Mary a Max

Ty věci lidský zas... Jsme hlína, jsme plastelína... Ach! . . . Jsem písek, v Poušti vyprahlý! Ještě že je pitek, můžu se jít opít. Mezi lidi zas, samosebou vybraný... %-] . . . Qué sera... - - - - - (Poprvé viděno 16.9.2011 na pátečním >plastelínovém prostoru< , hodnocení 6909., komentář zde marný jako pětistýsedmdesátý - 16.9.2011) (16.09.2011)

Nádherně úchylná animace - dokonale pasující k příběhu, ve kterém laskavá komedie plynule střídá depresi. Podivné přátelství malé ušlápnuté Mary z Austrálie a jejího amerického penfrienda, psychicky labilního pana Maxe Horowitze, nabídlo hodně nevšední, sladce hořkou podívanou. Já už jsem citově dost okoralá a filmy mě obvykle příliš nedojímají, ale těmhle ošklivým figurkám se to povedlo, rozesmály mě a chvílema mi div slza neukápla. Škoda mírné ztráty tempa po Maryině přerodu v ženu, pochmurnosti pak přibylo až příliš, ale stejně k páté hvězdičce chybí málo. Nevím, jak s českým dabingem, ovšem v původním znění jsou "Mary a Max" působivým zážitkem, malou emocionální atomovkou; temný animáč, co v žádném případě není určen dětem a už vůbec ne dospělým se sklony k sebevraždě! Drobná výtka pro výtvarníky: když padla otázka, proč staré ženy mají modré vlasy, zklamalo mě, že se ta barva na obrázku neobjevila:-). 86% (17.01.2011)

Černobílá pestrost kreslených kulis. Film, na který se dobře divá, který má srdce a emoce. Adam Elliot přistupoval k MARY A MAX s láskou a to v konečném výsledku představuje daleko větší význam, než když všechnu svojí práci věnovat pro komerční úspěch. V tom je největší kouzlo filmové práce. Výdělky filmů nezaručují skutečnou rozmanitost všech pocitů. (06.12.2012)

Chtěla jsem napsat, že to byla animace nehezká, ale musela jsem to smazat. Animace byla geniální a v kombinaci s Daleovou hudbou mě Mary a Max zasáhli rovnou do srdce. Ze začátku jsem nevěděla do čeho jdu a jestli vydržím tu hoďku a půl. Popravdě jsem si ani nevšimla, jak rychle ten čas uběhl. Neobyčejný lidský příběh dvou přátel, kteří se znají jen z dopisů. Nečekejte žádné happy endy, i když je děj podaný komicky. Je to hlavně drama, skutečné a bez pozlátka. Spousta maličkostí vás tady rozesměje, ale opět si člověk uvědomí, jak moc je to pravda. Poslední část filmu a jeho konec mě dostal asi ze všeho nejvíc. Jsem opravdu ráda, že mě můj chodníček k tomuto skvostu dovedl. (14.09.2015)

První animák, kde je scéna ukousání nohou piraňama. Věděla jsem, že se mi to bude líbit, už u vynášení koše za zvuků Prokofievova "Dance of the knights". Vizuální stránka byla tentokrát přesně podle mýho gusta, všechna ta krásná špína a nechutnost a šeď, to musí člověk ocenit. Sice se film babrá v dost depresivních tématech, jako smrt, duševní poruchy, chlast, šikana, odtržení od společnosti, elektrošoky, ale podává to s černým humorem a zbytečně se v tom neutápí. Plus trefná a vtipná hudba a celkový vyznění, který navzdory depkoidnosti dopadlo vlastně pozitivně. Není to animák pro každýho, rozhodně nečekat žádnou hořkou komedii, je to mnohem větší depka, ale zároveň moc hezkej film o přátelství dvou unikátních osamělejch jedinců. (13.04.2011)