Mother and Child

Pohlcující příběh plný emocí, který vhání slzy do očí. Z takřka prosté "bezcitnosti" či povrchnosti se přechází do zadostiučinění a otevřenému, láskyplnému srdci. Maminky, ať už budoucí, či současné by se měly rozhodně kouknout na tento film. Plyne z něj totiž ponaučení, kdy člověk může přijít o mnohem víc, než si doopravdy myslí. Teď mi to vážně nedá spát... ***** (04.03.2013)

Nevím, na mě to celé působilo nevěrohodně, vykonstruovaně. Jak (špatně snesitelné) chování postav, tak vývoj v ději. Jediným sympatickým byl tak pro mě Jimmy Smits, třebaže ani jeho pohnutkám jsem zcela neporozuměl. :) Ale objektivně musím říct, že měl tento film těžkou posici, protože krátce před ním jsem viděl Tajnosti a lži na podobné téma. Tomu se těžko konkuruje. (27.01.2019)

Film se zezačátku rozjíždí docela zajímavě, jenomže s postupem času nabývám na dojmu, že až přehnaně moc. Pro mně se některé věci na konci dějí příliš moc rychle/vzhledem k počátečními tempu/, je jich hodně a jedna věc mně přišla zbytečná, ale kdyby tomu tak nebylo-byl by to spíše jen můj film. Takže opět musím vychválit herecké výkony, hlavně dvou ústředních hrdinek, ale i ten zbytek se snaží. Kdo má tyhle psychologická dramata rád, určitě si tam najde něco svého. (04.01.2011)

Film nebyl v české distribuci, proto ani nemá český distribuční název, ostatně stejně jako další film v tomto článku. Příběh je docela komorní, vypráví o třech žanách – matce (která kdysi dala dítě k adopci), její adoptované dceři (která tedy neví, kdo je její matka a je tím poznamenaná) a nakonec nastupuje na scénu černoška, která zase po dítěti touží, ale přirozenou cestou to nějak nejde. Řekli byste klasická zápletka, v podstatě ano, ale natočena velmi pěkně. Drama je totiž velmi atmosférické, kamera velmi plynulá a pomalá, skvěle všechno zapadá do konceptu citového dramatu. Ano, hraje se zde hodně na city, skoro by se dalo říci, že film je pro ženy, ale není to tak – i muži si v něm najdou to své (protože ať chtějí nebo ne, dotýká se jich to taky). Další příjemným kladem filmu je hudba, velmi decentní a nevtíravá, dobře však podkreslující jednotlivé scény. V neposlední řadě je vše dobře zahráno a postavy jsou uvěřitelně napsány, nemají žádné zbytěčně napsané repliky. Prostě je film úhledně natočen a příjemně se na něj dívá. (14.01.2011)

Nádhera! Už jsem takový film potřeboval, jako soli. Poslední dobou jsem sledoval jen horory, komedie a akční filmy, ale nic tak hlubokého a silného tam nebylo. Matka a dítě je věčné téma, na které by se dalo natočit tisíc filmů. Tento se točí okolo problematiky adopce dětí. Je tu velmi znát stopa mistra A.G.Iňárritua, který produkoval tento film. Tři zdánlivě nesouvisející příběhy se pozvolna splétají, aby se na závěr vše nějak spojilo, to je styl vyprávění, který miluji a který právě Iňárritu často používá ve svých filmech. Je požitkem sledovat, jak jsou si matka s dcerou ve svých povahách podobné, ačkoliv se prakticky za 37 let neviděly. Jak jsou obě chladné a nedůvěřivé k ostatním lidem. Jeden impuls (u každé jiný) je pak úplně změní v příjemnou a milou bytost. Neváhám s plným hodnocením, neboť tento film mi připravil nevšední zážitky, na které se jen tak nezapomíná. (01.02.2013)