Nickyho rodina

Dnes již známý příběh zachránce 669 československých židovských dětí, který je i bez filmového zpracování sám o sobě silný a dojemný. Nickyho rodina je perfektně natočený a výtečně pojatý dokument, který kombinuje autentické záběry s hranými, do snímku promlouvají i skutečné osoby, jichž se příběh týká. Pochválit musím rozhodně také hudební složku! na závěr stačí jen dodat: Bůh dej Nicolasi Wintonovi ještě dlouhý život! (15.04.2014)

Je fakt, že Mináčovi patří dík za to, že Wintona de facto objevil pro naše končiny. Všeho ale moc škodí a obávám se, že už definitivně ztratil nadhled, který měl v předchozí Síle lidskosti. Nickyho rodina nepřináší vlastně nic nového a je to jen prodloužená verze předchozího. Tentokrát mi ale přišlo, že je tam hodně vaty a hlavně ten konec je už šíleně natahovaný. Chápu paralelu mezi Wintonem a těmi dvěma Slováky v té Kambodže, ale nevím, jestli bylo nejšťastnější je tam dát. Mně už to tam moc nesedlo. Navíc mi to od začátku přišlo až okatě dojemné, což je dáno celou skadbou dokumentu, některé záběry jsou prostě o chlup delší, hudba moc srdcebolná, hraje to strašně na city zkrátka. Jinak je ale fajn, jak se tu pracuje s informacemi. Moc se mi ani nelíbily ty hrané sekvence, ty mi přišly zbytečné. Jinak české znění fajn, hlasy výborné, jen mám problém s Bohdalovou, kterou mám tak nějak už spojenou s těmi večerníčky, ale to je možná jen můj problém. Poctivý dokument, který ale nepřináší nic nového a místy se táhne. Možná v televizi bude vypadat líp. 60% (20.01.2011)

Mám velké štěstí, že jsem ze Základní školy v Kunžaku, která požádala pana Wintona o propůjčení jeho jména, a že jsem ho mohl osobně vidět, když přiletěl k nám do školy a poslouchat ho. Je to neobyčejný člověk. Vyprávěl nám o sobě, jako o obyčejném člověku, který pomohl pár lidem. A přesně tak, je natočen i tento dokument. Je natočený skromně a hlavně ve směru lidskosti. (24.02.2012)

(46. MFF KV / závěrečný film - letní kino). Ten nejsilnější zážitek mě čekal na závěr festivalu. Viděno naštěstí v originálním znění s titulky (dabovaný trailer do češtiny vypadá opravdu hrozivě). Kombinace dokumentu, hraných scén a archivních filmových záznamů mě mile překvapila a působila naprosto přirozeně. Jeden z mnoha momentů, který mě dostal: ,, ... Po příjezdu do Osvětimi je hned poslali do plynu. Když se svlékali, ve vězeňském komandu, které mělo na starosti odklízení mrtvol, pracoval jejich rodinný přítel. Ten paní Weberové řekl: "Toto je plynová komora. Prosím, až budete uvnitř, sedněte si do kouta a začněte zpívat, při zpěvu se více nadýcháte plynu a zemřete rychleji, a ne s takovými bolestmi." A ona s dětmi v té plynové komoře začala zpívat Wiegalu – ukolébavku, kterou napsala v Terezíně ...,, / Hodnocení: 90%. (15.07.2011)

Veľmi pútavo nakrútený dokument o jednej neznámej historickej udalosti v rámci udalostí globálnych. Mináč chytro začlenil do filmu aj hrané pasáže, pretože tie ho oddeľujú od väčšiny dokumentov nielen slovenskej produkcie a robí ho diváckejším. Osobne mám ale dojem, že tempo po polovici na čas trochu upadne a film sa stáva monotónnym, silný a dlhší záver je ale veľmi emotívny v tom dobrom zmysle slova. No a neviem či bohužiaľ, ale bude vždy aktuálny. V každej dobe je totiž stále komu pomáhať a ak by každý začal od seba a vzal si príklad z Wintona, svet by bol asi krajším miestom. Budiž toho zachránení ľudia a ich potomkovia dôkazom. Asi toto by sme si mali zo snímky zobrať v prvom rade. (08.05.2018)