dílo ve mně nezanechalo nic na co bych si v budoucnu vzpomněl nebo nad čím bych se zamyslel. Jediné světlé stránky byly výkony Terezy Voříškové a Ondřeje Vetchého. (08.01.2011)

Řekl bych, že objektivně dokáže tenhle film hodnotit jen ten kdo dobu okupace a normalizace zažil, což já bohužel (nebo spíš bohudík) nejsem. Jinak, ale snímkům s tímto tématem velmi fandím a věřím, že jich nikdy nebude dost. Po filmové stránce se mi to zdálo kvalitně natočené a nechápu nízké hodnocení uživatelů ČSFD. I když souhlasím, že autorky mohly klidně ještě přitvrdit a signatáři Charty 77 by si přeci jen zasloužili ještě o něco důstojnější památku. (01.01.2011)

Přestože se film snaží být jakousi neobecnou generační výpovědí, já ho tak nebral, čímž jsem si ho užil výrazně víc, než někteří okolo komentující uživatelé. Nebál bych se toho, že naše děti a děti jejich dětí si z tohoto (a jemu podobných) filmu budou dělat obrázek o komunistické vládě a době během ní. Obávám se především, že se touto minulostí už ani moc zabývat nebudou (bohužel), a když ano, učiní tak ze zdrojů dokumentů někde na ČT2 při vzpomínce na 17. listopad. Film Ireny Pavláskové, kterou sice moc nemusím, mě celkem potěšil a nijak neurazil. (12.05.2010)

Tak neprávem podhodnocený film se na čsfd hned tak nepotká. Asi by se nejdříve slušelo připomenout, že scénáristka Tereza Boučková je dcerou Pavla Kohouta, tedy že mluví ,,zevnitř". Jistě, zobrazit disidenty jen jako sexuální štvance, a determinantu štvance politického odsunout někam na druhou kolej, to je velmi neobvyklý pohled a nezapadá do kánonu, jakým si tu představujeme točit o okolnostech kolem Charty 77. Proč ale zavedený kánon neporušit? Jistě se jednou dočkáme i sitcomu z období normalizace, proč ne tedy trochu kontroverznější pohled Terezy Boučkové a Ireny Pavláskové? Jak velký vlastně musí být onen časový odstup? Osobně mám silné výhrady ke scéně, kdy matka spolu se svými dcerami předvádí striptýzové vystoupení, což je sama o sobě tak zvrhlá představa, že i kdyby to byla nakrásně pravda a Tereza Boučková takovou situaci zažila, režisérka ji nejspíš měla se zdravou sebereflexí vystřihnout, jelikož je hodně neuvěřitelná. Zbytek filmu ale funguje a vztahy byly také součástí života disidentů. Lze samozřejmě mnohé namítat proti zobrazení dramatika (podobnost s Václavem Havlem je samozřejmě nabíledni) či hamletovského herce (Pavel Kohout se takto jistě neuvidí rád, i když je maskován prvky z biografie Pavla Landovského), ovšem jinak lze Zemský ráj to napohled akceptovat, i když určitě nedosahuje autenticity Špačkových Pout či třeba sugestivního PF 77 Jaroslava Brabce. Za analýzu by jistě stály pro režisérčinu tvorbu tak typické silné postavy ženské a mdlé až připrděné postavy mužské, proti tomu lze mnohé co namítat, ale paní režisérka asi takhle vnímá svět. Irena Pavlásková prostě točí ,,ženský film". Přesto si nenechejme tenhle film podobným vyhraněným rastrem zkazit a neberme celý projekt jen jako osobní vyřizování si účtů uvnitř klanu Kohoutových. Nadhodnocuji a dávám 4 hvězdičky, cca 50 procent si tenhle originální pohled nezaslouží. I když ,,mrazivá" není tahle komedie bohužel ani trochu... (01.01.2011)