500 dní so Summer

Svěží neotřelý přístup k látce a vynikající casting. Dvě hlavní devizy této zajímavě podané a pozitivně naladěné komedie, kde vlna vážnosti a místy nahořkle cynického podtónu skvěle rezonuje s archetypální premisou všech romantických filmů - láska a vše kolem ní. Webb to trefil dobře, je to ze života. Avšak ačkoliv se to tváří místy dospěle a zrale, je to ve skutečnosti teen problematika každým coulem. (29.08.2016)

Výborný snímek o tom, jak byl Tom zamilovaný do Summer, ale nezapomeňte, že tohle není love story. Po všech stránkách vypiplaný, svým zpracováním originální a svěží film s jemným humorem, u kterého jsem měl při skončení filmu úsměv od ucha k uchu, i když to není pořád veselý. Člověk ale jednou zase zjistí, že ženský umí bejt mrchy, i když jsou tak neodolatelné jako Zooey Deschanel. Výborný Joseph Gordon-Levitt ale každému romantikovi prostě k srdci přiroste a nejde mu nefandit. Stejně jako režisérovi filmu, kterému tleskám ve stoje a čekám na jeho další film. (08.11.2009)

„Na svete sú dva druhy ľudí... Muži a ženy.“ Takéto dobré filmy by som mohol/vedel/chcel pozerať každý deň. Ani neviem, či ma viac potešila skvelá „technická stránka“ (rozdelenie plátna, hraný film plynulo prejdúci do kresleného, melodráma do muzikálu), v romantických filmoch nečasté (ale niečo by sa našlo) „rozdelenie síl“ (chlapec zodpovedný, dievča nie) alebo prirodzené herecké výkony. Zooey Deschanelová je „len“ veľmi dobrá, ale to, čo predvádza konečne pre dobro veci/divákovo skrotený pošuk Joseph Gordon-Levitt („Takí normálni mimozemšťania“, HALLOWEEN: H20, RANA ISTOTY, POČIATOK), je sila, pretože obyčajnosť zvládnu zahrať len herci, ktorí sa dokážu VEĽMI krotiť a nepreháňať. Pôsobivé, milé, hravé, smiešne, svieže, rozkošné, smutné, smutné hlavne – ale s pár milimetrami ďalšej nádeje do dňa s číslom 501. KEĎ HARRY STRETOL SALLY pre divákov, narodených povedzme po roku 1990. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (23.12.2010)

Ne tak dokonalé, tak bezchybné, tak skvělé, jak se povídá. Přesto velmi působivé a působící bohužel přesně tak, jak jsem se bál, že to působit bude. Značně znepokojivý a v důsledku, i navzdory optimistickému finále vlastně docela smutný film, který se opírá především o skvělou Zooey a Gordon-Levitta a unikátní střihovou skladbu. (25.05.2010)

Tenhle zkusím načat jako polemiku, abych se dostal k tomu, co bych k Summer řekl rád sám. Kolega Shadwell se tady rozhořčuje nad otupující a degradující ideologií mainstreamu a kapitalismu a vyprázděností očí Zooey Deschanel, kolega Subjektiv zase nad tím, že všechno co se v tomhle filmu objeví a zazní se snaží působit neotřele a nově, přičemž to vše už samozřejmě všichni známe z filmů starších, či z našeho vlastního života. Ačkoli s těmihle stanovisky do jisté míry souhlasím (s vyjímkou těch očí), myslím, že nejdůležitějším hlediskem u filmu je vždy celkový dojem, který na vás film (jeho příběh, pointa, obraz, zvuk, či v neposlední řadě herci), zanechá. A v tomhle případě mě těch pětadevadesát minut krátká projekce zanechala uvolněného, roztančeného, pobaveného, příjemně rozesmátého, lehce vystrašeného, dojatého, s příjemným mixem melancholických myšlenek balancujících na hraně cynického a romantického. Je to mainstream. Ale jestli si u takovéhohle snímku chcete stěžovat, kam jsme to jenom padli, jděte si rovnou hodit mašli. Lepší už to nebude. (A jestli jo, budu první, který rád uzná svůj omyl :) 90% (22.04.2010)