Mother and Child

Krásný film o tom, jak vláčíme následky našich činů, včetně těch, jimiž jsme se provinili na druhých a ovlivnili tak jejich životy, ale i o tom, že jednou můžeme udělat to, čemu jsme se tolik let báli pohledět do očí a zjistit, že je nám odpuštěno a zbývá jen odpustit sami sobě. Film o několika způsobech mateřské lásky i o tom, jak málo se známe ... I když bych našla drobné vady na kráse, zcela je vynahrazují skutečně výjimečné výkony Annette Bening, Naomi Watts a Kerry Washington. NEJKRÁSNĚJŠÍ OKAMŽIK: Elizabeth, natahující dlaně po své novorozené dceři (28.05.2012)

Hodně povedená filmová mozaika, které jako producent pomohl i mistr Alejandro González Iñárritu. Postmoderně roztříštěné drama s příběhy 3 žen: matky, její dospělé dcery a ženy, která si chce adoptovat dítě, zdánlivě spolu nesouvisející příběhy. Jenže splynutí těchto dějových linií, kterého se dočkáme v poslední čtvrtině snímku, je přímo brilantní, a překvapí diváka tím, kolik vrstev, myšlenek a silných emocí nabízí. 80 % (18.06.2017)

Mozaika tří mateřských příběhů točících se kolem adpocí a následného hledání i nehledání. Je to klasická citová vydíračka, ale je natolik dobře obsazena, že se nedá hodnotit jinak, než nadprůměrně, protože jinak docela plytký scénář vytáhli herci v čele s Anette Bening do úplně jiné třídy, než do které by jinak patřil. 80% (01.04.2014)

Kazda zena je dcerou, ne kazda muze byt matkou... presto je to v nas silne zakorenene... Nikdy jsem nebyla ten typ, co by se nad detmi rozplyval a bylo i obdobi, kdy jsem si rikala, ze deti mit nikdy nebudu.... prejde par let, porad mate pocit, ze nejake materske pudy se vam spise vyhybaji a pak se najednou sestre, ktera byla jeste horsi nez vy v tom smeru, narodi dite, dcera, kterou neumyslne pojmenuje jmenem, ktere jste si kdysi davno vysnila vy pro sve dite... sledujete, jak ji to zmenilo, jak najednou si chcete dite i pochovat.... Vycitate vlastni matce tlak, ktery na vas vyviji ohledne deti.... A pak vsechny ty debaty o snaze mit dite, o umelych uplodneních, o tehotenstvi, o silenstvi jmenam materska dovolena.... Vsechno tohle zpusobi, ze tenhle film probrecite.... i kdyz je nekdy prilis doslovny, chvilkami dejove prestreleny... "nejvic se mi v tomhle smeru nelibila scena, kdy pracovnice necha polozeny dopis na te slozce" ale celkove, celkove je to brilantni... ... 3.6.2013 a stale prsi a prsi... "Cas je to nejdulezitejsi" (komentar je velmi zmatecny a velmi osobni) ....................... po roce, je 3.7.2014 a ja ani nevim proc jsem si pustila velkou cast filmu znovu, vcetne konce a zase jsem brecela jak zelva...zase me to donutila premyslet nad roli matky, ktera je v nas zakorenena, at uz chceme nebo ne. (02.06.2013)

Film nebyl v české distribuci, proto ani nemá český distribuční název, ostatně stejně jako další film v tomto článku. Příběh je docela komorní, vypráví o třech žanách – matce (která kdysi dala dítě k adopci), její adoptované dceři (která tedy neví, kdo je její matka a je tím poznamenaná) a nakonec nastupuje na scénu černoška, která zase po dítěti touží, ale přirozenou cestou to nějak nejde. Řekli byste klasická zápletka, v podstatě ano, ale natočena velmi pěkně. Drama je totiž velmi atmosférické, kamera velmi plynulá a pomalá, skvěle všechno zapadá do konceptu citového dramatu. Ano, hraje se zde hodně na city, skoro by se dalo říci, že film je pro ženy, ale není to tak – i muži si v něm najdou to své (protože ať chtějí nebo ne, dotýká se jich to taky). Další příjemným kladem filmu je hudba, velmi decentní a nevtíravá, dobře však podkreslující jednotlivé scény. V neposlední řadě je vše dobře zahráno a postavy jsou uvěřitelně napsány, nemají žádné zbytěčně napsané repliky. Prostě je film úhledně natočen a příjemně se na něj dívá. (14.01.2011)