Nickyho rodina

Nejnádhernější ukázka, že síla lidskosti přežívá v nás všech a je jen třeba ji probudit. Přestože se na nás denně valí veliká spousta hrůz co se kolem nás dějí a lidé si neváží svého života tak tato skutečnost co všechno udělal sir Nicholas Winton a opravdu nemusel bylo to a pořád je něco neskutečného co člověka jistým způsobem poznamená...Prolínání všech materiálů a neskutečně zakončený dokument. Díky bohu, že existují takové zázraky! (14.03.2012)

Nikdy jsem si nemyslela, že někdy půjdu do kina na dokument, byť by šlo o hraný dokument. Dnes jsem to udělala a nestačil mi jeden kapesník. Nebyla jsem jediná komu se koulely slzy po tváři. Pane Mináč, já Vám za tento dokument děkuju. Nicholase Wintona jsem dlouho rozebírala se svou babičkou. Od ní jsem se dozvěděla, že její sousedka je jedním ze zachráněných dětí. (05.02.2011)

Troška by to trebalo rozviesť, vytýčiť centrálny konflikt - hlavná postava musí váhať, zhodnocovať. Nie je nič horšie, ako číra glorifikácia a neustála zákazka na objednávku pre určité etnikum. Pretože mám pocit, že takto, ako to bolo natočené, by muselo primeť vari aj v Hitlerovi k vyčareniu úsmevu na tvári a považovať záchranu židov za tú najhumánnejšiu vec na svete. Odosobniť sa, dokumentárne nestranne, členiť periodicky, faktograficky s nosnou dávkou osobnostnej psychológie. Lebo dávať jeden záber nacist jugendov a v druhom dokumentárne herectvá alá telenovela, tak to je vážna kontraprodukcia. Slabé tri, aj to za humanistický cit. (01.07.2015)

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)

Jo, tohle téma mě sice rozbrečí skoro vždycky - zvlášť ty původní záběry ze studia, kam si Nicholase pozvali, aby se všechny děti, které zachránil, postavily, ALE! To jsou původní záběry, za to přece hvězdy dávat nebudu. A i ta situace, která se stala za války udála, je opravdová, to si nevymyslel režisér, za to přece taky hvězy dávat nebudu. Ten film je natočenej HODNĚ špatně. Hrané části jsou vlastně skoro nechutný. Vypadají jak nějaká hraná kulisová pohádka z 80. let s rozpočtem 100,- Kčs! Jako kdyby někdo nahrál na první klapku pár scén, hodil to do počítače a přidal k tomu sépiový efekt. Hrůza, hrůza, hrůza! Nechápu, že něco takovýho mohlo projít. A výběr herců? To snad ani komentovat nebudu. Ale jednu připomínku si opravdu neodpustim - ta šílená herečka, která hraje jedno z dětí, holčičku, kterou si vyberou rodiče, už mě vážně štve! Její otec pracuje v televizi a očividně svou nechutnou malou dceru, která neuvěřitelně přehrává a s prominutim je mi z ní na blití, cpe do každýho druhýho filmu, dokumentu, rozhovoru, reportáže, prostě VŠUDE! A když se tam ten její ksicht objevil během pěti minut na fotce a v záběrech asi padesátkrát, tak jsem měla chuť televizi vážně vypnout. Musím zjistit, jak se jmenuje, a pak to sem dopíšu. Další věc, která byla naprosto hrůza - TEN KONEC! Poslední třetina filmu je totiž naprosto, ale naprosto totálně zbytečná, vykalkulovaná a trapná. Proboha! Ty mobily v sále a podobně, to se mi chtělo taky brečet, ale trapností a studem nad tim, jak tohle v tom dokumentu vůbec může být! Suma sumárum, jediné, co mi na tom filmu připadalo dobré, je to téma, protože mě zajímá. Jenže to téma existuje i bez tohodle dokumentu, není to nic nového a nepřináší to originální úhel pohledu. Diváka to sice rozbrečí, ale za to nevděčíme filmařskému umění, ale tomu, že ta situace opravdu smutná byla. Neskutečné zklamání. Pět hvězd jsem dala filmu Všichni moji blízcí, ale tomuhle asi nemohu dát víc než 2. Kdyby tam nebyl ten trapnej konec, tak asi dám 3. A úpně nejlepší jsou tady ty komentáře pokryteckejch pětihvězdičkářů, co píšou, že ti, co nedají plný počet hvězd, nemají srdce. Taková kravina, to snad ani neni možný. Snad se tu hodnotí to, jak je natočenej ten dokument! A ne to, co Winton udělal, to samozřejmě na 5 hvězd je! P.S.: Do toho dabingu schválně vybrali jen herce z Všichni moji blízící? Další věc, která mě štve. Vždyť dokumenty se nechávají s titulkama... (15.03.2012)