Návrat Temného rytiera

Všem comicsovým superhrdinům je patrně známa má neuvěřitelná fyzická kondice, protože při mém potulování nočními ulicemi mezi kudlami kriminálních živlů mi žádný z nich nikdy nepřiletěl na pomoc. Přesto na reinkarnaci Batmana věřím, jsem si plně vědom toho, že pan Nolan při posedávání na režisérské stoličce chyby nedělá a proto fandím všemu, co doposud natočil. Tentokrát však chybně předpokládal, že si oba skvělé předchozí díly budu podrobně pamatovat nebo se na ně v rámci samostudia znovu podívám. Jenže já jsem to nestihl a má chatrná paměť mi dovolila pouze spekulovat o genialitě tohoto snímku v kontextu předchozí tvorby. Po případném absolvování kompletního batvečera v domácím batkině možná změním názor, ale zatím považuji tento snímek za nejslabší část trilogie. (11.01.2013)

THE DARK KNIGHT RISES má určitě nejlibovějšího a jednoho z nejděsivějších padouchů všech dob (včetně Nolanovy Batman série), pro mě svojí hrůzou a takřka nesmrtelností srovnatelného i s monstrem z ALIEN. Ale koncepčně se TDKR nepovedlo tolik jako předchozí THE DARK KNIGHT, protože zatímco předchozí díl byla naprosto semknutá a ultimátní jízda. TDKR při svých 164 minutách nedrží zdaleka tak dobře dohromady a spirituální reunion Bruce Wayna je jednou velkou fackou divákovi, která nebyla nutná. (30.07.2012)

Mizerně odvyprávěné, plné patosu s tvůrčí nabubřelosti a - co je nejhorší - s odpudivým světonázorem. Jeden z nejhorších blockbusterů, o němž netuším, co tím chtěli Nolanové říct. Ale vypadá to hezky, to nepopírám. Po TDK, který mám, i přes zjevné chyby, velice rád, se jedná o veliké zklamání. Nolan si vzal až příliš velké sousto a TDKR je prakticky to samé, co Spider-Man 3 pro Raimiho. Jen s tím rozdílem, že pod přívaly velkých slov, dramatických gest a apokalyptických vizí není vidět, jak je to směšný a primitivní film. (01.08.2012)

V úvodní scéně je divák svědkem eskortování dvou zajatců letadlem kamsi do vězení. Muži mají pytle přes hlavu a velitel eskorty se pokouší jednoho z nich psychicky zlomit a patrně přimět k výpovědi. Otevře dveře, strhne zajatce na kolena čelem k bezedné rozevřené hlubině, která dokáže vyděsit nejen ty, co trpí fóbií z výšky. Automaticky bych očekával, že dalším krokem bude stržení pytle, vždyť jinak ten čin nedává smysl. Nestalo se tak. Účelem onoho pytle nebylo znemožnit vězni orientaci, ale překvapit stráž a především diváka momentem odhalení identity zajatce. Ve světě nolanovské batmanovské trilogie je totiž vše dělané pro momentální efekt, nelze v něm najít nějakou logiku a funkčnost. Až tady jsem plně pochopil povzdechnutí uživatele flanker.27 v komentáři k Temnému rytíři, kde píše, že ho "iritovala totální zkratkovitost a pitomost prakticky všech na place" a dále: " Nevim, proč se Joker pokoušel svými plány nastolovat chaos, když nakonec je skoro jediným, jehož činy dávaj jakžtakž smysl. Všichni ostatní, Batman, policie, mafie, předváděj takovou kupu demence, která snad ani nemůže pocházet od člena druhu homo sapiens vybavenýho pudem sebezáchovy. Něco takovýho možná patří do komixu, ale tohle se navenek tváří jako propracovaná detektivka s prvky noir a psychologického dramatu." Nolan nešetří efekty a štědře naděluje atrakce, jenže po obsahové stránce je to prohra. Batman začíná měl pověst temného dramatu, kde komiks konečně dospěl a úspěšně přenesl literární předlohu do reálného světa. Plně se s tím sice ani zdaleka neztotožňuji, ale souhlasím, že zmíněná tendence tam byla a že v rámci žánru šlo o zajímavé vykročení. Temný rytíř povstal je dokladem, že Nolan se v tom, jak látku uchopit, dostal do slepé uličky. Je to nabubřelé, megalomanské a obsahově s prominutím pitomé. Na nějakou hlubší psychologii zapomeňte, dospělost tenhle blockbuster jen předstírá a je v tom dobrý asi tak jako malé děti, co si hrají na tatínka a na maminku. Poslední díl považuji za bezkonkurenčně nejslabší část trilogie částečně i díky velmi problematickým ideovým východiskům. Frank Miller coby autor, který nejvíc ovlivnil nynější podobu a mytologii batmanovského světa, je známý pravičák a tvoří řekněme protiváhu levicovým anarchismem načichlým autorům typu Alana Moora. Tady se ale jeho individualismus a opovržení "lůzou" stalo v podstatě manifestem pro zpochybnění demokratických pořádků a pro autoritáře typu španělského caudila Franca a především pro generála Pinocheta by to byl bezesporu ideální filmový hrdina a tenhle kousek by zaujímal velmi čestné místo v jejich filmotéce. Celkový dojem: 25 %. Pokud Dunkirk a Dokonalý trik představují vrchol dosavadní Nolanovy tvorby, pak Temný rytíř povstal představuje její suterén. (13.08.2017)

Teprve až po druhém zhlédnutí jsem plně pochopil a docenil to, proč Nolan po vzývané dvojce otočil kormidlo a opět zajel do komiksových vln, podobně jako u prvního dílu. Trojka totiž víc než cokoliv jiného především uzavírá trilogii. Chápu ty zklamané ohlasy, které čekaly něco ve stylu vtipného anarchistického magora Jokera, ale výtky o mizerném odvyprávěném příběhu neberu ani omylem. Slovní spojení ‚monstrózní epika‘, které mnozí kolem používají, se totiž na tohle hodí jak nic jiného. Nekompromisní Bane hrubou silou sráží Gotham na kolena, aby jej před tím, než mu dá ochutnat smrt, přinutil trpět. Stejně tak jako jeho strážce v černé kápi. Tohle není od bratrů Nolanových vyjádření jejich světonázoru, tohle je kritika všech, pro které je myšlenka sociální spravedlnosti politickou modlou. A proto, než poslední atom dokončí štěpnou reakci, je třeba povstat fyzicky, ale hlavně duchovně. A to je motor celého filmu, který buduje Nolanovo precizní vyprávění, které funguje jak v dialozích postav, tak v překvapivě střídmé, ale výborně surové akci. To vše pak už jen skvěle doplňuje Zimmerova hřmotná hudba, bez které by ten film fungoval o třetinu méně. Pokud tohle chce u Warnerů někdo restartovat, měl by už teď přemýšlet o změně povolání. PS: Christopher Nolan je spolu s Davidem Fincherem nejlepším filmovým vypravěčem své generace. Bez debat. (27.07.2012)