The Picture of Dorian Gray
Obsahy(1)
Moderní a novátorská adaptace stejnojmenného klasického díla z pera Oscara Wilda opět zobrazuje mladého a nevinného chlapce, který v konfrontaci se zlem, v tomto případě ztělesněném cynickým přítelem Harry Wottonem, podléhá. Nechá se namalovat a tím zároveň zpečetí svůj osud. Přestane stárnout a všechny šrámy, ať těla či duše, se nyní projektují už jen na pomalované plátno. Zlo ho postupně pohlcuje. Režisérské taktovky se chopil tehdy debutující David Rosenbaum, Doriana Graye ztvárnil Josh Duhamel a podlého Harrho Wottona Branden Waugh. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Pokud jste stejně jako já četli slavný román od Oscara Wilda, museli jste být tímto zpracováním doslova pohoršeni. Nejen, že Dorianova podoba ani trošku nepřipomíná popis knižní, ale i samotný fakt, že slavný obraz „věčného mládí“ byl namalován na skále u moře a blonďatý Dorian je oblečen v plavkách svědčí o tom, že autor si s vystihnutím předlohy hlavu opravdu nelámal. Myslím, že po tomto úvodu už vás ani moc nepřekvapí, že slavný malíř Basil se v tomto filmu stává ženou a pro dovršení celé této „komedie“ se na konci vdává za Harryho Wottona. Kdybychom ovšem pominuli celý tento nesmyslný děj, musím podotknout, že ani herecké výkony nebyly nijak oslnivé a prostředí, ve kterém byl film natočen se také vůbec nehodil. Film na mě působil jako pořádná slátanina. ()
Oscar Wilde by si zasloužil propracovanější a zasvěcenější filmovou adaptaci. Je chvályhodné, že si Dave Rosenbaum vybral ke své režijní prvotině provokativní hédonizmus Obrazu Doriana Graye. Wildeovo literární dílo má mnoho duši jitřících a zajímavých zákoutí, ale Rosenbaumovo pojetí je mizerné a povrchní. Nedokáže si vychutnat psychologické dopady, rozmělnil charaktery a vše se pokouší zachránit pronikavě světáckými výroky a knižními monology. Bez prožitku a nezúčastněně zobrazuje psaný text. Rosenbaum chtěl zachytit podmanivost hédonizmu a přitom sám svým filmovým výtvorem náznaky vlastního hédonizmu vraždí. Zobrazované prostředí vyšší vrstvy může vyvolávat otázky, kde končí hédonizmus a kde již začíná dekadence, ale nic z toho se nekoná. Hlavní postavou hédonistické selanky je Dorian Gray (Josh Duhamel), bohatý sirotek aristokracie. S lehkomyslným potěšením přijímá cynický hédonizmus za své poslání a v rozmarech slastí ochutnává život ze všech stran. S touhou pokořit a zvítězit. Nejzajímavější knižní postavou je urozený Harry Wotton (Branden Waugh), leč zde je jeho hédonistický světonázor rozdroben a sžírán vlastním svědomím do nicotnosti zamýšlené působivosti. Hlavní ženskou postavou je Basil Ward (Rainer Judd), idealistická mladá žena v pohledu na život a souznění duší. Tím se ztratila homosexuální nejednoznačnost a zbyla jen obyčejná chlípnost. Z dalších rolí: naivně důvěřivá, mladá a pohledná operní pěvkyně Sibyl Vane (Darby Stanchfield), Sibylin bratr a mstitel James Vane (Brian Durkin), či svobodomyslná Harryho manželka Laura Wotton (Julie Amos). Wilde a jeho pohled na život uspokojuje mou zvídavou duši, Rosenbaum mi svojí adaptací dává naději a víru ve vlastní schopnosti. Škoda času, když film se spíše podobá německým adaptacím uslintané romantiky ala Rosamunde Pilcher. Škoda. ()
Je to hanba.Nemôžem uveriť,že niekto mohol takto sprasiť a sprzniť toto významné a veľmi známe dielo od Oscara Wildea.Tí dvaja pajtáši vôbec nemali v tomto filme čo hľadať.Sú vhodný tak akurát do nejakého filmu o buzikoch.Tie dialógy,ktoré medzi sebou viedli,boli fakt úžasné.Tie drísty,to neuveriteľné kvákanie o ničom,blondín-debilko ako Dorian Gray,Henry-ďalší slizky ksicht,maliarka-nesympatická ženská,niečo tak hlúpe sa nedá tak ľahko vidieť.Režisér mi nie je známy,najradšej by som ho hodil do hnoja a nepustil k vode aby sa nemohol umyť,nech smrdí tak ako aj tento film ktorý stvoril,boha jeho.Chudák Oscar Wilde,keby ešte žil,tak toto by ho určite porazilo. ()
Mívám ve zvyku u filmu charakterizovat pět jakoby jednotlivých linií. Herecké výkony, hudbu, příběh, psaný scénář a charakteristika samotné hlavní postavy. Někdy se objeví i šestá linie a to sice, když jsem četla knižní předlohu. Stává se, že se charakteristika dvou linií shoduje, pak je hodnocení a vyjádřit celkový dojem o něco snazší. U Obrazu Doriana Graye to bylo velmi snadné. Už samotná hlavní postava mi vnukla myšlenku, psát si kusé poznámky k jejímu charakteru. Tyto poznámky se ovšem (bohužel) ztotožnují ke všem pěti liniím. Tohle jsou ony - povrchní, nesourodý, nesympatický, předvídatelný, chatrný, starý, jednotvárný, přehnaný .. K filmu jako celku bych dodala jen dvě další poznámky - nesmyslně kapitolované a vložené citáty byly naprosto nehodící se k "malosti" celého díla Davida Rosenbauma. Veliká škoda mého času. ()
All bad art is the result of good intentions. 1) David Rosenbaum se ve svém režisérském debutu zřejmě rozhodl, že starý dobrý Wilde už nevyhovuje a je třeba ho kapku předělat. Pokud by zůstalo u odbarvení vlasů na blond 32letého představitele hlavní role Joshe Duhamela, tak bych i zatleskal. Joshovi to sluší o to víc, o co horší je herec. Ani obsazení 31letého Brandena Waugha do role přítele Harryho mi nejde proti srsti. 2) Problémy mám s nepovedeným scénářem (taky Rosenbaum), který zachovává Wildovy bonmoty, aniž by je doprovodil svižnějším dějem a akcí. 3) Se silnými rozpaky jsem sledoval proměnu malíře Basila Hallwarda v Basil Wardovou. Dílo se silným homosexuálním podtextem (nehledě ke změnám, které sám Wilde ve druhém vydání v roce 1891 v knížce udělal) se tak změnilo v pěknou supermarketovou heterosexuální povídačku a připomíná salónní konverzačku, pravda velmi typickou pro Wilda obecně, ale rozhodně nepatřičnou v případě Doriana Graye. 4) V tomto kontextu pak už nepřekvapí ani pravoslavná svatba, nezřetelné časové ukotvení příběhu či označení celé věci za horor. 5) Jestliže Parkerovu filmu z roku 2009 vytýkám nedostatek wildeovství, co mám říci tady? Snad jen, že There is no such thing as a moral or an immoral book. Books are well written, or badly written. That is all. ()
Galéria (6)
Fotka © American World Pictures
Reklama