My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Trošku sci-fi, kdy parta hledačů válečných relikvií se omylem dostane do opravdových bojů na Ruské frontě v roce 1942. Pak už to je celkem obstojný válečný film. Celkem jsem byl rád, že ze znalostmi, kterými disponují, by mohli lehce zvrátit vývoj. Přesto toho nevyužívají a jediná starost je, jak se z tohoto "omylu v čase" dostat ven. ()
Skvělý nápad, jak spojit sci-fi s válečným filmem. Děj je neohleděný, válečné scény pěkně propracované a ani na chvíli nenudí. Velmi mě potěšila absence propagandy a přehnaného válečného nadšení. Hlavní postavy mají rozhodně blíž k vykradačům hrobů, než k válečným hrdinům, což působí realisticky a tak jaksi normálně. Velmi mě potěšilo i to, že svým pobytem v minulosti nijak neovlivnili děj budoucnosti, jak tomu bývá ve všech podobných filmech. Velmi příjemná podívaná ()
Kdyby mnou náhle Prozřetelnost flákla do okopu plného negramotných Ivanů, na který notabene útočí banda vymaštěných nácků, určitě bych měl sto chutí obluzovat nemytou a neholenou zdravušku! Spíš by se ze mě stalo ztělesnění nějakého halogenu. Patrně bromu..... Marně se po již delší čas snažím vystihnout, kde jsou pro mě největší slabiny ruských filmů, zkrátka, co mě na nich tak nějak sere. Určitě to bude ono přehnané gerojství. Kdyby moskvič natočil Karkulku, tak by cestou za babuchou osvobodila dva – tři lágry, zapropagovala březen coby měsíc knihy a narubala pár tun černého uhla, aby se nakonec obětovala tím, že se na vlka vrhne s odjištěním granátem v dlani. I ta logika trošičku pokulhává, alespoň zdánlivě. Je totiž skutečně možné, že Serjožkové a Nástěnky mají hovnotové žebříčky pošoupnuté trošičku jinam, než já. Třeba vážně bloudí po světě s věčně nadurděním výrazem, nectí lidského života a jak vesele pijí, tak spokojeně i zmírají. Nebyl jsem v Rusku po dostatečně dlouhý čas na to, abych onu domněnku mohl vyvrátit. Ještě k tomuto dílu: vyhlašuji soutěž o to, kdo pozná nejvíce zásahů autocenzury! Báťuška Putin musel být na projekci skutečně spokojený, jeho ovčani dostali další kvalitní návod, jak nahlížet na vlastenectví, historii a smutné problémy dneška (kupříkladu na plešounky s hákenkrajcem na paži, rozmazlenou mládež, nectící velké činy dědů, ba naopak, hrající si s jejich lebkami vrchcáby...etc.). To vše za pomoci jezírka s živou vodou, babči kořenářky a jednoho vytepleného jeepu. A protože Vladimir Vladimirovič zrovna s Angelou buduje nějaký ten ropovod, nebyl Němec popsán moc fujky, spíš jen jako jakýsi abstraktní terč pro sovětské hlavně. Ale co, kálí to Šarik. Hvězdopružní, tam za mořem nadějí, patlají ve svatém lese zase svojí propagandu.....a je skutečně otázkou, která z nich je podařenější. Trojku si to, coby moderní verze Mrazíka, zaslouží. ()
Už jsem to tu psal, mám rád filmy o cestování časem. A mám rád filmy válečné. My z budoucnosti v sobě mísí oboje. Proto snímek nelze hodnotit jako ryze válečný film či jako čistou sci-fi. Přesto si zde milovníci válečné vřavy přijdou tučným dílem na své ! Filatov se třemi parťáky spolu-vykopávači válečné výstroje se totiž octne v místě bývalých bojů po zvláštím setkání s jednou babkou a vykoupání v jezeře. A to přímo v roce 1942. Tedy v době těsně před Stalingradem, kdy se nezdálo, že je na na zemi síla, která by valící se wermacht zastavila... Dostanou se tak nejen do ruské jednotky, ale náhodou i do německého zajetí. Jejich vysvětlování, že jsou z budoucnosti většina vojáků chápe jako šílenství či šok z boje... Rusům se sice líbilo, že vyhrají válku, ale neveřili. Němcům se pro změnu tvrzení, že prohrají zdálo jen jako nacionalistické zfanatizované kopání kolem sebe.... A tak se čtveřice hrdinů sama musí zapojit do nejtvrdších bojů. Pochopí to, co dnes řada mladých a hlavně rádobynáckové nechápou. A tím je poznání, že válka není dobrodružství. Válka je svinstvo. Válka jsou vyhřezlá střeva kamaráda, prostřelené tepny, oheň, žhavé šrapnely, škřípot pásů tanků-- zkrátka nic pěkného, když se to vše odehrává přímo kolem vás.... Filatov se během návštěvy minulosti stačí i zamilovat a já se mu skutečně nedivím. Zdravotnice Nina (Jekatěrina Klimova) je zatím jednou z nejkrásnějších ruských hereček co jsem v ruských filmech viděl... Rusové se celkově lepší film od filmu a já se budu těšit na další dílko, třeba i na trojku My z budoucnosti... Dávám 4 poctivé rudé hvězdy, ale přeci jen ta čtvrtá byla jen tak tak . * * * * ()
Překvapivě dobrý moralizující váleční snímek. I když jsem od začátku tušil jaký bude děj, tak jsem se po ty dvě hodiny vůbec nenudil. Při sledování filmu se nedá ubránit dojmu, že je nějaký nedotažený. Herci by mohli být kvalitnější, repliky promyšlenější a emoce by mohly jít víc do hloubky. Mrazivost o níž si námět přímo říkal jsem z něj totiž vůbec necítil. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama