Návrat Temného rytiera

Monumentální film. Možná až moc. Byl jsem z něj vyčerpaný, jako kdybych musel tři hodiny na zádech nosit Banea. The Dark Knight Rises má obrovský záběr, sleduje asi miliardu různých postav, přičemž přesnou síť motivací a vztahů mezi nimi film nepředkládá úplně přehledně (alespoň napoprvé). Ve své přepálené šíři se tak musí spoléhat na různé zkratky a skoro až oslí můstky (někdo někam vždycky přijde, někoho tam potká - aniž by bylo jasné, jak ví, že tam ten někdo je - něco zásadního řekne a jede se dál - a za chvíli znova). Patetických proslovů požehnaně (o tom motivu s autobusem plných sirotků se ani nezmiňuju). A vůbec, on celý ten Baneův plán a způsob jeho provedení a fungování mi přijde dost pofidérní. Jasně, pořád je to (jen) "komiksový film" a podobné "komiksové" zvraty, motivy a dialogy se daly najít i v předchozích dvou dílech, ale teď je tu toho tak nějak moc a s Nolanovým jinak velice realistickým pojetím se to docela dost tluče. Technicky je film samozřejmě bezchybná první liga. Nejvíce pozornosti se konečně dostává postavě Bruce, takže jako závěr "jeho" trilogie to ve vší té osudovosti a epičnosti funguje dobře (8/10). Jako samostatný díl to ovšem drobet drhne. Tož Christophere, za dva roky nashle u něčeho menšího, dík. PS: Samozřejmě je velmi pravděpodobné, že napodruhé se ten film bude jevit soudržněji, komplexněji a přehledněji (jak je u Nolana zvykem), ale aktuálně nemám příliš chuť tuhle tíhu absolvovat v brzké době znova... (01.08.2012)

Nolan se nás za pomoci supermonumentální hudby snaží přesvědčit, že tohle je to největší žrádlo. Pro mě to je možná právě až moc nafouklé. Batmanovská mytologie mi nikdy nepřirostla úplně k srdci, takže se mnou ty zvraty zase tak moc neházely. Navíc ten Baneův cíl, připomínající francouzskou revoluci mi přišel úplně divnej a zbytečně složitej. Přesto jsem se nenudil ani chviličku. Bane má superpřetuněnej hlas a přechozím dvoum záporákům se vyrovná. Každopádně se mi moc líbila scéna, když Batman dostal přes držku. Stačilo natočit normální bitku bez hudby a najednou působil, jak unavená, slabá sračka. Nolan je šikula. Btw Alfréd zase totálně vládne. (13.01.2013)

Místy nadpozemské, jinak mistrovské a znamenité. Komiksová podívaná, která je bombasticky revoluční. V tomhle je Nolan nedostižný a v tomhle směru nepřekonatelný (současný vrchol mezi režiséry). Hans Zimmer (bůh melodie) vytvořil pro každou hlavní postavu tón, který bude ve mě rezonovat navždy (hudební linka je akčně prošpikovaná do kosti diváka, který je ohromen). Nolan, který se tak důsledně vyhýbal uplatňování všech komiksových konvencí, kterým se tak rád uchyluje. Vlastně ani nemůže jinak, pokud chtěl, aby jeho vyprávění neskončilo tragicky a obsahovalo prvek naděje. Epický velkofilm, který možná nemá přesah, jaký mu někteří jeho fanoušci přisuzují, ale co se týče filmařiny, je imaginárně vytvořený. Velkolepé finále. (18.11.2012)

Ačkoli snímek TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL osobně považuji za Nolanův nejslabší, současně jej vidím jako velmi důležitý pro pochopení celé batmanovské trilogie v souvislostech Nolanova konceptuálního přistupování ke kinematografii. Jestliže totiž v ostatních filmech podřizuje náměty své poetice, v batmanovské trilogii podřídil svou poetiku námětu. V jejím závěrečném díle TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL přitom toto pojetí dovádí do podoby, kterou sice na jednu stranu lze - jak vysvětluji zde - označit za vnitřně rozpornou a film za strhující spíše v jeho v částech než jako celek, ale na druhou stranu jeho paradoxnost vyplývá z obdivuhodné ambicióznosti vypravěčského konceptu a zároveň nabízí nový pohled na celou trilogii coby debatu o superhrdinství. (23.08.2020)