500 dní so Summer

Film jsem si pustil spíše ze zvědavosti vzhledem k oblíbenosti, ale upřímně neviděl jsem na filmu vůbec nic zvláštního. Film není téměř vůbec vtipný, není dostatečně inteligentní ani zábavný, aby strhnull pozornost. Levitt je sympaťák, ale Zoeey Deschanel byla ošklivá mrcha, která mi byla velmi nesympatická, tudiž jsem jejich podivnému vztahu ani příliš neholdoval. Nesedlo mi to moc. Běžné ničím vyjímečné romantické drama jako každé jiné. 55% (26.10.2017)

Líbivý ale současně originálně pojatý film o lásce, který otevřeně přiznává svou hru s žánrovými schématy. Je pěkné vidět film z posttarantionovské doby, kde popkulturní reference nepředstavují snahu prvoplánově oslovovat diváky, nýbrž tvoří integrální součást díla a figurují jako jeden z řady prvků, jež dohromady skládají svébytný styl díla. Vedle klasických filmů se zde hojně hovoří o hudbě a architektuře, díky čemuž přirozeně znějící dialogy postav získávají sepjetí s realitou. Snímek tak nepůsobí jako typické smyšlené vyprávění z žánrově nadreálného prostředí existujících měst, ale naopak vyznívá jako poutavé vyprávění živoucích postav, jež mají své zájmy a touhy, které se divákům pouze částečně zjevují, a prožívají vztahy v reálném světě, který je pouze zachycen nevšedním pohledem. Pozornost si zaslouží také výprava, která přes svou nekřiklavost vyzařuje ohromný cit pro detail a funguje jako expresivní obraz postav. "(500) Days of Summer" tak narozdíl od jiných filmů nezachycuje příběh (což ostatně naznačuje i roztříštěná vyprávěcí struktura), ale představuje snímek o dvou lidech a prostoru, jenž obývají, což je v dnešní kinematografii překvapivě ojedinělé. [Fresh Film Fest 2009 - "500 letních dní"] (12.08.2009)

V Hollywoodu někdo přijde na to, že ne každý vztah končí svatbou, děj jde vyprávět nechronologicky, film naplnit všelikými nápady pro zahnání nudy a ejhle... máme tu svěží, nový a invativní přístup k žánru, nebývalou originalitu a realističnost. Nebudu lhát, že mě některé scény "s všelikými nápady" nebavily - nákup nábytku, scénu po prvním sexu či očekávání/realitu vnímám pozitivně. Jde však o úspěch dílčí, který film jako celek nijak zvlášť neodvrátil od standardů žánru, který je mi až na vzácné výjimky velmi cizí. To jest: milenci jsou tupě vzdychající romantičtí nudaři polepení hesly o jejich zábavnoti, z úst vypouštějí hlubokonesmyslné fráze o životě či lásce, jejich sekundanti jsou zvykle komická, ale nikoliv vtipná stvoření (pekelná, předčasně duševně vyspělá mladší sestra, tupí kolegové z práce) a každá scéna zavánějící smutkem je doplněna o nějaký roztomilý prvek, jenž určitě musí vyvolat u diváka úsměv. Často přiblblý. O tolikrát komentáři zmiňovanou hořkost jsem ani nezavadil, tu mohou zažívat leda postavy, divák ne. Silné **. (19.03.2010)

SPOILER. Po tom hodnocení tady jsem byl plnej očekávání, to je vždycky největší chyba.. Co se dá dělat. Takže pochopitelně spíš zklamání, ale to vůbec neznamená, že je to špatný film. Jen není vlastně vůbec ničím výjimečný. Žádná neuvěřitelná hloubka myšlenek a témat (jak píše Chlupis) se nekoná, nicméně je to příjemný film, který asi hned tak z paměti nezmizí. Přesto jsem si několikrát v průběhu filmu vzpomněl na Věčný svit neposkvrněné mysli, přičemž vzpomínka na tento Gondryho opus mě opakovaně utvrdila v přesvědčení, jak je (500) Days of Summer oproti geniálnímu Věčnému svitu vlastně obyčejný film. To se mam posadit na zadek z toho, že spolu hlavní hrdinové nezůstali, protože jejich láska sice možná byla pravá, ale novej vztah Summer byl pravější? To je na celém filmu to nejzajímavější...ale to je vše. Snímek je také lehounce chaotický, což je zřejmě režisérovou nezkušeností, přesto to neni nic strašnýho, Marc Webb odvedl skvělou práci. Prostě mě štve zase ten "infamous csfd hype" a nebýt jeho bych si to užil víc, přesto jsem se dobře bavil, takže 75%. PS: Jinak Joseph Gordon-Levitt je sympaťák, ale Zooey Deschanel ten účes fakt děsně nesednul. Dost se ztotožnuju s komentářem DaViDa´82, až na to hodnocení samozřejmě:) (08.11.2009)

Znáte ten pocit? Ten pocit, že celý svět si tančí společně s vámi? Ten pocit, že ta holka od vedle je ta pravá? Ten pocit, kdy chcete utéct před celým světem? Ten pocit, kdy nálepky či vztahy vám střihají křídla? Ten pocit, že konec se nemůže nikdy změnit v začátek něčeho nového? Ten pocit, kdy vzpomínky jsou jako opium? Ten pocit, že jste uvízli v pasti života a jediného člověka, který se vám to snažil říct, jste nakonec nenáviděli? Ten pocit, že druhého nemůžete milovat ani by jste se rozkrájeli? A znáte ten pocit, kdy se díváte na film a víte, že je to jeden z těch mála jedinečných filmů, kterému se podařilo všechny ty pocity vměstnat do své stopáže? No, znáte ten pocit? (01.12.2009)