Temple Grandinová

Nedávno som videl silný pravdivý a kritický film FOOD o vplyve kadejakých firiem okolo fastfoodov, McDonalds, Monsanto, ako v honbe za ziskom silne ovplyvňujú politiku statu a poľnohospodárstvo nielen v Amerike. A tu sa zrazu objaví mlada Temple ako autistka vhupne rovno do toho virvaru a snaží sa snaží ... aspoň troska keď nie zvrátiť, tak aspoň zľahčiť ten proces okolo "výroby mäsa". Veľmi zaujímavý príbeh. Dobrý scenár, a excelentný výkon hlavnej predstaviteľky. S pohodou dvam 5b. (A ten film FOOD si choďte pozrieť, tam je ešte naturalistickejsie vidieť prácu texaských a chicagskych bitunkov) :) (27.02.2013)

Ach ne, další film, který si schválně pohrává s Vašimi city, každou minutou se snaží zapojit Vaše emoce a věří, že slzy diváků v poslední scéně mu přidají v ratinzích. A ono to sakra funguje, Vy se tomu příběhu prostě radostně oddáte, trpíte a skáčete radostí společně s Temple i jejími blízkými. Přitom na autismus už sázelo tolik snímků, nejen Rain Man a Forrest Gump. U pojetí Micka Jacksona oceňuji hlavně ten pohled na pocity rodiny postiženého člověka, na jejich zmatek, bezmeznou snahu pomoci, jež zůstává často bez odezvy, bez pochopení. Absolutně nezapomenutelné zůstanou i herecké výkony snad všech účinkujících i skvělé animace přibližující myšlenky Temple. Jen desetinu hvězdičky bych strhla za to, že se příběh zdaleka vyhýbá faktu, že většina autistických dětí bohužel takhle dobře nedopadá. Ovšem to už je třeba výzva pro jiný snímek... (25.08.2011)

Vážně povedené. Temple je sympatická, ale až moc svá. Ostatně jako každý jiný autista. Nicméně se mi líbí, jak jí hrozně baví věda a to její vstupování do dveří. Tak jednoduché a přece účinné. Jediné, co mi vadí je "humánní" zabíjení krav, ale co už, hodí se to tam a celé prostředí farem a jatek se k její osobnosti více než hodí. (22.10.2017)

Zprvu jsem byla velice překvapená a musím říct, že se mi film vůbec nelíbil. Po 20 minutách ale tento pocit opadl a já se nechala vtáhnout do děje a prožívala každý okamžik s mladou Temple, která se i přes svou nemoc (a hlavně díky snaze své matky) snaží žít normální život mezi zdravými lidmi... Další snímek, nad kterým si člověk uvědomí nejen to, jaké má štěstí, že je zdraví ale také fakt, že i nemocní lidé mohou s trochou pomoci žít normálně a přispět svým dílem společnosti... a také další snímek, který vás i přes happyend rozpláče. (19.02.2012)

Nemůžu se zbavit pocitu, že to bylo trochu vyhrocené a přehnané. Unavoval mě zejména její neustálý řev. Mám i pár výhrad k herečce v hlavní roli. Nevím, jeslti se tak strašně snažila napodobit autismus, anebo to byla čistě její představa o této poruše, ale měla jsem pocit, že méně je někdy více. Mám ráda herecký minimalismus, ve kterém herec vyjádří tucet pocitů v jednom malém pohybu. Avšak závěrem musím říct, že jsem si na to zvykla a začala se mi i líbit :)! Zcela upřímně si neumím představit jediný důvod, proč si vybrat dobytek, potažmo jatka. Co se mi ale hodne líbilo, byla vizualizace obrázců jejího myšlení. Taky mě fascinovala její chuť psát články.. Já jich mám taky pár napsat a je to pro mě peklo :(. Za to má můj obdiv! (08.04.2014)