Návrat Temného rytiera

Takže jak jsem já (a mnozí jiní) čekal, předchozí díl nebyl překonán. A když se na třetí koukám celkově se vším všudy, vlastně se mu kvalitou ani moc nepřiblížil. V mnoha ohledech je stejný. Skvělá technická/vizuální stránka, výborná atmosféra podpořená neméně výtečným soundtrakem (Zimmera by měli platit zlatem). Příběh není ničím oslňující, ale nenudí a postupně se stáčí k (ne)vyhnutelné apokalypse. Co se týče postav, Batman je sice vyraznější než v předchozím díle, ale možná o to hůř, nezřídka kdy jsem se přistihnul, že se mi chtělo při jeho patetických monolozích (nebo to bylo tím hloupým hlasem?) smát a já se dycky těšil na moment, kdy odhodí kostým a zase bude tím "obyčejným" sympaťákem Brucem Waynem. Od Catwoman jsem moc nečekal, ale konečně jsem se dočkal ucházející a navíc vtipné ženské postavy, nad kterými by v předchozích dílech jeden zaplakal. Ale největší překvapení přišlo se záporákem. Joker nasadil laťku zatraceně vysoko a Bane se mu (skoro) dokázal vyrovnat (tedy, bez stylu a charisma). No zkrátka jsem se 3/4 filmu dalo by se říct výborně bavil a pak přišel závěr. WTF? Ne, takhle, promiňtě mi ten výraz, zkurvený konec prostě odmítám příjmout. Patos, klišé a Batmanovo heroické chování mě už opravdu rozesmálo (nebo to byl smích zoufalství?), a to hodně hloupé a násilné otevření vrátek pro další pokračování snad ani nemohli tvůrci filmu myslet vážně. Ale zřejmě ano, trilogie vydělala asi málo penízků, takže se bude prodlužovat dále. Nevím, kterým záporákem chce Nolan trumfnout předchozí 2, ale obávám se, že se mu to už nepodaří. Ale i kdyby, je možné, že budeme sledovat Nolanův počin, který poprvé spadne do průměru (což by bylo po 7 mnou viděných min. nadprůměrných režisérových filmech nanejvýš smutné). (16.08.2012)

Po překvapivě civilní dvojce už jaksi nečekáte autobus plný malých sirotků, patetické proslovy o dospívání či roztrhanou americkou vlajku. Aura bratrů Nolanů si žádá přeci jen víc. Pokud si dvojka vyloženě říkala o ideologickou interpretaci, tak ve trojce se jí vyhnout nelze a samotný film jako politický komentář k současné Americe je vlastně dost k pláči. Stačí se podívat na film optikou problematiky "Occupy Wall Street", vlastnění zbraní, zahraniční politiky či nedejbože třídního boje, a je hned jasné, na které straně Batman stojí - kapitalistický systém bránící soudobý establishment. Takže i kdyby byl nový Batman dechberoucí titánským dramatem, a to jakože není, i kdyby se stokrát stavěl na hlavu, tak selhává v tom nejpodstatnějším, a to v samotné myšlence. (26.07.2012)

Příliš mnoho trumfů v Nolanových rukou, ze kterých se pak sype nejen Gotham, ale celý ten pečlivě budovaný domeček z karet. Druhá půlka sleduje nejen Banea, ale i Nolana, kterak se opájí svou mocí. Všechno mu vychází, nikdo ho nedostane a pýcha, jakkoliv zasloužená, prostě předchází pád. V tomto případě jen o pár schůdků pod pódium dokonalosti, ale i tohle zavrávorání mnohé zamrzí. Batman opět vládne komiksovému nebi a navíc dává DC do ruky okovanou rukavici. Všechny marvelovky jsou oproti dějové šíři (a občas, bohužel opravdu jen občas, i hloubce) batmaní trilogie pouze hodně barevnými hračkami. Je s nimi legrace, ale jednou z nich prostě vyrostete. O to větší jsou ovšem nároky na to, co přichází po nich... (19.07.2012)

