Manéž Boleslava Polívku

Dávám si ty manéže od prvního dílu. Je to kronika našich životů. Jestli jste zapomněli jak bylo v letech minulých, Bolek to připomene. Ten chlap byl prostě kanón, dokázal vytáhnout ze společnosti zajímavé lidi a přivést je do manéže. Sám je geniální klaun, stand up komik a moderátor. Táhne to silou buvolí dopředu a nikoho se neptá jestli se mu to líbí, zda je to dost anebo málo vkusné, jestli někoho urazí nebo ne. Kašle na to co si o něm lidi myslí, je sám sebou a já před ním smekám. Směju se a je mi fajn. Díky Bolku. 100% (09.04.2021)

Jedinečná legendární show, která je, myslím, nejdéle běžícím pořadem v televizi do dnes. Nikdo nemá šanci konkurovat mistrovi, který je jediným nástupcem Vlasty Buriana. I po více než dvaceti letech to vyvolává stejnou skvělou atmosféru a pocity. I když může být slabší díl, stále překonává dalece ostatní konkurenci v nadhledu a šarmu jeho humoru. Ukazuje, proč je Brno kulturním centrem na úrovni. Pamutuji si snad dokonce první díl, když jsem byl malý, takže pro mne i subjektivně obrovská porce nostalgie, která doufám bude ještě dlouho přicházet a trvat. (07.01.2010)

TAkhle upadat kdysi tak nadějného baviče jsem si nikdy ve svém životě nepřál zažít. Manéž ještě klesá ke dnu pomaleji, ale jistě, ovšem ten pořad, kde si zve hosty a nedává jim prostor, podsouvá jim náladu svých fórů a smějeostatním nezbývá než se na jeho povel smát, tak to už je pro mě hodně silná káva, a té se vyhýbám. (26.07.2010)

Pijící abstinent, bavič, herec a klaun - Bolek Polívka. Manéž je už dávno klasikou. Který jiný zábavný pořad se u nás vysílá už více než dvacet let (i když teď už ne s takovým počtem dílů na rok) než tento Bolkův klenot? Stále zábavné, nadčasové, se skvělou znělkou a hlavně Polívkovým inteligentním humorem, který snad nikdy nezestárne. Já osobně už bych jak Polívku, tak Manéž, řadil po bok těch největších velikánů českého resp. československého humoru a zábavy. Tento pořad se mi nikdy neokouká a stále má co nabídnout. (04.04.2016)

Ať se to komu líbí nebo ne, Bolek Polívka je původní rázovitý fenomén našeho klaunství a konferenciérství, naštěstí ne polistopadově pokleslého bavičství ani moderátorství. K úrovni i způsobu jeho vystupování mohou vznikat ty či ony výhrady, což je normální. Ale i tak mimo pochybnost zůstává hloubka, původnost a přínosnost Polívkovy osobnosti a nakonec i generace, navazující na odkaz malých divadelních forem padesátých a šedesátých let, jež samy jsou potomkem a rozvíjitelem první generace moderního českého kabaretu a tzv. malé divadelní formy. Tohle všechno se podařilo Polívkovi do jeho již nadčasového pořadu spontánně - a tvořivě - vložit a velmi často tuto samu o sobě víc než náročnou a tvořivou šablonu navíc obohacovat o nové a nové gagy "uvnitř" jednotlivých pořadů. Proslulost někdejších obdobných relací Horníčkových (HOVORY H), Werichových (zejména z r. 1968), NÁVŠTĚVNÍCH DNŮ DIVADLA SEMAFOR z přelomu šedesátých a sedmdesátých let zklasičtělé dvojice Grosmann-Šimek i podobných pořadů slovenského dua Lasica-Satinský naznačují, o jak cenný vklad do dějin české televizní zábavy se jedná. Vklad původní, hluboký, s nenapodobitelným a zřejmě i neopakovatelným brněnskomoravským akcentem někdejších Provázků. Uvědomíme-li si tento klasický "vrcholový" kontext, snáze Polívkovi i jeho hostům odpustíme občasné poklesky a nedodělky. Vždyť chybovat je lidské. (28.07.2009)