Návrat Temného rytiera

Ačkoli snímek TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL osobně považuji za Nolanův nejslabší, současně jej vidím jako velmi důležitý pro pochopení celé batmanovské trilogie v souvislostech Nolanova konceptuálního přistupování ke kinematografii. Jestliže totiž v ostatních filmech podřizuje náměty své poetice, v batmanovské trilogii podřídil svou poetiku námětu. V jejím závěrečném díle TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL přitom toto pojetí dovádí do podoby, kterou sice na jednu stranu lze - jak vysvětluji zde - označit za vnitřně rozpornou a film za strhující spíše v jeho v částech než jako celek, ale na druhou stranu jeho paradoxnost vyplývá z obdivuhodné ambicióznosti vypravěčského konceptu a zároveň nabízí nový pohled na celou trilogii coby debatu o superhrdinství. (23.08.2020)

Po překvapivě civilní dvojce už jaksi nečekáte autobus plný malých sirotků, patetické proslovy o dospívání či roztrhanou americkou vlajku. Aura bratrů Nolanů si žádá přeci jen víc. Pokud si dvojka vyloženě říkala o ideologickou interpretaci, tak ve trojce se jí vyhnout nelze a samotný film jako politický komentář k současné Americe je vlastně dost k pláči. Stačí se podívat na film optikou problematiky "Occupy Wall Street", vlastnění zbraní, zahraniční politiky či nedejbože třídního boje, a je hned jasné, na které straně Batman stojí - kapitalistický systém bránící soudobý establishment. Takže i kdyby byl nový Batman dechberoucí titánským dramatem, a to jakože není, i kdyby se stokrát stavěl na hlavu, tak selhává v tom nejpodstatnějším, a to v samotné myšlence. (26.07.2012)

Není to lepší, než Temný rytíř, sérii to ale skutečně zakončuje více než důstojně. The Dark Knight Rises možná po svém skončení nerezonuje tolik, jako jeho předchůdce, v jednotlivých momentech jsou ale bezmoc, chaos a nejistota tak hmatatelné, jak to jenom jde. Nolan opět jde dost na dřeň a i když by zážitek mohl být ještě o něco sugestivnější, pod kůži se zaryje i tak. Závěrečná montáž a symbolické předání žezla hrnou slzy do očí. (26.07.2012)

Nolan to rozseknul a nakonec dovedl svého Batmana důstojně do finále... ale zdaleka ne tak vyváženě a setrvale kvalitně jako se mu to dařilo držet v prvních dvou dílech. Nedokážu pochopit, co přimělo poctivého architekta začít magořit způsobem motajícím Batmana, prapodivný anarchistický konstrukt jménem Bane alias svědomí naší směšné hnijící společnosti s ještě prapodivnějším a nerealističtějším modelem toho jak by to asi na tom Manhattanu fungovalo, kdyby se skutečně stalo to co v tomhle filmu, a nádavkem ještě regulérní úlet aka Scarecrow/Robespierre (včetně gigantického soudního stolce;)) a výsměch všem divákům v ratingu PG-13 (chrabří policisté se hrnou s holýma rukama úzkou ulicí proti militantním anarcháčům - jinak ovšem profesionálním zabijákům - s útočnými puškami a pár těžkými vozidly, a nejenže vítězí, ale těch několik heroicky padlých umírá zřejmě na infarkt, protože krev nevidno - a to je jedna z poměrně důležitých postav zabrána téměř v detailu...). Temný Rytíř byl inteligentním, temným a osobním thrillerem, kterému po stránce logiky nešlo nic vytknout. Tady se i přes nezvykle dlouhou stopáž musíme dívat na to, jak se hlavní hrdina zničehonic s veškerou výbavou (kterou předtím neměl) zhmotní na "nejnedobytnějším místě na světě", a ještě k tomu pronese stupidní buddy-movie hlášku... což jen tak BTW provádí v konfrontacích s lahůdkovým černou kůží obepnutým zadečkem Kočičí Slečny celý film, a rozhodně to ničemu neprospívá. Jenže věc má "z marxistického hlediska" ještě druhou stránku. A tou je - samozřejmě kromě brilantních hereckých výkonů Christiana Balea (dobře, u něj jen po lehce nadpoloviční většinu filmu), Michaela Cainea, Garyho Oldmana, Toma Hardyho (ten Baneův hlas je neskutečný) i Josepha Gordona-Levitta - to, že závěr v emocionální rovině naprosto dokonale funguje a dává divákovi (nebo alespoň mně) ten správný pocit comicsové osudovosti... a naděje. A co na tom, že se Nolan po zkušenostech s Inception rozhodl poslední Caineův záběr dovést do úplného konce, aby vznikalo méně pochybností:) Když zadunělo další z Zimmerových témat v posledním záběru v jeskyni, byl jsem ochoten odpustit Nolanovi úplně všechno... asi na pět sekund;) The Dark Knight Rises tak pro mě bude ukázkou dokonalého řemesla s občasnými trestuhodnými výkyvy v kvalitě scénáře, která sice (ta ukázka) nedosáhla mistrovské úrovně druhého dílu, ale přesto dovedla trilogii, která nemá ve světě filmu mnoho srovnání, do finále, jaké si zaslouží. 80% a nelituju ani jediné koruny za lístek do kina. (13.11.2012)

Teprve až po druhém zhlédnutí jsem plně pochopil a docenil to, proč Nolan po vzývané dvojce otočil kormidlo a opět zajel do komiksových vln, podobně jako u prvního dílu. Trojka totiž víc než cokoliv jiného především uzavírá trilogii. Chápu ty zklamané ohlasy, které čekaly něco ve stylu vtipného anarchistického magora Jokera, ale výtky o mizerném odvyprávěném příběhu neberu ani omylem. Slovní spojení ‚monstrózní epika‘, které mnozí kolem používají, se totiž na tohle hodí jak nic jiného. Nekompromisní Bane hrubou silou sráží Gotham na kolena, aby jej před tím, než mu dá ochutnat smrt, přinutil trpět. Stejně tak jako jeho strážce v černé kápi. Tohle není od bratrů Nolanových vyjádření jejich světonázoru, tohle je kritika všech, pro které je myšlenka sociální spravedlnosti politickou modlou. A proto, než poslední atom dokončí štěpnou reakci, je třeba povstat fyzicky, ale hlavně duchovně. A to je motor celého filmu, který buduje Nolanovo precizní vyprávění, které funguje jak v dialozích postav, tak v překvapivě střídmé, ale výborně surové akci. To vše pak už jen skvěle doplňuje Zimmerova hřmotná hudba, bez které by ten film fungoval o třetinu méně. Pokud tohle chce u Warnerů někdo restartovat, měl by už teď přemýšlet o změně povolání. PS: Christopher Nolan je spolu s Davidem Fincherem nejlepším filmovým vypravěčem své generace. Bez debat. (27.07.2012)