Návrat Temného rytiera

Chraplal versus chrchlal. Temný rytíř povstal a já si nalhával, že si kvůli tomu na zadek nesednu, ale… Sedl a to pořádně. Finále trilogie, jemuž lze vytknout snad jediné. Na rozdíl od Temného rytíře, který dokázal najít vlastní cestu a nebýt klasickým hollywoodským pokračováním, tak závěr trilogie již tímto syndromem trpí; a to především v závěrečné třetině. Je to prostě to samé co Temný rytíř, ale v epičtějším, osudovějším, velkolepějším, blbějším i přepálenějším balení, během kterého Nolan honí možná až moc zajíců najednou. Méně bývá mnohdy více, ovšem v tomto případě jde o výjimku potvrzující pravidlo, jelikož i přesto nejde o horší film než-li dvojka a to z důvodu, že tentokrát již Bruce Wayne (potažmo jeho alter ego) není „tak nějak navíc“ a v hlubokém stínu tria Joker, Dent, Gordon, ale hraje jasný prim (byť dobře půl filmu absentuje); a díky tomu fungují emoce a díky nim následně funguje úplný závěr závěrečné části TAK výtečně i navzdory tomu, že vlastně nikdo nezaplatí cenu nejvyšší. Což působí až nepatřičně. Jednička však zůstává nepřekonána, ne že by byla o tolik lepší, ale jako jediná nesere mramor. PS: A případnou čtyřku vzhledem k nastolenému trendu může točit snad jedině Michael Mann. (26.07.2012)

Nolan se nás za pomoci supermonumentální hudby snaží přesvědčit, že tohle je to největší žrádlo. Pro mě to je možná právě až moc nafouklé. Batmanovská mytologie mi nikdy nepřirostla úplně k srdci, takže se mnou ty zvraty zase tak moc neházely. Navíc ten Baneův cíl, připomínající francouzskou revoluci mi přišel úplně divnej a zbytečně složitej. Přesto jsem se nenudil ani chviličku. Bane má superpřetuněnej hlas a přechozím dvoum záporákům se vyrovná. Každopádně se mi moc líbila scéna, když Batman dostal přes držku. Stačilo natočit normální bitku bez hudby a najednou působil, jak unavená, slabá sračka. Nolan je šikula. Btw Alfréd zase totálně vládne. (13.01.2013)

Příliš mnoho trumfů v Nolanových rukou, ze kterých se pak sype nejen Gotham, ale celý ten pečlivě budovaný domeček z karet. Druhá půlka sleduje nejen Banea, ale i Nolana, kterak se opájí svou mocí. Všechno mu vychází, nikdo ho nedostane a pýcha, jakkoliv zasloužená, prostě předchází pád. V tomto případě jen o pár schůdků pod pódium dokonalosti, ale i tohle zavrávorání mnohé zamrzí. Batman opět vládne komiksovému nebi a navíc dává DC do ruky okovanou rukavici. Všechny marvelovky jsou oproti dějové šíři (a občas, bohužel opravdu jen občas, i hloubce) batmaní trilogie pouze hodně barevnými hračkami. Je s nimi legrace, ale jednou z nich prostě vyrostete. O to větší jsou ovšem nároky na to, co přichází po nich... (19.07.2012)

THE DARK KNIGHT RISES má určitě nejlibovějšího a jednoho z nejděsivějších padouchů všech dob (včetně Nolanovy Batman série), pro mě svojí hrůzou a takřka nesmrtelností srovnatelného i s monstrem z ALIEN. Ale koncepčně se TDKR nepovedlo tolik jako předchozí THE DARK KNIGHT, protože zatímco předchozí díl byla naprosto semknutá a ultimátní jízda. TDKR při svých 164 minutách nedrží zdaleka tak dobře dohromady a spirituální reunion Bruce Wayna je jednou velkou fackou divákovi, která nebyla nutná. (30.07.2012)

Nolan to rozseknul a nakonec dovedl svého Batmana důstojně do finále... ale zdaleka ne tak vyváženě a setrvale kvalitně jako se mu to dařilo držet v prvních dvou dílech. Nedokážu pochopit, co přimělo poctivého architekta začít magořit způsobem motajícím Batmana, prapodivný anarchistický konstrukt jménem Bane alias svědomí naší směšné hnijící společnosti s ještě prapodivnějším a nerealističtějším modelem toho jak by to asi na tom Manhattanu fungovalo, kdyby se skutečně stalo to co v tomhle filmu, a nádavkem ještě regulérní úlet aka Scarecrow/Robespierre (včetně gigantického soudního stolce;)) a výsměch všem divákům v ratingu PG-13 (chrabří policisté se hrnou s holýma rukama úzkou ulicí proti militantním anarcháčům - jinak ovšem profesionálním zabijákům - s útočnými puškami a pár těžkými vozidly, a nejenže vítězí, ale těch několik heroicky padlých umírá zřejmě na infarkt, protože krev nevidno - a to je jedna z poměrně důležitých postav zabrána téměř v detailu...). Temný Rytíř byl inteligentním, temným a osobním thrillerem, kterému po stránce logiky nešlo nic vytknout. Tady se i přes nezvykle dlouhou stopáž musíme dívat na to, jak se hlavní hrdina zničehonic s veškerou výbavou (kterou předtím neměl) zhmotní na "nejnedobytnějším místě na světě", a ještě k tomu pronese stupidní buddy-movie hlášku... což jen tak BTW provádí v konfrontacích s lahůdkovým černou kůží obepnutým zadečkem Kočičí Slečny celý film, a rozhodně to ničemu neprospívá. Jenže věc má "z marxistického hlediska" ještě druhou stránku. A tou je - samozřejmě kromě brilantních hereckých výkonů Christiana Balea (dobře, u něj jen po lehce nadpoloviční většinu filmu), Michaela Cainea, Garyho Oldmana, Toma Hardyho (ten Baneův hlas je neskutečný) i Josepha Gordona-Levitta - to, že závěr v emocionální rovině naprosto dokonale funguje a dává divákovi (nebo alespoň mně) ten správný pocit comicsové osudovosti... a naděje. A co na tom, že se Nolan po zkušenostech s Inception rozhodl poslední Caineův záběr dovést do úplného konce, aby vznikalo méně pochybností:) Když zadunělo další z Zimmerových témat v posledním záběru v jeskyni, byl jsem ochoten odpustit Nolanovi úplně všechno... asi na pět sekund;) The Dark Knight Rises tak pro mě bude ukázkou dokonalého řemesla s občasnými trestuhodnými výkyvy v kvalitě scénáře, která sice (ta ukázka) nedosáhla mistrovské úrovně druhého dílu, ale přesto dovedla trilogii, která nemá ve světě filmu mnoho srovnání, do finále, jaké si zaslouží. 80% a nelituju ani jediné koruny za lístek do kina. (13.11.2012)