500 dní so Summer

Filmy jsou jako když chcete sbalit holku. Záleží na načasování a rytmusu. Stačí jeden jediný záběr o sekundu později a feeling se změní... Já holky balit neumím, ale kurva tak rád bych se nechal sbalit Markem Webbem... Málo u které komedie jsem se zasmál tak nahlas, jako právě u této, a u málo kterého filmu jsem tak moc soucitil s hlavním hrdinou, jako u tohoto :D. Od prvních titulků a od prvního záběru, nebo odkazů na britské smutné písničky, si mě to získalo a nepustilo mě to. Rozchod s tímto snímkem byl pro mě dost náročnej. (29.10.2020)

„Tohle jsi například napsal minulý týden: Rozvíjej se poupátko, nejmilejší z květů a ty, běhno, jdi do prdele." Už začátek naznačuje, že nepůjde jen o další tuctovou romantickou komedii a pocit skvělého filmového zážitku vydržel (alespoň u mě) až do úplného konce. U 500 dní se Summer divák sice nemůže čekat přímo záchvaty smíchu (i když několik kvalitních hlášek či situací rozhodně stojí za to), naopak, místy to je pěkně hořké (ve vážných polohách však snímek rozhodně neselhává), ale takřka po celou dobu se prostě musíte usmívat, protože na tenhle kousek se jednoduše moc příjemně kouká. Ústřední dvojice snad ani nemůže být lépe zvolená a já se v tom naivním snílkovi Gordon-Levittovi alias Tomovi v lecčem poznávám (a Zooey je…prostě úžasná Zooey, ostatně kvůli tomuhle filmu jsem si ji vlastně tolik oblíbil). Vizuální a technická stránka je parádní, zvlášť hudba je naprosto super (velmi přesně se také trefuje do momentální nálady dané situace) a pár vychytávek či dobrých nápadů, jako třeba úvodní titulky s ukázkou dětství obou aktérů, ozvláštňující načítání různých dnů/fází oněch 500 dní na přeskáčku, ze scén např. optimistické ráno "po" nebo "očekávané a realita", fakt stojí zato. A přestože si nemyslím, že by se film sám pasoval do role nějakého rozdávače životních pravd či co, je bohatý na spoustu trefných situací, které mají se skutečností zatraceně hodně společného (i to otřepané „Pro jedno kvítí slunce nesvítí.“ sem prostě sedí), a to je přesah, který se mi na něm moc líbí. Stejně jako ta neobyčejná ATMOSFÉRA a výborný konec spolu se závěrečnou dokonale pasující písničkou. Zřejmě jsem se nechal poněkud unést metáním superlativů na všechny strany, avšak 500 dní se Summer si je podle mého rozhodně zaslouží. Summer: „Už měsíce jsme jako Sid a Nancy.“ – Tom: „Sid ale Nancy sedmkrát bodl dýkou. Ne vždycky se shodneme, ale já nejsem žádnej Sid Vicious.“ – Summer: „Ne. Sid jsem já.“ (11.04.2011)

Vztahy jsou na nic. Obzvlášť pro snílky. Pro lidi, kteří věří v pravou lásku, tu jednu jedinou a ne a ne ji najít. Ale úplně nejhorší jsou ve chvíli, kdy se ta jediná objeví, a lásku neopětuje. Co si potom počít? Utápět se v depresích? Pochopitelné. Přehrávat si všechny společné chvilky a hledat, kde se stala chyba? Taky možnost. Snažit se zapomenout a jít dál? Nejhorší rada ever! Co takhle podívat se na 500 dní se Summer a zjistit, že v tom nejsem tak úplně sám? Že snílků se zlomeným srdcem je všude plno, že pro jedno kvítí skutečně slunce nesvítí, že zlomeným srdcem život nekončí a že po Létu přijde Podzim? Jo, to by mohlo být ono. P.S. Zajímalo by mě, jestli Tom zná Ivu Frühlingovou. (30.12.2010)

