Pre moju sestru

Osobne nepatrím medzi tých, ktorí by vyhľadávali smutné filmy. Emotívne áno, no pre mňa neznamená že emócie musia byť hneď smutné, alebo že musia byť z tej druhej strany. Pravdaže, tento film je smutný, krásny zároveň. Pre mňa, kvoli tomu čo pochopia ľudia, ktorí mali možnosť sa starať od niekoho od úplného začiatku života, je tento film úplne maximálne smutný a depresívny. Neviem si predstaviť ako budem niečo podobné pozerať keď budem matka. Veď každý boží deň sa báť o niekoho, kto je vaším svetom, je hrozné. Je to strašne pekný film, s úžasnou hudbou, no pre mňa je to film, ktorý si dokážem pozrieť iba raz za 5 rokov. A asi kým nebudem mať vlastné deti. 100% (07.11.2011)

Noooo, tak to byl teda nápor na emoce. Právě jsem silně probrečela asi 90 minut v kuse a klidně to tady napíši. Je to i můj život je silné citové vydíraní, jenže tady to tvůrcům nemůže mít nikdo za zlé, toto téma snad ani jinak natočit nejde. "Malé" drama jedné rodiny, kterou postihla nemoc dítěte, vždy zákonitě útočí na ty nejhlubší city diváků. Nick Cassavetes po Zápisníku jedné lásky natočil další jemný a citlivý film, který nemůže nechat žádného diváka chladným. Kdybych měla hodnotit pouze to, jak mě film emočně dostal, dám jasných 5*, jenže ten film není vůbec dokonalý. Především těch pár scenáristických zaváhání, například věty typu: "Jsem rád, že mám rakovinu, jinak bych tě nepoznal" jim fakt nebaštím. Velká pochvala hlavním představitelům, předvedli opravdu uvěřitelné výkony, především pak Abigail Breslin a marně si vzpomínám, jestli jsem Cameron Diaz někdy viděla v lepší roli. (11.07.2011)

Na můj vkus tenhle film ke konci moc tlačí na pilu a emocionálně vydírá stylem "panebože, podívejte na tu umírající holčičku, jak je moudrá!". Přiznávám, na mě to zabralo. Což ale neznamená, že to filmu přičítám k dobru. O něco víc se mi líbila sofistikovaná první polovina filmu, která se věnuje postavě té mladší sestřičky (Abigail Breslin) a jejího boje za to, aby rodiče přestali zneužívat její tělo k záchraně svého dalšího dítěte. Opravdu se mi tu líbilo to netradiční pojetí už tolikrát viděného příběhu rodiny, která je traumatizovaná těžkou nemocí jednoho ze svých členů. Druhá polovina patří spíš starší sestry, která trpí leukémií. A na ní není netradičního vůbec nic. Ani u jedné se ale nebudete nudit, protože jak režie, tak herci jsou tu výborní. A chválit tentokrát překvapivě budu i Cameron Diaz, která dokázala dát roli umanuté, zatvrzelé, chvílemi i nepříjemné, ale přesto milující matky od rodiny opravdovou hloubku. (29.05.2011)

Už v dávné minulosti hollywoodští producenti zjistili, že sázka na děti je sázkou na jistotu. Slaďoučké mazané holčičky už v 30. letech usmiřovaly rozhádané rodiče a tmelily rodinné sváry. Šikovní kluci se spoustou nápadů a neutuchajícím elánem zachraňovali rodinné firmy před úpadkem. Žánr se zdokonaloval, už tak přechytralá děťátka se stávala ještě chytřejšími, až to došlo k dnešním smutným koncům, kdy holčička úkoluje právníky, dává lekce z psychologie a etiky světu dospělých. Citově vydírala už spousta filmů, ale tenhle titul ho vyhnal až do krajnosti. Je tak průhledně manipulativní, že nejenže na mě nefunguje, ale doslova mě uráží. Zkazil mi náladu na hodně dlouho a já k němu nebudu ani trochu milosrdný. S tímhle vychcaným kýčem běžte do háje. Celkový dojem: 0 od 0 pojde. (22.09.2015)

Tento film ma ohromil, a to som ho ani nemal v pláne si pozrieť. Zaujala ma jeho téma. Zatiaľ ma nenapadlo, že okrem kradnutia orgánov (niekedy aj zabíjania "darcov") je medicínsky možné, aby rodičia takéhoto nedobrovoľného "darcu" splodili. A dôsledkom takto zvráteného uvažovania a konania rodičov je otázka, kde sa rodičia zastavia pri používaní jedného dieťaťa na záchranu druhého. Zaujala ma chladnokrvnosť tej hysterky pri "Sofiinej voľbe" , ktorej zvrátené chápanie materstva a rodiny ju spoľahlivo vedie až ku kriminálnemu správaniu. Film ako taký považujem za veľmi dobrý, aj keď by mu prestrihanie veľmi prospelo, ale jeho hlavný prínos vidím v poskytnutí námetov na premýšľanie. Podobný pocit som mal aj po filme Čas prebudenia. (22.01.2011)