Hodina pravdy

A tak už je tady i tento velký rodinný zábavný pořad. Ze začátku mě to docela i bavilo, ale postupem času jsem to přestal sledovat. Myslím si, že by to ČT měla zavčas ukončit. Je to už nuda. Svoboda přijde do baráku a ptá se, co chce vybraná rodinka vyhrát. Je zajímavé, že rodiče vždy chtějí automobil. Lidi, proboha, ušetřete vzduch od smogu:-). Už takhle se nedá dýchat. Máte přece nohy. A děti si přály PC. Kam ta doba spěje:-) Také mě vadily některé úkoly, které byly nesplnitelné a na druhou stranu zase jiné, které byly lehké. Jelikož úkoly byly vědomostní a dovednostní, tak já bych se přiklonil více na stranu těch dovednostních. Bylo dobré, že to vždy předvedl přivolaný odborník. Líbilo se mi i, jak vybraný člen rodiny natáčel trénink. Některé pasáže byly velmi vtipné. Po dobu plnění úkolu hrála napínavá melodie, která mě dokázala udržet v napětí. Ale jelikož jsme Češi, tak si myslím, že skoro každý divák, který sledoval plnění úkolu, si přál, aby se úkol nepodařilo splnit:-( K moderátorovi pořadu žádnou výtku nemám. Bylo od něj velmi sympatické, že rodinám fandil a prožíval s nimi radostné i smutné okamžiky. Hodnocení je tím pádem pro mě průměrné. Takže 55% a ani kapku navíc. (31.01.2009)

Další z řady televizních pořadů, u kterého se dá strávit příjemný večer s rodinou. Není to sice žádná špica, ale nenudil jsem se u toho. Je ovšem pravda, že nevyrovnanost jednotlivých dílů (co se těžkosti zadaných úkolů týkalo), mě taky pěkně štvala. Ještě doteď si pamatuju, jak museli trhat ubrusem, aby na stole zůstali příbory, sklenice atd…Otec to pak doma taky zkusil a zničil skleněnou vázu, kterou matka dostala už ani nevím od koho… (08.02.2012)

Ale tak, dívat se na to dalo. Akorát úkoly byly občas dost nevyvážené viz. cokoli co se stačilo naučit zpaměti (vlajky, zvuky ptáků, cokoli), na což by stačilo průměrnému studentovi den až dva přípravy, na druhé straně dovednostní vylomeniny, kde si i po několika letech tréninku nemůžete být jistí, že to zrovna "na vaši hodinu pravdy" vyjde. A homevideo z týdenního tréninku bych často taky nemusel, pro jeho trapnost, vidět. (19.01.2011)

Ano, soutěž má některé chybičky na kráse (občas docela vtíravý a za každou cenu "humorný" Svoboda s blbými kecy, někdy je fakt dost suchej, a to mám suchý humor i rád), ale je to jedna z mála soutěží na kterou se dívám skoro pravidelně a na kterou se těším. Navíc to je v poslední době jedna z mála soutěží, kde soutěžící nejdou proti sobě a kde není jejich účelem někomu se zalíbil, zaujmout ho svým "charismem", vlezdoprdelectvím, vzhledem atd., jako v jiných soutěžích (superstar, big brother atd., atd.) Prostě a jednoduše - dostanou úkol a buď ho udělají, nebo ne, o jejich výhře nebo prohře nerozhoduje nikdo jinej, než jen oni sami. Občas až zírám, co jsou lidé schopni se za týden naučit a zvládnout. Jako divák patřím k těm, co soutěžícím výhru přejí, v tomhle nemůžu být škodolibý z jednoho prostého důvodu - tady si tu cenu fakt musí dost často tvrdě vybojovat - mnohdy v potu, bolesti a modřinách. pokaždé odhaduji, zda bych daný úkol za ten týden zvládl, občas zjišťuji, že bych Svobodovi řekl asi rovnou, že na to seru, ať na nás za týden nečekaj (učit se např. nějakých 70 árií a duetů z oper, poznat je, zapamatovat si jejich název a ještě kdo je složil, o to bych se snad ani nesnažil). Je to taky asi jediná televizní soutěž, do které bych byl ochoten jít. (12.09.2009)

Celkem napínavá rodinná soutěž. Ceny v obrovských hodnotách už jsou navezeny do studia, rodinka na ně kouká a pak se pustí do úkolu, kde jedna malilililililičkatá chybička může každou chvíli rozhodnout, že ty věci poputují zpátky do skladů. Líbila se mi i průběžná videa z tréninků. Rodiny si je točily samy a často byla opravdu vynalézavá a vtipná. (05.10.2014)