no bylo to teda hodne divny.... a to znamená (aspon v tomto prípade) UPLNE UZASNÉÉÉÉÉ!! Marc Webb, stejne jako Neil Blomkampf, natocil svuj prvni film a neni v silach cloveka, aby dokazal natocit neco lepsiho.. Takhle by mely vypadat vsechny romanticke filmy (a mozna nejen ty).. tenhle styl, jakym nekteri novacci toci filmy, beru vsemi deseti, vic takovych (a min makovych) Napadity scenar, skvele napsane a zahrane (nekdo by to nemusel vedet, takze rikam ano, dobre zahrat svoji roli je hodne dulezite) postavy (hlavne Summer MELA byt nominovana na oscara i kdyz hrala tedy poradnou bitch.. :-)), celkovy scenar museli scenaristi psat v dobe nejvetsiho rojeni Můz (ci jake havedi .-)), emoce vytazene na maximum, vsechno nasnimano tak skvele, ze se divak ani nemusi prilis snazit, a hned citi to, co Summer a Tom, animovane prvky vlozene primo do pribehu (ti ptacci byli rozkosni, sedivy svet... prazdny), vice casti obrazu (ta scena, kterou zminuje Cervenak je neco nevidaneho.. kvuli ni se budu muset podivat na film jeste nekolikrat, strasne tezce se v tom clovek orientuje.. aspon je jasne, ze kecy, ze se lide muzou soustredit i na 5 veci naraz, jsou kraviny :-)), nechronologicky dej (ano to tu uz bylo, ale spise v detektivkach, v romantickych filmech sem to aspon jeste nevidel), sceny bez mluveni, podbarvene uzasnym soundtrackem, dokumentarni vlozky (wow, velice zajimavy napad), komentator (ten mi jako jediny prisel trochu nadbytecny, v tech vlozkach ano, ale primo v pribehu ne..) a pribeh jednoho chlapce a jedne divky, kteri k sobe meli tak blizko (mozna) a pritom tak daleko (mozna). To vsechno roztazene na 500 dni... + genialni zaver... (ale druhej dil bych tedy radeji nezkousel..) musim rict, ze to bylo zdaleka revolucnejsi a chytrejsi (jo uznavam, chytrejsi neni zadna vyhra) nez Avatar.. nemohu jinak nez 10/10 PS: Hit-Girl je opravdu chytra holcicka a Lewit je zajimavy herec (s jeste zajimavejsi tvari a ocima), opravdu se podoba na HL (jen trochu jina postava).. A Marc Webb at toho Spideyho toci, od ted mu verim (taky proto, ze mi jedna scena strasne moc Spideyho - konkretne druhy dil, pripomenula.. zkuste najit, ktera :-)) PPS: k tim nominacim.. jak to, ze tenhle skvost nema ani jedinou blbou nominaci? akademici si snad delaj srandu.. (04.03.2010)

Růže jdou rudé, fialky modré... jdi do hajzlu děvko. I po druhém a ještě intenzivnějším shlédnutí mám se Summer stále pár nedorozumění. Ať se snažím sebevíc, tak tomu nedokáži přijít na kloub. Souhrn několika věcí, co jsem si z filmu odnesl, ale absolutně netuším, jestli mám nebo nemám pravdu. Sakra. 1. Špatně jsem pochopil 500 Dní se Summer, což ale nedává smysl, když jsem si to nehorázně užil, takže to mohu rovnou zavrhnout. 2. Špatně jsem pochopil Absolventa a nebo jsem přeci jen možná nepochopil dobře počínání Summer... Proč to sem vůbec pletu? 3. Holky jsou mrchy, ale stejně je milujeme nade všechno ostatní a jsme ochotni jim odpustit cokoliv (téměř... Heleno, you bitch). Pak je tu ale taky možnost, že přeci jen do ženského světa nevidím a ve skutečnosti je to úplně jinak! 4. Ten film je jako lék a to mi asi nikdo nerozmluví. Vidět to po rozchodu, tak by to určitě pomohlo a usnadnilo průběh následujících Dnů. Bohužel, díky tomu má snímek i svou stinnou stránku, jako třeba že... 5. Po filmu si člověk může hodně uvědomit a vykašlat se na partnerku/a, protože zkrátka život je svině a on/ona to do té doby neviděl/a. Výsledek? Jsem z toho na větvi (toho stromu nalevo od počtu dní). Zmítá mnou minimálně 500 různorodých pocitů a ani jeden z nich nedokáži určit. Jistě ale vím, že na tohle fenomenální dílo jsem čekal celý život! (23.11.2009)