Cvičení v nihilismu, které se maskuje za rozpravu o hrdinství, respektive snaží se uspokojit všechny světonázory. Zvraty jak z šestákového románu, patetické proslovy. Přesně to, co předchozí film eliminoval, tak tento toho má dvojnásobek. Učebnicový příklad toho, jak tvůrcům film svou mohutností a složitostí přeroste přes hlavu. Na druhé zhlédnutí ale vyvstává ohromná komplexnost. Sálají z toho možná až příliš velké ambice, ale nakonec jsou z velké části naplněné. Všechny dějové informace kupodivu sedí. Anne Hathaway překvapivě dobrá, Tom Hardy se nepřekvapivě svým Banem vyrovnává Jokerovi z přechozího dílu. (19.07.2012)

V úvodní scéně je divák svědkem eskortování dvou zajatců letadlem kamsi do vězení. Muži mají pytle přes hlavu a velitel eskorty se pokouší jednoho z nich psychicky zlomit a patrně přimět k výpovědi. Otevře dveře, strhne zajatce na kolena čelem k bezedné rozevřené hlubině, která dokáže vyděsit nejen ty, co trpí fóbií z výšky. Automaticky bych očekával, že dalším krokem bude stržení pytle, vždyť jinak ten čin nedává smysl. Nestalo se tak. Účelem onoho pytle nebylo znemožnit vězni orientaci, ale překvapit stráž a především diváka momentem odhalení identity zajatce. Ve světě nolanovské batmanovské trilogie je totiž vše dělané pro momentální efekt, nelze v něm najít nějakou logiku a funkčnost. Až tady jsem plně pochopil povzdechnutí uživatele flanker.27 v komentáři k Temnému rytíři, kde píše, že ho "iritovala totální zkratkovitost a pitomost prakticky všech na place" a dále: " Nevim, proč se Joker pokoušel svými plány nastolovat chaos, když nakonec je skoro jediným, jehož činy dávaj jakžtakž smysl. Všichni ostatní, Batman, policie, mafie, předváděj takovou kupu demence, která snad ani nemůže pocházet od člena druhu homo sapiens vybavenýho pudem sebezáchovy. Něco takovýho možná patří do komixu, ale tohle se navenek tváří jako propracovaná detektivka s prvky noir a psychologického dramatu." Nolan nešetří efekty a štědře naděluje atrakce, jenže po obsahové stránce je to prohra. Batman začíná měl pověst temného dramatu, kde komiks konečně dospěl a úspěšně přenesl literární předlohu do reálného světa. Plně se s tím sice ani zdaleka neztotožňuji, ale souhlasím, že zmíněná tendence tam byla a že v rámci žánru šlo o zajímavé vykročení. Temný rytíř povstal je dokladem, že Nolan se v tom, jak látku uchopit, dostal do slepé uličky. Je to nabubřelé, megalomanské a obsahově s prominutím pitomé. Na nějakou hlubší psychologii zapomeňte, dospělost tenhle blockbuster jen předstírá a je v tom dobrý asi tak jako malé děti, co si hrají na tatínka a na maminku. Poslední díl považuji za bezkonkurenčně nejslabší část trilogie částečně i díky velmi problematickým ideovým východiskům. Frank Miller coby autor, který nejvíc ovlivnil nynější podobu a mytologii batmanovského světa, je známý pravičák a tvoří řekněme protiváhu levicovým anarchismem načichlým autorům typu Alana Moora. Tady se ale jeho individualismus a opovržení "lůzou" stalo v podstatě manifestem pro zpochybnění demokratických pořádků a pro autoritáře typu španělského caudila Franca a především pro generála Pinocheta by to byl bezesporu ideální filmový hrdina a tenhle kousek by zaujímal velmi čestné místo v jejich filmotéce. Celkový dojem: 25 %. Pokud Dunkirk a Dokonalý trik představují vrchol dosavadní Nolanovy tvorby, pak Temný rytíř povstal představuje její suterén. (13.08.2017)